Philae (sonda)
Philae je přistávací robotický modul Evropské kosmické agentury (ESA), který byl součástí vesmírné sondy Rosetta dokud po deseti letech cesty vesmírem nepřistál na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P). Povrchu komety dosáhl modul 12. listopadu 2014 a jednalo se o první kontrolované přistání vědecké sondy na povrchu komety v dějinách lidstva.[1] [2]
| Philae | |
|---|---|
 | |
| Pojmenováno po | obelist z Philae |
| COSPAR | 2004-006C |
| Start | 2. března 2004 |
| Kosmodrom | Kourou |
| Nosná raketa | Ariane 5 |
| Stav objektu | na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko |
| Přistání | 12. listopadu 2014 |
| Provozovatel | ESA |
| Výrobce | Německo, EADS Astrium |
| Druh | kometární sonda |
| Mateřské těleso | 67P/Churyumov–Gerasimenko |
| Program | Rosetta |
| Hmotnost | 100 kg |
| Délka | 1 m |
| Šířka | 1 m |
| Výška | 0,8 m |
| Přístroje | |
| Nese přístroje | alpha particle X-ray spectrometer a CONSERT |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh letu a vědecká mise
Sonda Philae, spolu se sondou Rosetta, byla vypuštěna pomocí rakety Ariane 5G+ z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně dne 2. března 2004 (7:17 UTC)[3].Sonda byla konstruována jako přistávací modul pro řízené přistání, čímž se liší např. od sondy Deep Impact, která byla konstruována na náraz do komety Tempel 1 za účelem vyvržení kometárního materiálu. Cílem modulu Philae bylo naopak řízené přistání za účelem detailnějšího vědeckého výzkumu přímo na povrchu komety, přičemž optimisticky stanovená délka trvání mise byla 4-5 měsíců[4]
Přistání na kometě
Poté, co se Rosetta během srpna 2014 úspěšně dostala na oběžnou dráhu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko začal intenzivní výběr místa pro možné vysazení modulu Philae. Z několika vybraných míst bylo nakonec vybráno místo označené pracovně písmenem J, které bylo později přejmenováno na Agilkia[5].
Po sérii přípravných manévrů[4] byl modul 12. listopadu v 9:35 středoevropského času (CET) z Rosetty vypuštěn, a to i přes skutečnost, že byla zjištěna nefunkčnost přítlačné přistávací trysky na Philae[6].
Po sedmi hodinách sestupu na kometární povrch potvrdila ESA přistání modulu Philae na kometě v 16:35 CET (informace byla obdržena s 28minutovým zpožděním, který jde signál na Zemi, v 17:03 CET). Představitelé ESA na následující tiskové konferenci oznámili, že se nejspíše nepodařilo vystřelit harpuny, které měly udržet modul na povrchu komety. Následně vyšlo najevo, že modul na povrchu ještě dvakrát odrazil a poté dopadl na okraj terénní nerovnosti[7][8] a ztratil se sondě Rosetta z dohledu.[9]
Práce na kometě
Modul pracoval po přistání asi 60 hodin, než mu úplně došla energie.[9] Přesto, že na modul nedopadal dostatek slunečního světla, podařilo se provést většinu experimentů, které byly naplánovány pro první fázi práce Philae na kometě. Při posledním spojení s modulem v roce 2014, které nastalo v noci ze 14. na 15. listopadu, jej operátoři pootočili, aby na něj dopadalo o něco více slunečního světla a uvedli jej do stavu hibernace. Přestože plné obnovení vědecké funkčnosti modulu bylo extrémně nepravděpodobné, vědci doufali, že by se s nimi mohl Philae spojit poté, co se kometa dostatečně přiblíží ke Slunci.[10]
Probuzení v červnu 2015
13. června 2015 došel do střediska ESA z Philae nový signál. Podle obdržených dat se sondě dařilo dobře, měla teplotu −35 °C a k dispozici 24 wattů.[11] Nicméně, spojení se sondou bylo pouze nárazové a velmi nestabilní, což mohlo být způsobeno špatnou polohou mateřské sondy Rosetta, nasměrováním komunikační antény modulu nebo poškozením jedné ze dvou komunikačních jednotek.[12] Potom se sonda Philae ozvala 24. června.[9] K poslednímu kontaktu se sondou došlo 9. července 2015.[13]
