Požár nákupního centra v Kemerovu

požár v Rusku

Dne 25. března 2018 v 17 hodin místního času došlo k požáru nákupního centra Zimní višeň v Kemerovu na SibiřiRuské federaci, během kterého zemřelo 60 lidí,[1] z toho 41 dětí. Kromě toho uhynulo asi 200 zvířat v zookoutku.[2]

Požár nákupního centra v Kemerovu
Nákupní centrum Zimní višeň zničené požárem
Nákupní centrum Zimní višeň zničené požárem

Druh událostipožár
StátRuskoRusko Rusko
MístoKemerovo
Souřadnice
Datum25. březen 2018
Čas17:00 místního času
Příčinapožár
Zemřelých60[1]
Zraněných79
Přeživší120
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okolnosti a vyšetřování požáru

Nákres 4. patra nákupního centra Zimní višeň

V kinosále plném dětí byly uzamčeny nouzové východy. Volný tak byl jen jeden východ, který v nastalém zmatku mnozí lidé nenašli. Vyděšené děti volaly svým příbuzným a loučily se s nimi. Někteří lidé skákali i z oken. Jedenáctiletý Sergej Moskalenko po skoku ze čtvrtého patra, kde se nachází několik kinosálů a herní zóna pro děti, upadl do komatu. V nákupním centru také nebyl slyšet nouzový alarm, a to proto, že buď vůbec nebyl nainstalován[3] nebo proto, že byl záhy po vypuknutí požáru vypnut pracovníkem ostrahy.[4]

V souvislosti s vyšetřováním příčin požáru zadržela policie technického ředitele vyhořelého nákupního centra, nájemce prostor, kde požár pravděpodobně vznikl, dva zaměstnance z hasičské služby centra a další osoby. Policie zjistila, že v centru nefungoval správně automatický hasicí systém. Požární alarm podle vyšetřování vypnul jeden z členů ostrahy. Vlastní příčina požáru nebyla ke konci března ještě definitivně stanovena, ale vyšetřovatelé měli za nejpravděpodobnější možnost elektrického zkratu.[5] Pozdějším šetřením byla oficiální příčinou stanovena závada na elektroinstalaci. Voda z tajícího sněhu na střeše budovy pronikala do svítidla, umístěného nad suchým dětským bazénkem s plastovými a pěnovými hračkami. Oficiální verze dále uvádějí, že poté došlo ke zkratu ve svítidle, z neznámého důvodu nereagovaly jističe v okruhové rozvodnici a posléze odkapávající plast z tavícího se difuzoru svítidla zapálil předměty v bazénku.

Nicméně, pojem "zkrat" je v takových případech velmi zavádějící, v této situaci jistič zkratovaný okruh okamžitě odpojí. K tomu také, viz záznam z kamer, došlo - pochopitelně až chvíli po vzniku požáru, vlivem destrukce izolace a následném zkratu přívodního vedení, či přímo svítidel. Mohlo by způsobit dlouhodobější zatékání postupnou oxidaci svorek, tudíž zvýšení přechodového odporu a následné zahřívání spojů, což běžné jističe nezaregistrují. To by se však projevovalo dlouhodobým pomrkáváním řady svítidel a několik desítek minut silným zápachem i viditelným dýmem před vznikem požáru. Mohla by tedy spíše být příčinou porucha LED zdroje ve svítidle a následné ohřátí LED zvýšeným proudem, či vznícení samotného driveru.[zdroj?]

Systém klimatizace neustále pracoval v běžném provozním režimu, nezahájil odsávání kouře na základě povelu z EPS. Napomohl tak velmi rychlému rozšíření kouře, jedovatých zplodin a samotného požáru. Automatické spuštění stabilního hasicího zařízení nebylo zahájeno, jelikož v něm nebyla přítomna voda z důvodu častého zamrzání. Zřejmě dřívější plané poplachy způsobily, že pracovník ostrahy vypnul akustickou signalizaci požáru. Kouř záhy zaplnil většinu přístupových komunikací kinosálů a uvěznil zde diváky. Jedna z osob zde znemožnila otevření dveří, aby se v nastalé panice tudy nepokoušeli lidé uniknout - vběhli by ještě do většího nebezpečí. Největší počet osob, zejména dětí, zde čekal na příchod hasičů, avšak jedovaté zplodiny a následný požár se do sálu bohužel dostaly mnohem dříve.

