Richenza Slezská

Narodila se v Polsku, rodiči byli kníže Vladislav II. Vyhnanec a jeho manželka Anežka, dcera rakouského markraběte Leopolda III. Richenza byla třetím dítětem a první dcerou, přes matku příbuzná s rodem Štaufů. Roku 1146 byla rodina vyhnána ze země v důsledku dynastické války otce Vladislava s jeho bratry Boleslavem Kadeřavým a Měškem Starým. Nejdříve odešli na dvůr do Prahy (matka Anežka byla sestrou české kněžny Gertrudy) a později do Říše ke králi Konrádovi III., který poskytl rodině své nevlastní sestry nejdříve vojenskou podporu a po neúspěšném tažení do Slezska i útočiště ve městě Altenburg.

V roce 1151 přišla nabídka ovdovělého krále-císaře Alfonse VII. Kastilského na spojenectví s Říší svatbou. Nový římský král Fridrich Barbarossa následujícího roku souhlasil a vyslal svou sestřenici ze Špýru na kastilský dvůr.^[1] Svatba se konala koncem roku 1152. O pět let později Alfons Kastilský během války s Maury zemřel.

Zesnulý král rozdělil zemi mezi své dva syny narozené z jeho prvního manželství s Berenguelou Barcelonskou. Sancho získal Kastílii a Ferdinand obdržel León. Vztah mezi Richenzou a nevlastními syny nebyl dobrý, zvláště když král Sancho vyhlásil válku aragonskému vládci Ramonu Berenguerovi IV., potenciálnímu tchánovi její dcery Sanchi a Ferdinand Leónský neměl dobré vztahy s římským císařem Fridrichem Barbarossou a jím protežovaným vzdoropapežem Viktorem IV. To vše mělo vliv na skutečnost, že v roce 1159 Richenza odešla na aragonský dvůr.

Tam poznala svého druhého manžela, provensálského hraběte Ramona Berenguera. Svatba se konala po půlročním vyjednávání na podzim 1161.^[2] Manželství bylo čistě politické. Hrabata z Barcelony dostala od Fridricha Barbarossy za podporu v boji s italskými městy roku 1160 lénem provensálské hrabství a sňatkem Ramona a Richildy se vzájemné spojenectví ještě utužilo,^[3] Ramon Berenguer mohl lépe čelit nárokům Huga z Baux, který byl bývalým císařovým spojencem a také předchozím držitelem provensálského léna.

Z manželství se narodila dcera, kterou Ramon Berenguer roku 1165 zaslíbil dědici toulouského hraběte Raimonda V. Sňatek měl zpečetit smír mezi oběma rody, vyvolaný spory o Provence.^[4] Roku 1166 byl Ramon Berenguer zabit během obléhání Nice a hraběti z Toulouse se nepodařilo převzít dědictví, kterého se chopil jako bratranec zesnulého aragonský král Alfons II. a zcela ignoroval nároky nezletilé dědičky.

Richenzin osud po smrti manžela není zcela jistý. Zdá se, že se nejdříve provdala za Raimonda z Toulouse, který se kvůli provensálskému hrabství rozvedl a po sňatku s Richenzou zaujal silně proštaufskou orientaci.^[5][6][7] Pak se snad provdala za hraběte Albrechta II. z Eversteinu,^[8][9] jenž byl také straníkem Fridricha Barbarossy. Je také možné, že se Richenza vrátila k bratrům do jejich nově obnoveného Slezska. Zemřela zřejmě roku 1185.^[9]

• 1/ ∞ 1152 Alfons VII. Kastilský (1105 – 1157)
  • Ferdinand (1153 – cca 1155)
  • Sancha Kastilská ∞ 1174 Alfons II. Aragonský
• 2/ ∞ 1161 Ramon Berenguer II. Provensálský (1136 – 1166)
  • Dulce Provensálská († 1172)
• 3/ ∞ 1166 Raimond V. z Toulouse (1134 – 1194)
• 4/ ∞ Albrecht II. z Eversteinu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryksa śląska na polské Wikipedii.

• Dobertin H., Die Piastin Richeza von Everstein und ihre Verwandschaft, Schriftenreihe der Genealogischen Gesellschaft Hameln 14, 1957
• Fried J., Friedrich Barbarossas Krönung in Arles (1178), Hjb 103, 1983, 347-371

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Richenza Slezská na Wikimedia Commons