Proti Americe a na pomoc Koreji
Proti Americe a na pomoc Koreji (抗美援朝; Kàngměi yuáncháo) bylo jedno z propagandistických hesel během 50. let minulého století v Čínské lidové republice.
Kampaň byla součástí korejské války, která vypukla na počátku 50. let 20. století, a týká se pouze fáze, kdy se války účastnila Čínská lidová dobrovolnická armáda. [1][2]
Historický kontext
Korejský poloostrov byl rozdělen po kapitulaci Japonska na konci druhé světové války demarkační linií. Rozdělení mělo být dočasného charakteru. Na severu byl do čela dosazen Kim Ir-sen, na jihu I Sung-man. Dne 25. června 1950 severokorejská vojska překročila 38. rovnoběžku, a tím začala korejská válka. [3]
Mao Ce-tung o Kimově plánu napadnout Jižní Koreu věděl již v lednu téhož roku. Neslíbil však aktivní účast ČLOA (prioritou Tchaj-wan), pouze propuštění vojáků korejské národnosti. Smýšlení se změnilo kvůli následujícím faktorům:
- vstupu USA pod záštitou OSN do konfliktu
- překročení 38. rovnoběžky vojskem směrem k čínským hranicím
- zablokování Tchajwanské úžiny americkou armádou, tudíž znemožnění vylodění na Tchaj-wanu
- pocit nevyhnutelného konfliktu s USA.[3]
Dne 10. července 1950 byl založen "Čínský lidový výbor pro odpor proti americké agresi vůči Tchaj-wanu a Koreji". Následně byla spuštěna kampaň "proti Spojeným státům a na pomoc KLDR".[4]
Čou En-laj s maršálem Lin Piaoem odletěli do Soči, kde informovali SSSR, že vyšlou do Severní Koreje dobrovolnické vojáky za dvou podmínek: 1. dodání zbraní, 2. zajištění čínského vzdušného prostoru. Dohoda byla podepsána 11. října. Čínská vojsko (200 000 vojáků) překročilo hraniční řeku Jalu dne 24. října 1950.[3]
Následovaly měsíce bojů, které se nakonec ustálily na 38. rovnoběžce. Tato linie setrvala po dobu cca dvou let, kdy probíhala jednání o příměří. Těmito boji nejvíce trpělo civilní obyvatelstvo (bombardování území Severní Koreje, včetně obytných čtvrtí a zavlažovacích kanálů). Dohoda o příměří byla podepsána 27. července 1953.[3] V roce 1958 byli všichni čínští dobrovolníci staženi zpět do Číny.[4]
Důsledky pro Čínu:
- Ztráta 450 000 vojáků (americké zdroje uvádí dvojnásobek), včetně Maova oblíbeného syna
- Zátěž státního rozpočtu (1950: 44 %, 1951: 52 %)
- Nálepka agresora (Valná hromada OSN, 1. února 1951; dále embargo na obchod s ČLR).[3]
Soudobé zmínky a odkazy
Dne 2. července 2020 bylo oznámeno, že v roce 2020 uplyne 70 let od zahájení boje Čínské lidové dobrovolnické armády proti USA, a k této příležitosti bude vydána pamětní medaile jménem Ústředního výboru Komunistické strany Číny, Státní rady a Ústřední vojenské komise k "70. výročí boje Čínské lidové dobrovolnické armády proti USA a na pomoc Koreji".[4]
Dne 19. října 2020 Si Ťin-pching zdůraznil: „V nové éře je nutné zdědit a nést dál velkého ducha „proti Spojeným státům a na pomoc Severní Koreji“ ve snaze dosáhnout omlazení čínského národa“.[5]
V září 2021 byl "duch proti USA a na pomoc Severní Koreji" zařazen do prvního výtisku "velikých duchů" v duchovní genealogii čínských komunistů, kterou schválil Ústřední výbor strany a vytřídilo Ústřední oddělení propagandy.[6]