Qiviut

Tuři ztrácejí na jaře zimní srst, z každého se sbírá průměrně 1,5 kg surových jemných vláken, ze kterých se získává po odchlupení (ručním kartáčováním) cca 0,9 kg materiálu k textilnímu zpracování. Celkový roční výnos se na začátku 21. století odhadoval na 3 až 6 tun. Praná vlna se prodávala za 500-1000 €/kg.

Vlákna nemají dřeň, průměrná tloušťka je 12,5 µm (vlákna z pesíku mají tloušťku nad 30 µm), délka 40-70 mm, poměrně hladká, jen mírně zakroucená, v horké vodě se nesráží a ve vlhku nepáchnou (na rozdíl od jiných zvířecích vláken). Praná vlna z tura má světle hnědou až čokoládovou barvu (viz snímek příze).^{[1] [3]}

Mechanické odchlupení qiviutového rouna a výroba příze byla dosud známá jen z Connecticutu, ^[4]v roce 2016 však byla otevřena také přádelna na Aljašce.^[5]

V přádelně se se vlna zpracovává vlnařskou technologií:

• z čisté vlny se vyrábí jen mykaná příze, např. na ruční pletení nejjemnější 55 tex x 2 nebo hrubší 70 tex x 3 ^[6]
• česaná příze většinou ve směsi s delšími vlákny z alpaky, ovčí vlny, kašmíru apod.^[1]

Příze na ruční pletení, čepice, šály.

Textilie nejsou vhodné ani k plstění, ani k barvení a bělení^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Qiviut na Wikimedia Commons