Pakt svobodných měst

Pakt svobodných měst (Pact of Free Cities) byl založen primátory měst V4 (Varšava, Praha, Bratislava a Budapešť) v roce 2019^[1]. Tento Pakt byl založen s cílem chránit a prosazovat demokratické hodnoty, lidská práva, zásady právního státu, svobodu slova, shromažďování a tisku. Členové Paktu zároveň striktně odmítají neliberální tendence, populismus a xenofobii.^[2]

Pakt svobodných měst má tři aspekty. Jednak je to deklarace společných hodnot. Druhý aspekt je na úrovni praktických záležitostí. Města se potýkají s podobnými problémy, a skrze Pakt tak mohou sdílet řešení, která se jinde osvědčila. Poslední aspekt je záměr společnými silami přesvědčovat Evropskou unii, aby byl kladen důraz na přímé financování městských regionů.^[3]

Historie

Iniciativa pro založení Paktu svobodných měst byla impulsem Gergely Karácsony, primátora Budapešti.^[4] Karácsony v roce 2019 jako kandidát za koalici maďarské opozice nečekaně vyhrál volby v Budapešti, kdy získal o 6,8% více hlasů než István Tarlós, kandidát za koalici Fidesz-KDNP.^[5]

Karácsony v současném maďarském politickém klimatu čelí redukci autonomie na úrovni místní samosprávy. Primátoři všech čtyř zakládajících měst jsou členy proevropských stran, které jsou v opozici na vládní úrovni.^[6] Dle Euractiv.pl byla ideologie Paktu inspirována knihou If Mayors Ruled the World: Dysfunctional Nations, Rising Cities od amerického sociologa Benjamina Barbera.^[7]

Pakt svobodných měst byl podepsán v Budapešti v prostorách Středoevropské univerzity. Šlo o symbolickou lokalitu vzhledem k tomu, že Středoevropská univerzita musela část své činnosti přesunout do Vídně kvůli právním změnám podpořeným Orbánovou vládou.^[8]

Ku příležitosti českého předsednictví Radě EU^[9]^[10] pořádala Praha mimo jiné Summit Paktu svobodných měst, kde byly hlavními tématy pomoc Ukrajině a plány poválečné obnovy, problematika energetické krize a diskuse o udržitelném vývoji měst.^[9] Během tohoto summitu byl Pakt Svobodných měst oficiálně rozšířen o šest nových členů: Kyjev, Berlín, Riga, Vilnius, Brusel a Hamburg.

Starosta Kyjeva Vladimir Kličko k této příležitosti řekl: "Ukrajina usiluje o to, aby se stala plnohodnotnou součástí Evropy a přijetí Kyjeva do Paktu svobodných měst, který poskytuje pomoc naší zemi, je dalším krokem k naplnění tohoto cíle. Spolupráce je v této době velmi důležitá pro nás všechny - nejen v obraně Ukrajiny, ale i v obraně demokratických hodnot a v obraně ostatních evropských zemí." Kličko také naznačil, že by příští Summit Paktu svobodných měst dál pořádal ve svobodném Kyjevě.^[11]

Hodnoty a cíle

Primátoři Paktu svobodných měst se zavazují k ochraně a podpoře společných hodnot: svobody, lidské důstojnosti, demokracie, rovnoprávnosti, ctění zákonů, sociální spravedlnosti, toleranci and kulturní rozmanitosti. Zavazují se také dosahovat těchto cílů skrze sdílení praktických postupů, skrze společné úsilí, podporu a společnou obhajobu rolí měst a otevřenost ke spolupráci s městy a entitami, které sdílejí stejné hodnoty a mají stejné cíle.^[12]

Členové Paktu také usilují o vytvoření společné platformy pro diskusi a o koordinaci politik svých měst.^[1] Pakt také urguje Brusel k přidělování finančních prostředků přímo k rozpočtům měst, čímž by proces přidělování těchto prostředků nebylo nutné zprostředkovávat skrze vlády příslušných zemí, které jsou často obviňovány z korupce a zpolitizování zprostředkování finančních fondů EU.^[13]