Novohradská župa (Československo)

župa v Československu v letech 1918–1922

Novohradská župa (slovensky Novohradská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Novohradské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 1 766 km² a jejím správním centrem byl Lučenec.

Novohradská župa
Území
Sídlo župyLučenec
ZeměSlovensko
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha1 766 km²[2]
Počet obyvatel95 941 (1919)[2]
Hustota zalidnění54,3 obyv./km²
Počet okresů3 + 1 město (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický vývoj

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Novohradská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Novohradské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo původní uherské župy bylo ve městě Balassagyarmat, které zůstalo v Maďarsku. Sídlem československé župy se nově stal Lučenec.[3]

Novohradská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie

Novohradská župa se nacházela na jižním Slovensku. Na východě hraničila s Hontskou župou, na severu se Zvolenskou župou a na východě s Gemersko-malohontskou župou. Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.[6]

Administrativní členění

V roce 1919 se Novohradská župa členila na tři slúžňovské okresy (Halič, Lučenec a Modrý Kameň) a jedno město se zřízeným magistrátem (Lučenec), které bylo na úrovni okresu.[7]

Odkazy

Reference