Osmitisícovka

Osmitisícovky se vyskytují ve dvou hlavních geografických skupinách, vzdálených od sebe asi 1000 km. Devět himálajských se nachází v rámci asi 500km pásu táhnoucího se ze středního Nepálu (nejzápadnější je Dhaulágiri) na východ podél hranice s Čínou (Tibetem, zde i Mount Everest) až ke trojmezí s Indií (stát Sikkim, zakončeno Kančendžengou).

Druhá skupina je tvořena zejména nejvyššími vrcholy Karákóramu, ležícími poměrně blízko sebe na hranici Číny (Sin-ťiang) a Pákistánu (Kašmír). Odlehlou součástí této skupiny je Nanga Parbat, horopisně náležející ještě do Himálaje, avšak ležící mnohem blíže karákóramské než himálajské skupině vrcholů.

První zaznamenaný pokus o výstup na osmitisícový vrchol podnikla expedice, kterou vedli Britové Albert Mummery a John Norman Collie, která v roce 1895 směřovala na Nanga Parbat. Expedice dosáhla výšky 6 100 m, následně však část výpravy strhla lavinu, ve který zahynuli Mummery a dva Gurkhové. Zbytek výpravy již ve výstupu nepokračoval a vrátil se zpět.^[1]

Poprvé úspěšně vystoupili na osmitisícový vrchol Maurice Herzog a Louis Lachenal, kteří stanuli na vrcholu Annapurny dne 3. června 1950. Za prvního horolezce, který vylezl na všech 14 osmitisícovek, byl shodně považován Reinhold Messner. Své výstupy dokončil 16. října 1986 a to bez kyslíkového přístroje. V důsledku přeměření a určení vrcholů mu však Guinnessova kniha rekordů v roce 2023 dva rekordy – primát zdolání všech osmitisícovek a to bez použití podpůrného kyslíku, odebrala a připsala je Edu Viestursovi za výkon z let 1989–2005.^[2][3] V roce 1987 dokázal zlézt všechny osmitisícovky polský horolezec Jerzy Kukuczka, když většina jeho výstupů byla novými cestami. První ženou, která nepochybně vylezla na všechny osmitisícovky, byla španělská horolezkyně Edurne Pasabanová v roce 2011. Prvním Čechem pak byl horolezec Radek Jaroš, který dokončil své výstupy dne 26. července 2014 zdoláním hory K2.^[4]

Hora[5]	Výška	Prominence	Stát(y)	Prvovýstup	Výprava	Prvolezci	První zimní výstup	Výstupů (do roku 2012)[6]	Úmrtí (do roku 2012)[6]
Mount Everest	8849 m	8849 m	Čína Čína, Nepál Nepál	29. května 1953	Spojené království Spojené království	Edmund Hillary, Tenzing Norgay	Krzysztof Wielicki, Leszek Cichy	5 656	223
K2 (Čhogori)	8611 m	4017 m	Čína Čína, Pákistán Pákistán	31. července 1954	Itálie Itálie	Achille Compagnoni, Lino Lacedelli	10 horolezců pod vedením Nirmala Purdžy	306	81
Kančendženga	8586 m	3922 m	Indie Indie, Nepál Nepál	25. května 1955	Spojené království Spojené království	George Band, Joe Brown	Krzysztof Wielicki, Jerzy Kukuczka	283	40
Lhoce	8516 m	0610 m	Čína Čína, Nepál Nepál	18. května 1956	Švýcarsko Švýcarsko	Fritz Luchsinger, Ernst Reiss	Krzysztof Wielicki	461	13
Makalu	8485 m	2386 m	Čína Čína, Nepál Nepál	15. května 1955	Francie Francie	Jean Couzy, Lionel Terray	Simone Moro, Děnis Urubko	361	31
Čo Oju	8201 m	2340 m	Čína Čína, Nepál Nepál	19. října 1954	Rakousko Rakousko	Joseph Joechler, Pasang Dawa Lama, Herbert Tichy	Maciej Berbeka, Maciej Pawlikowski	3 138	44
Dhaulágirí	8167 m	3357 m	Nepál Nepál	13. května 1960	Švýcarsko Švýcarsko Rakousko Rakousko	Kurt Diemberger, Peter Diener, Nawang Dorje, Nima Dorje, Ernst Forrer, Albin Schelbert	Andrzej Czok, Jerzy Kukuczka	448	69
Manáslu	8163 m	3092 m	Nepál Nepál	9. května 1956	Japonsko Japonsko	Toshia Imanishi, Gyalzen Norbu	Maciej Berbeka, Ryszard Gajewski	661	65
Nanga Parbat	8125 m	4608 m	Pákistán Pákistán	3. července 1953	Německo Německo Rakousko Rakousko	Hermann Buhl	Simone Moro, Alex Txikon, Muhammad Ali Sadpara	335	68
Annapurna	8091 m	2984 m	Nepál Nepál	3. června 1950	Francie Francie	Maurice Herzog, Louis Lachenal	Jerzy Kukuczka, Artur Hajzer	191	61
Gašerbrum I	8068 m	2155 m	Čína Čína, Pákistán Pákistán	5. července 1958	USA USA	Andrew Kauffman, Peter Schoening	Adam Bielecki, Janusz Gołąb	334	29
Broad Peak	8047 m	1701 m	Čína Čína, Pákistán Pákistán	9. června 1957	Rakousko Rakousko	Hermann Buhl, Kurt Diemberger, Marcus Schmuck, Fritz Wintersteller	Maciej Berbeka, Adam Bielecki, Tomasz Kowalski, Artur Malek	404	21
Gašerbrum II	8035 m	1523 m	Čína Čína, Pákistán Pákistán	8. července 1956	Rakousko Rakousko	Josef Larch, Fritz Moravec, Hans Willenpart	Simone Moro, Děnis Urubko, Cory Richards	930	21
Šiša Pangma	8027 m	2897 m	Čína Čína	2. května 1964	Čína Čína	10 horolezců pod vedením Hsu Ching	Simone Moro, Piotr Morawski	302	25

