Průmysl

Výraz industrie pochází z latiny (industria), začátek použití se datuje do pozdního 15. století.^[3] České slovo průmysl se začalo používat v 19. století, výraz je pravděpodobně odvozený z ruského прoмыceл.^[4]

V Evropě, USA a v Kanadě se údajně uznává rozdělení průmyslu na 4 typy:

• primární (zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nerostů apod.)
• sekundární (rafinace ropy, hutnictví, výroba cementu, jatky, výroba el. proudu, výroba spotřebních předmětů, stavebnictví apod.)
• terciární (komerční a veřejné služby všeho druhu, policie, veřejná správa, armáda apod.)
• kvartérní (informační systémy, informační technologie, školy)^[5]

Všeobecné uznání této téze v praxi není známé. Např. výraz healthcare industry (průmyslově organizované zdravotnictví) existuje dosud jen v angličtině,^[6] pro Český statistický úřad není součástí průmyslu např. sektor stavebnictví a služeb.^[7]

Jiné dělení

• těžký průmysl - vyrábí převážně výrobní prostředky
  • strojírenství a obrábění kovů
  • elektrotechnický průmysl - výroba elektrických zařízení, přístrojů, kabelů
  • hutnictví železa a neželezných kovů
  • těžební průmysl - těžba paliv a rud
  • elektroenergetika - výroba elektrické energie a technologického tepla
  • chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy, výroba plastů
  • průmysl stavebních hmot^[8]
• lehký průmysl - vyrábí převážně spotřební předměty - také někdy nazývaný spotřební průmysl
  • potravinářský průmysl
  • textilní průmysl
  • obuvnický průmysl
  • kožedělný průmysl
  • nábytkářský průmysl
  • papírenský a polygrafický průmysl
  • sklářský a porcelánový průmysl
  • farmaceutický průmysl - výroba léčiv a zdravotnického materiálu^[9]
  • … apod.

Průmysl je velmi rozsáhlým odvětvím národního hospodářství. Mimo strojírenství a zpracovatelského průmyslu zahrnuje rovněž těžbu nerostných surovin nebo výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Statistika průmyslu je v Česku definována Klasifikací produkce CZ-CPA a zejména Seznamem výrobků CZ-PRODCOM, který přesně stanoví, který výrobek či služba se zahrnuje do průmyslu. Průmyslovými podniky rozumíme ty podniky, ve kterých se největší podíl přidané hodnoty vytváří při výrobě průmyslových výrobků a při poskytování průmyslových služeb. Z hlediska metodiky statistických zjišťování i z hlediska zveřejňovaných statistických informací lze tedy statistiku průmyslu členit na tři základní oblasti:

• Statistika produkce

Produkce všech průmyslových výrobků a průmyslových služeb je měřena podle jejich charakteru v různých měrných (fyzických) jednotkách (např. tunách, kilogramech, litrech, kusech, metrech, apod.) a v Kč. Použití té které fyzické jednotky je normalizováno ve všech průmyslových statistikách zemí EU. Mezi hlavní sledované ukazatele statistiky produkce patří i údaje o tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy.

• Statistika průmyslových podniků

Vykazující podniky, resp. podnikatelské subjekty jsou vybírány z Registru ekonomických subjektů, a to na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti i na základě dalších vlastností jako je např. velikost subjektu podle počtu zaměstnanců. Mezi hlavní ukazatele této statistiky patří sledování průmyslových zakázek, průměrný evidenční počet zaměstnanců či zaměstnaných osob v průmyslu průměrné mzdy v průmyslu nebo produktivita práce.

• Index průmyslové produkce

Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).^[zdroj?]

Státy s nejvyšší průmyslovou výrobou v roce 2019 (výňatek ze statistiky Světové banky o 50 státech)^[10]

Pořadí	Stát	Miliony US $	US $ / obyv.
	Celosvětově	13,809,122	1790
1	Čína Čína	3,896,345	2780
2	Spojené státy americké Spojené státy americké	2,317,176	7060
3	Japonsko Japonsko	1,027,967	8030
4	Německo Německo	747,731	9350
5	Jižní Korea Jižní Korea	416,903	8020
6	Indie Indie	394,531	308
8	Francie Francie	266,634	3930
9	Spojené království Spojené království	243,114	3680
10	Rusko Rusko	222,544	1530
16	Turecko Turecko	143,017	1720
18	Švýcarsko Švýcarsko	131,718	15350
20	Polsko Polsko	100,011	2600
21	Nizozemsko Nizozemsko	99,648	5750
33	Česko Česko	55,270	5230

V Česku je průmysl (sekundární sektor) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství ^[11] a vytváří velkou část národního důchodu. V ostatních evropských zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podíl služby (terciární sektor). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba (primární sektor), tj. zemědělství, lesnictví a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční - "prodej-odbyt").^[12]

• Český statistický úřad
• Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
• Svaz průmyslu a dopravy
• Primární sektor
• Sekundární sektor
• Terciární sektor
• Kvartérní sektor
• Průmyslová revoluce

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu průmysl na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo průmysl ve Wikislovníku
• Statistika průmyslu na webu ČSÚ