Projekt 1134A

třída sovětských raketových křižníků zvaná též Berkut-A

Projekt 1134A Berkut-A (v kódu NATO třída Kresta II) byla s deseti loďmi vůbec nejpočetnější třída raketových křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Třída byla modifikací Projektu 1134 (Kresta I), určenou především pro boj proti ponorkám. Oproti lodím třídy Kresta I měla tato plavidla o 2,8 m prodloužený trup, jiné elektronické systémy, sonary a také pozměněnou výzbroj (místo protilodních nesla protiponorkové střely).

Projekt 1134A / Třída Kresta II
Admiral Jumašov (657)
Admiral Jumašov (657)
Obecné informace
UživateléVlajka sovětského námořnictva Sovětské námořnictvo
Vlajka ruského námořnictva Ruské námořnictvo
Typraketový křižník
Lodě10
Osudvyřazeny
PředchůdceProjekt 1134 (Kresta I)
NástupceProjekt 1134B (Kara)
Technické údaje Kronštadt (Projekt 1131A)[1]
Výtlak5 664 t (standardní)
7 535 t (plný)
Délka158,9 m
Šířka16,8 m
Ponor5,84 m
Pohon2 turbíny, 4 kotle
90 000 hp
Rychlost32,5 uzlu (60 km/h)
Dosah4 700 nám. mil (8 700 km) při 18 uzlech (33 km/h)
Posádka385 důstojníků a námořníků
Výzbroj8× RPK-3 Metel (2×4)
M-11 Štorm (2×2, 44 střel)
RBU-6000 (2×1)
2× RBU-1000 (2×1)
AK-725 (2×2)
2× 533mm torpédomet (5hl.)
LetadlaKa-25A

Stavba

Celkem bylo v letech 1966–1977 postaveno 10 jednotek této třídy.[1]

Jednotky projektu 1134A:[1]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Kronštadt196610. února 196829. prosince 1969Vyřazen 1991.
Admiral Izakov196822. listopadu 196828. prosince 1970Vyřazen 1993.
Admiral Nachimov196815. dubna 196929. listopadu 1971Vyřazen 1991.
Admiral Makarov196922. ledna 197025. října 1972Vyřazen 1992.
Maršal Vorošilov19708. října 197015. září 1973Vyřazen 1992.
Admiral Okťabrskij196921. května 197128. prosince 1973Vyřazen 1993.
Admiral Isačenkov197028. března 19725. listopadu 1974Vyřazen 1992.
Maršal Timošenko197221. října 197325. listopadu 1975Vyřazen 1992.
Vasilij Čapajev197328. listopadu 197430. listopadu 1976Vyřazen 1993.
Admiral Jumašov197530. září 197630. prosince 1977Vyřazen 1992.

Konstrukce

Vasilij Čapajev
Maršal Timošenko doprovázený hlídkovým letounem Il-38

Na přídi lodi byly dva dvanáctihlavňové vrhače raketových hlubinných pum RBU-6000 Smerč-2, za nimi bylo dvojnásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel M-11 Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet). Druhé se nacházelo na zádi před hangárem, přičemž celková zásoba činila 44 střel. Na bocích nástavby se nacházely dva čtyřnásobné odpalovací kontejnery raketových torpéd RPK-3 Metel (v kódu NATO SS-N-14) o doletu 46 km. Za nimi byly po stranách hlavního stěžně čtyři rotační šestihlavňové 30mm kanóny AK-630. Na zádi se dále nacházely dvě dvouhlavňové věže s 57mm kanóny AK-725, druhý protiletadlový raketový komplet M-11 Štorm a dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-1000 Smerč-3. Palubní vrtulník byl tentokrát typu Kamov Ka-25A.

Pohonný systém měl výkon 90 000 hp. Tvořily jej parní turbíny TV-12-1 a čtyři kotle KVN-98/64. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,5 uzlu. Dosah byl 4700 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]

Operační služba

Pravděpodobně k jedinému bojovému nasazení lodi této třídy došlo ve dnech 11.–12. února 1976, kdy Admiral Makarov v souvislosti s občanskou válkou v Angole několikrát vystřelil na přístavy LobitoBenguela, aby podpořil jednotky MPLA.[2] Všechny křižníky byly vyřazeny počátkem 90. let 20. století.

Odkazy

Reference

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo. Raketové křižníky třídy Kresta. HPM. 1993, roč. III, čís. 3, s. 24–25. ISSN 1210-1427. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 1134A na Wikimedia Commons
  • Project 1134 Berkut Kresta I / Project 1134A Berkut-A Kresta II / Guided Missile Cruiser [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. (anglicky)