Možné rozšíření

V roce 2012 Nepál a Pákistán navrhly Mezinárodní horolezecké federaci, aby šest vedlejších vrcholů u osmitisícovek (3 u Kančendžengy, 2 u Lhoce, 1 u Broad Peak), jejichž nadmořská výška přesahuje 8 000 m a prominence přesahuje 60 m, bylo reklasifikováno jako samostatné osmitisícovky.^[7] Tento návrh však zatím podporu nezískal.

Horolezec, který prokazatelně zdolá všech 14 osmitisícových vrcholů, je symbolicky oceněn tzv. Korunou Himálaje.

Zdroj k tabulce:^[8][9]

	Jméno	Období	Věk	Stát	pořadí bez umělého kyslíku	Poznámka
1	Reinhold Messner	1970-1986	42	Itálie Itálie	1.	7 nových cest
2	Jerzy Kukuczka	1979-1987	39	Polsko Polsko		Mount Everest s kyslíkem, 9 nových cest, 4 zimní výstupy
3	Erhard Loretan	1982-1995	36	Švýcarsko Švýcarsko	2.	4 nové cesty
4	Carlos Carsolio	1985-1996	33	Mexiko Mexiko		Makalu s kyslíkem, 3 nové cesty
5	Krzysztof Wielicki	1980-1996	46	Polsko Polsko		Mount Everest s kyslíkem, 3 nové cesty, 3 zimní výstupy
6	Juanito Oiarzabal	1985-1999	43	Španělsko Španělsko	3.	1 nová cesta
7	Sergio Martini	1976-2000	51	Itálie Itálie		Mount Everest a Kančendženga s kyslíkem
8	Pak Jong-sok	1993-2001	38	Jižní Korea Jižní Korea		5 s kyslíkem, 1 nová cesta
9	Alberto Iñurrategi	1991-2002	33	Španělsko Španělsko	4.	1 nová cesta
10	Han Wang-jong	1994-2003	37	Jižní Korea Jižní Korea		Mount Everest, Kančendženga a Manáslu s kyslíkem
11	Ed Viesturs	1989-2005	46	Spojené státy americké	5.
12	Silvio Mondinelli	1993-2007	49	Itálie Itálie	6.	1 nová cesta
13	Ivan Vallejo	1997-2008	49	Ekvádor Ekvádor	7.
14	Děnis Urubko	2000-2009	35	Kazachstán Kazachstán	8.	4 nové cesty, 1 zimní výstup
15	Ralf Dujmovits	1990-2009	47	Německo Německo		Mount Everest s kyslíkem
16	Veikka Gustafsson	1993-2009	41	Finsko Finsko	9.
17	Andrew Lock	1993-2009	48	Austrálie Austrálie		Mount Everest s kyslíkem
18	João Garcia	1993-2010	43	Portugalsko Portugalsko	10.	1 nová cesta
19	Edurne Pasabanová	2001-2010	36	Španělsko Španělsko		Mount Everest a Kančendženga s kyslíkem
20	Abele Blanc	1992-2011	56	Itálie Itálie		Kančendženga s kyslíkem
21	Mingma Šerpa	2000-2011	33	Nepál Nepál		5 s kyslíkem
22	Gerlinde Kaltenbrunnerová	1998-2011	40	Rakousko Rakousko	11.
23	Vasilij Pivcov	2001-2011	36	Kazachstán Kazachstán		Mount Everest s kyslíkem
24	Maxut Žumajev	2001-2011	34	Kazachstán Kazachstán	12.
25	Kim Če-su	2000-2011	50	Jižní Korea Jižní Korea		5 s kyslíkem
26	Mario Panzeri	2001-2012	48	Itálie Itálie	13.
27	Hirotaka Takeuči	1995-2012	41	Japonsko Japonsko		Mount Everest, Makalu a K2 s kyslíkem
28	Chhang Dawa Šerpa	2001-2013	30	Nepál Nepál		4 s kyslíkem
29	Kim Čchang-ho	2005-2013	43	Jižní Korea Jižní Korea	14.
30	Radek Jaroš	1998-2014	50	Česko Česko	15.
31	Nives Meroi	1998-2017	55	Itálie Itálie	16.
32	Romano Benet	1998-2017	55	Itálie Itálie	17.
33	Peter Hámor	1998-2017	52	Slovensko Slovensko		Mount Everest s kyslíkem
34	Ferran Latorre	1999-2017	46	Španělsko		Mount Everest s kyslíkem
35	Nirmal Purdža	2016-2021	38	Spojené království Spojené království		všechny s kyslíkem
36	Sanu Šerpa	2006-2022	47	Nepál Nepál
37	Dong Hong Juan	2013-2023	42	Čína Čína
38	Kristin Harila	2021-2023	37	Norsko Norsko
39	Sophie Lavaud	2012-2023	55	Švýcarsko Švýcarsko
40	Tenjen Šerpa	2018-2023	35	Nepál Nepál

