Pražmovití
Pražmovití (Bramidae), ve starší literatuře jako ryby brámovité,[1] lidově někdy mořští cejni,[2] je čeleď malých mořských ryb z řádu ostnoploutví (Perciformes), jejíž zástupci obývají otevřená prostranství Tichého, Indického a Atlantského oceánu včetně Středozemního moře.[3][4]
 Pražmovití | |
|---|---|
 Pražma obecná (Brama brama) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | ostnoploutví (Perciformes) |
| Čeleď | pražmovití (Bramidae) Bonaparte, 1831 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
K roku 2016 se rozeznávalo 7 rodů a kolem 20 druhů ve dvou podčeledích:[3]
- podčeleď Braminae
- podčeleď Pteraclinae
- Pteraclis Gronow, 1772
- Pterycombus Fries, 1837
Charakteristika
Pražmovití mají jednu hřbetní ploutev vybavenou nevětvenými trny. Hřbetní ploutev se u některých druhů táhne podél celého těla. Řitní ploutev je beztrná. Počet obratlů se pohybuje mezi 36–54. I když se jedná o převážně menší rybky, pražma dlouhoploutvá (Taractichthys longipinnis) může dosahovat délky i 85 cm.[3]
Při nejmenším některé druhy jako pražma obecná nebo pražma japonská (Brama japonica) vykonávají denní vertikální migraci i sezónní dálkové migrace za potravou.[5] Pražma japonská se na přelomu jara a léta vydává na sever do subarktických oblastí střední části severního Pacifiku, zatímco v zimě se vrací do subtropických vod, kde dochází ke tření.[6]
Pražma Steindachnerova (Taractichthys steindachneri)
Pražma obecná (Brama brama)
Pražma chilská (Brama australis)
Pražma plachtoploutvá (Pteraclis velifera)
Pražma velkoploutvá (Pteraclis aesticola)
.jpg)
.jpg)
Hospodářský význam
Pražmy jsou v mnoha zemích běžně konzumovány lidmi. Např. u havajských břehů dochází k lovu pražmy Steindachnerovy (Taractichthys steindachneri) a v mnohem menší míře i pražmy briliantové (Eumegistus illustris), které jsou místně známy jako monchong. Tyto druhy se prodávají hlavně do restaurací, kde pro svůj vysoký obsah tuku bývají připravovány na grilu, vhodné jsou nicméně i k jiným úpravám.[7] U evropských břehů se hojně loví hlavně pražma obecná,[8] která je díky svému kosmopolitnímu rozšíření hojně lovena i v řadě jiných zemí (např. Bangladéš,[9] Nový Zéland[10] aj.).
Chycené pražmy u kéralských břehů
Smažená pražma
Pražma na páře
Kari z pražmy (Západní Bengálsko)
Marinovaná pražma se zeleninou
.jpg)
Odkazy
Reference
Literatura
- HANEL, Lubomír. Ryby (2). 1. vyd. Praha: Albatros, 2000. (Svět zvířat; sv. IX). ISBN 80-00-00830-0.
- NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražmovití na Wikimedia Commons - Profil na Fishbase.se (anglicky)
