Politická ekonomie
Politická ekonomie je v obecném smyslu mnohoznačný pojem, jehož obsahem jsou především snahy postihnoutvýznamné sociální, politické a ekonomické jevy a jejich vzájemné vztahy metodami různých společenských věd.[1]Moderní odborná literatura pod pojmem politická ekonomie rozumí analýzu interakcí mezi politickým prostředím a ekonomickým systémem.[2]
V užším smyslu se jedná o částečně zaniklou vědní disciplínu, jejímiž hlavními představiteli byli klasičtí ekonomové 18. a 19. století, kteří zkoumali rozhodování mezi alternativním využitím nedostatkových zdrojů prostřednictvím trhu a politické moci.Politická ekonomie v jejich pojetí byla věda, která zkoumá, co má stát dělat, aby bohatl.[1]
Slovo "politická" se od ekonomie oddělilo na přelomu 19. a 20. století v důsledkumarginalistické revoluce a nástupu školy neoklasické ekonomie.Politická ekonomie se tak rozdělila na dvě samostatné vědy – ekonomii a politické vědy.Disciplína však nezanikla úplně. V rámci tzv. moderní politické ekonomie se utvořily nové proudy snažící se studium vztahupolitiky a ekonomiky zachovat. Jedná se např. o neoklasický institucionalismus,školu veřejné volby, novou politickou ekonomiinebo mezinárodní politickou ekonomii zabývající se vzájemnou podmíněností politickýcha ekonomických jevů v mezinárodním prostředí.
Historie a etymologie
Původně politická ekonomie znamenala studium podmínek, za kterých byla organizována produkce nebo spotřebav rámci národních států. Tímto způsobem politická ekonomie rozšířila důraz na ekonomii.Slovo ekonomie je odvozeno z řeckého oikos („domácnost“) a nomos („zákon“ nebo „pořádek“);politická ekonomie tedy zamýšlela formulovat zákony produkce a bohatství na úrovni státu, právě tak jako ekonomieřešila hospodaření domácnosti. Termín politická ekonomie (francouzsky économie politique) se poprvé objevilve Francii v roce 1615 s vydáním knihy Traité de l’economie politique (Pojednání o politické ekonomii)Antoinea de Montchrétien.Francouzští fyziokraté, Adam Smith, David Ricardo a německý filozof a sociální teoretikKarl Marx byli nejvýznamnějšími představiteli politické ekonomie.Světově první profesura v politické ekonomii byla založena roku 1754 na University of Naples Federico II v Itálii(později hlavní město Neapolského království); neapolský filozof Antonio Genovesibyl prvním stálým profesorem; roku 1763 byl Joseph von Sonnenfels jmenován vedoucím Katedry politické ekonomiena Vídeňské univerzitě v Rakousku. Roku 1805, se Thomas Malthus stal prvním profesorempolitické ekonomie v Anglii, na East India Company College v Haileybury, Hertfordshire.
Ve Spojených státech byla politická ekonomie poprvé vyučována na College of William & Mary; kde se roku 1784 staloBohatství národů Adama Smithe povinnou četbou.[3]
University of Glasgow, kde byl Adam Smith profesorem logiky a morální filozofie, změnila v akademickém roce 1997–1998 jméno své Katedry politické ekonomiena Katedru ekonomie (údajně aby nemátlo budoucí studenty), čímž se absolventský ročník 1998stal posledním, který promoval se skotským titulem Master of Arts z Politické Ekonomie.
Pohled na média
Teorií politické ekonomie s dopadem na mediální produkci se zabýval Michael Schudson, Petr Golding a Graham Murdock.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Political economy#Etymology na anglické Wikipedii.
Literatura
Klasická politická ekonomie:
- SAY, Jean-Baptiste. Traité d'économie politique (Pojednání o politické ekonomii). Filadelfie: Lippincott, Grambo & Co., 1803. (angličtina)
- RICARDO, David. On the Principles of Political Economy and Taxation (Zásady politické ekonomie a zdanění). Londýn: John Murray, 1817. (angličtina)
- MILL, John Stuart. Principles of Political Economy (Zásady politické ekonomie). Londýn: Longmans, Green and Co., 1848. (angličtina)
Moderní politická ekonomie:
- BANKS, Jeffrey S.; HANUSHEK, Eric Alan. Modern Political Economy: Old Topics, New Directions. Cambridge: Cambridge University Press, 1995. ISBN 0521478103. (angličtina)
- BLAŽEK, Jiří; UHLÍŘ, David. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1974-3.
- GREGOR, Martin. Nová politická ekonomie. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1066-3.
- KRPEC, Oldřich; HODULÁK, Vladan. Politická ekonomie mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2011. ISBN 978-80-210-5481-3. Kapitola 1.
- MLČOCH, Lubomír. Institucionální ekonomie. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1029-9.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu politická ekonomie na Wikimedia Commons - (česky) Politická ekonomie - český vědecký časopis Vysoké školy ekonomické
.jpg){kind=link}