Srovnání osmitisícovek (červené trojúhelníky) s nejvyššími vrcholy kontinentů označovanými za Seven Summits a druhými takovými nejvyššími vrcholy (druhé Seven Summits). Zohledněny jsou rozdíly hor v Bassově a Messnerově seznamu.

Nejkratší čas na všech 14 vrcholů potřeboval nepálský horolezec Nirmal Purdža (méně než 7 měsíců v roce 2019), po něm Kim Čchang-ho a Jerzy Kukuczka - 7 let a 11 měsíců. Pozoruhodná je také hodnota Kukuczkových výstupů. Kromě úplně prvního výstupu (Lhoce 1979) podnikl všechny výstupy novými cestami nebo v zimě (v případě Čo Oju 1985 obojí). Novátorské výstupy podnikali také Reinhold Messner, Erhard Loretan nebo Krzysztof Wielicki.

Reinhold Messner (1986)

Jerzy Kukuczka (1987)

Horolezci, kteří zlezli všechny osmitisícovky (rok dokončení)

Protože většina výše uvedených horolezců zlezla jednu nebo více osmitisícovek více než jednou, celkový počet jejich výstupů je vyšší. Už Messner jako první z nich podnikl celkem 18 úspěšných výstupů. Rekord v tomto směru drží Juanito Oiarzabal s 26 úspěšnými výstupy. Šerpa Phurba Tashi na všechny osmitisícovky sice nevylezl, má ale na svém kontě 30 úspěšných výstupů na osmitisícovky v letech 1998 až 2013, z toho Mount Everest 21krát.^[10]

Častým problémem při ověřování výstupu je potvrzení, že horolezec dosáhl skutečného vrcholu osmitisícovky. Osmitisícovky představují v tomto ohledu jedinečný problém, některé jsou tak málo často zdolávány, že jejich vrcholy dosud nebyly zcela podrobně prozkoumány a zaměřeny. Zdolání skutečného vrcholu, který je vyšší jen o několik málo výškových metru, někdy taky může znamenat dlouhou a nebezpečnou cestu.^[11] Problematická je v tomto např. Annapurna (dlouhý hřeben s více vrcholy), Dhaulágirí (zavádějící kovový sloup, který není na skutečném vrcholu) či Manáslu (ostrý a nebezpečný hřeben vedoucí ke skutečnému vrcholu).^[11]

Kronikář výstupů na osmitisícovky Eberhard Jurgalski se svým týmem v červenci 2022 zveřejnil výsledky svého výzkumu, podle kterého velká většina horolezců ve výše uvedené tabulce ve skutečnosti všech skutečných vrcholů nedosáhla a všech skutečných vrcholů dosáhli pouze Ed Viesturs (2005), Veikka Gustafsson (2009) a Nirmal Purdža (2021).^[12][13] Výsledky výzkumu byly zveřejněny v roce 2023,^[9] v případě Kančendžengy není k nezdolávání skutečného vrcholu přihlédnuto, když hora je Sikkimu považována za posvátnou a z tohoto důvodu její vrchol horolezci nezdolávají záměrně z důvodu náboženské úcty.^[9][11]

• 
  Mount Everest
• 
  K2
• 
  Kančendženga
• 
  Lhoce
• 
  Makalu
• 
  Čo Oju
• 
  Dhaulágirí
• 
  Manáslu
• 
  Nanga Parbat
• 
  Annapurna
• 
  Gašerbrum I
• 
  Broad Peak
• 
  Gašerbrum II
• 
  Šiša Pangma

Poznámka: Na fotografii Annapurny je vrchol Annapurna I vlevo.

Reference

Literatura

• VRANKA, Milan. Za výzvou velehor, Čeští horolezci na osmitisícovkách (původním názvem: Od Gašerbrumu po Everest). Překlad Marie Průšová. 1. vyd. Praha: Olympia, 1997. 183 s. ISBN 80-7033-466-5. 
• VRANKA, Milan. Za výzvou velehor, Čeští horolezci na osmitisícovkách 1969-2004. 2. vyd. Praha: Metafora, 2004. 183 s. ISBN 80-86518-91-4. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu osmitisícovka na Wikimedia Commons
• Čeští horolezci na vrcholech nad 8000 m (do roku 2004)