Hmotná škoda způsobená požárem nákupního centra Zimní višeň je odhadována na 4 miliardy rublů, tj. asi 1,55 miliardy .[6]

Následky požáru

V důsledku požáru začala probíhat od začátku dubna 2018 akce, při níž ruští hasiči nacvičovali evakuaci lidí v obchodních centrech se zaměřením na kinosály. K 23. dubna bylo zkontrolováno 38 tisíc objektů po celém Rusku a v každém druhém byly nalezeny závady, kterých bylo napočítáno na 140 tisíc.[7]

Reakce na neštěstí

Reakce veřejnosti a představitelů v Rusku

Do ulic v Kemerovu vyšlo po tragickém požáru několik tisíc demonstrantů, kteří požadovali odstoupení dlouholetého gubernátora Kemerovské oblasti Amana Tulejeva a starosty Kemerova Ilji Sereďuka.[8] Tulejev oznámil 1. dubna v dopisu prezidentu Vladimiru Putinovi, že ze své funkce odstupuje, protože to neštěstí je pro něj „těžkým břemenem“. Jeho rezignaci Putin přijal.[5][9]

Prezident Vladimir Putin se 27. března 2018 setkal v Kemerovu s občany

Prezident Putin přiletěl do Kemerova dne 27. března 2018, setkal se s občany města a položil kytici květin u místa neštěstí. Na den 28. března 2018 vyhlásil státní smutek pro celou zemi.[10][11]

Reakce zahraničních představitelů

Z celého světa přicházely brzy po neštěstí projevy soustrasti od vedoucích politiků.[12] Lítost nad neštěstím vyjádřily hlavy států SNS: prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev, prezident Arménie Serž Sarkisjan, prezident Běloruska Alexandr Lukašenko, prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev, kyrgyzský prezident Sooronbay Jeenbekov, prezident Moldavska Igor Dodon, prezident Tádžikistánu Emómalí-ji Rahmón a prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev. Alexander Lukašenko také na znamení smutku a solidarity s Ruskem nařídil, aby byly spuštěny státní vlajky a zrušen zábavní program ve vysíláni televize.[13]

Generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland poslal prezidentu Ruska Putinovi kondolenční dopis.[14][15] Z vůdčích představitelů zemí Evropské unie vyjádřili soustrast prezident České republiky Miloš Zeman,[16] rakouský kancléř Sebastian Kurz, kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkelová,[16] prezident Řecka Prokopis Pavlopulos,[17] předseda vlády Bulharska Bojko Borisov,[16] prezidentka Litvy Dalia Grybauskaitė, prezidentka Estonska Kersti Kaljulaid,[17] prezident Finska Sauli Niinistö a prezident Polska Andrzej Duda.[18] S prohlášením soustrasti vystoupily také francouzskáizraelská velvyslanectvíMoskvě.[6][19] Soustrast příbuzným vyjádřila předsedkyně vlády Velké Británie Theresa Mayová.[17]

Zástupce Spojených států projevil jménem amerického národa lítost během telefonického rozhovoru z Bílého domu o vyhoštění 60 ruských diplomatů v souvislosti s kauzou Skripalových.[6] Soustrast vyslovil rovněž americký velvyslanec v Rusku John Huntsman.[6] Hlubokou soustrast v souvislosti s tragédií vyslovili také papež František,[16] egyptské ministerstvo zahraničních věcí,[17] prezident Brazílie Michel Temer,[20] prezident Turecka Recep Tayyip Erdoğan,[17] emír Kuvajtu Sabah al-Ahmad as-Sabah[21]emír Kataru Tamím ibn Hamad Al Sání.[22]

Za Ukrajinu kondolovali prezident Petro Porošenko, předseda vlády Volodymyr Hrojsman a ministr zahraničních věcí Pavlo Klimkin.[23] Dále se s projevy soustrasti připojili prezident Srbska Aleksandar Vučić,[24] Eurasijská ekonomická komise[25] a prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching.[26]

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy