Pizzighettone

Pizzighettone ; Pisighitón
Poloha
Souřadnice	45°11′ s. š., 9°47′ v. d.
Stát	Itálie
Region	Lombardie
Provincie	Cremona
	Pizzighettone
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	32 km²
Počet obyvatel	6 428 (2018)
Hustota zalidnění	200,9 obyv./km²
Etnické složení	6013 Italové, 415 cizinci
Správa
Oficiální web	www.comune.pizzighettone.cr.it
Telefonní předvolba	+ 19076
PSČ	0372
Označení vozidel	CR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pizzighettone (italsky [picigetóne], (v lombardském dialektu Pisighitón) je italské město v Lombardii, v provincii Cremona, pozoruhodné svým opevněním a urbanismem intaktně dochovaného městského jádra.

Poloha

Město leží na řece Adda, asi 25 kilometrů na jihovýchod od Cremony na řece Adda, která je rozděluje na dvě rovnocenné části. Ve východní části se dochovalo souvislé městské opevnění.

Historie

V době římské ve 3. století př. Kr. zde byla založena osada Keltů s pevností Acerra nad řekou Adda. Římané ji dobyli a jako tranzitní stanici (statio) zapojili do silnice Cremona - Laus Pompeia - Lodi Vecchio. Křesťanská obec s kostelem sv. Bassiana z Lodi se poprvé písemně připomíná k roku 1169, kdy ji založili přistěhovalci z Cremony^[1], vystavěli první kostel, náležející pod církevní správu cremonské diecéze. Od roku 1441 do roku 1751 s přestávkami město patřilo pod světskou správu a jurisdikci vévodů milánských. Ve 12. století byl postaven hrad (castrum) na východním břehu řeky Adda, střežící silnice Cremona-Pavia a Lodi-Milán.

Pizzighettone bylo i v novověku rozsáhlou a významnou pevností, několikrát rozšířenou (podzemní kasemata) a posílenou, strategickým místem, jež spadalo postupně pod velitele Cremony (Ugolino Cavalcabò, Cabrino Fondulo), Milánské vévody (Viscontiové, Sforzové), Benátské republiky, francouzského krále, španělské a rakouské Habsburky, Bourbony, Savojské i Napoleona Bonaparte. Obranný pevnostní systém byl aktivní až do sjednocení Itálie roku 1866, vězení bylo provozováno do roku 1952. Dodnes se dochoval starověký segment zdí na levém břehu řeky a bastiony na pravém břehu řeky Adda.

Doprava

Městem prochází železniční trať Pavia-Cremona, silniční spojení vedou 15 km od dálnice A1 na jihozápad a 20 km k A 21 na jihu

Části města

Hlavní část leží na východním břehu řeky a je vymezena východním segmentem městského opevnění s bránou na silnici do Cremony (Porta Cremona vecchia Crivellino). Další části města se nazývají Ferie, Regona a Roggione, obytné části Cascina Crocetta, Cascina Sant’Eusebio Inferiore, Cascina Valentino a Cascina Vallate Ponte.^[2].

Pamětihodnosti

Kostel sv. Bassiana - trojlodní bazilika s románským závěrem a kaplemi, přestavěná v 1. polovině 16. století, na západní stěně renesanční freska Kalvárie se třemi kříži, v kapli Panny Marie mramorový gotický oltář z počátku 14. století s reliéfem Narození Páně na antependiu, reliéfy Zvěstování a Klanění Tří králů z téhož oltáře jsou vsazeny do bočních stěn kaple; na pilířích mezilodních arkád cyklus keramických reliéfů s výjevy z dějin diecéze Cremona, obsahuje mj. scénu Holdu pizzinghettonských občanů císaři Zikmundovi Lucemburskému v době papežského schizmatu r. 1414 (keramika: Lodi, 1924); klenby zdobí novogotická iluzivní malba
Palazzo communale - budova radnice z 15. století
Kostel sv. Rocha a Šebestiána - renesanční stavba z 15. století
Kostel sv. Marcella - jednolodní, založen v 16. století, upraven v 18.–19. století, postranní Růžencový oltář
Kostel sv. Petra
Muzeum vězeňství - umístěné v pevnosti, kde bylo vězení provozováno od středověku do roku 1952.
Věž Del Guado na jižním břehu Adda- základy jsou římského původu, ve zdivu románská stavba; vězení se proslavilo v roce 1525, kdy byl francouzský král František I. z Valois po porážce u Mirabello di Pavia zajat habsburským vojskem strávil v této věži několik dní.

Osobnosti

Svatý Bassianus z Lodi (San Bassiano di Lodi též San Bassano), biskup v Lodi (+409), patron kostela a města Pizzigethone, jeho svátek se slaví 19. ledna^[3].
Cyklista Gaetano Belloni (*1892) – světový šampión
Svatý Vincenzo Grossi – kněz a zakladatel řeholního institutu

Zajímavost

Exteriéry starobylého neopravovaného města posloužily filmařům
- 1996: Lina Wertmüllerová zde natočila komedii Metalmeccanico e parrucchiera in un turbine di sesso e politica (Kovář a kadeřník ve víru sexu a politiky), známou také pod anglickým titulem The Worker and the Hairdresser.
- 2017: zdejší železniční stanice posloužila za scénu k filmu Call me by your name