Ukončení provozu
Po tom, co se kometa se sondou začala vzdalovat od Slunce, začala klesat naděje na další komunikaci s družicí. Později už byla komunikace nemožná, a ESA tak 26. července 2016 rozhodla, že na sondě Rosetta vypne přístroje sloužící ke komunikaci s modulem Philae, který se tak nadobro odmlčí. Na konci srpna ESA navede na povrch komety i mateřskou družici Rosetta, která tam stejně jako Philae zůstane ve věčné hibernaci. Sondě Philae se podařilo během mise splnit většinu úkolů a poslat přes Rosettu údaje na Zemi.[14]
Nalezení místa přistání
Po téměř ročním pátrání[15] byl 5. září 2016 oznámen objev polohy přistání Philae na kometě, a to necelý měsíc před plánovaným ukončením celé mise. Vědci díky snímkům Rosetty objevili modul Philae, což jim velmi pomohlo s doplněním informační mozaiky. Umožnilo jim to pochopit data vysílaná sondou a dát je do patřičného kontextu. Fotografii, která umožnila vědcům lokalizovat sondu Philae, Rosetta vyfotografovala 2. září z výšky 2,7 km.[9]
Vědecké přístroje
Sonda obsahuje 10 vědeckých přístrojů, které při váze 26,7 kg tvoří více než čtvrtinu hmotnosti přistávacího modulu.
Rentgenový spektrometr APXS (Alpha-Proton X-ray Spectrometer) - detekuje alfa částice a rentgenové záření, které poskytne informaci o chemickém složení na povrchu komety.[16]
Kamerový systém CIVA (Comet nucleus Infrared and Visible Analyser) - systém několika miniaturních kamer sloužících k pořizování panoramatických obrázků. Zároveň mají sledovat texturu, složení a albedo analyzovaných vzorků. [17]
CONSERT (Comet Nucleus Sounding Experiment by Radio-wave Transmission) - přístroj k analýze vnitřní struktury komety prostřednictvím radiových pulsů.[18]
COSAC (COmetary SAmpling and Composition) - přístroj kombinující plynovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii pro analýzu prachu a stanovení obsahu těkavých organických látek.[19]
MUPUS (MUlti-PUrpose Sensors for Surface and Sub-Surface Science) - přístroj měřící hustotu, teplotní a mechanické vlastnosti na povrchu a podpovrchových vrstvách komety.[20][21][22]
Ptolemy - přístroj měřící poměry isotopů těkavých látek na jádře komety.[23]
ROLIS (Rosetta Lander Imaging System) - CCD kamera pro pořizování snímků ve vysokém rozlišení během přistání a dále snímky zkoumající texturu odebíraných vzorků.[24]
ROMAP (Rosetta Lander Magnetometer and Plasma Monitor) - Magnetometr a monitor plazmatu ke studiu magnetického pole jádra komety v interakci se slunečním větrem.[25]
SESAME (Surface Electric Sounding and Acoustic Monitoring Experiments) - Soubor senzorů sledujících elektrické, seismické a akustické projevy na povrchu komety.[26]
SD2 (Drill, Sample, and Distribution subsystem) - přístroj pro získání kometárních vzorků z hloubky 0 - 23 cm a následné distribuci pro analýzu jinými přístroji (Ptolemy, COSAC, CIVA).[27]
Zajímavosti
- Celá mise byla původně určena pro kometu 46P/Wirtanen, nicméně kvůli havárii nosné rakety Ariane-5 ECA došlo k odložení startu a kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko byla vybrána jako náhradní cíl.[3]
- Modul je pojmenován po obelisku v chrámu Philae nesoucím dvojjazyčné nápisy, které byly spolu s Rosettskou deskou použity k dešifrování egyptských hieroglyfů. Jméno přistávacího místa Agilkia pak bylo vybráno podle ostrova na Nilu, kam byl chrám Philae přesunut před zatopením při stavbě Asuánské přehrady.[5]
- Skladatel Vangelis složil na počest přistání modulu skladbu.[28]
- Přestože je Česko členem ESA, této mise se neúčastnilo.[29]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Philae na Wikimedia Commons - DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY: Philae
- (anglicky) Rosetta and Philae Official Site
.jpg){kind=link}