Severoamerická měnová unie

Severoamerická unie nebo Severoamerická měnová unie (the North American (currency) union, NAU někde též Union of North America, UNA) je uvažovaná ekonomická a měnová unie zahrnující Kanadu, Spojené státy americké a Mexiko. Návrh předpokládá, že tyto tři země by se vzdaly svých současných měn (jimiž jsou kanadský dolar, americký dolar a mexické peso) a přijaly by novou měnu, která by mohla nést název amero.

Severoamerická měnová unie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa hypotetické Severoamerické unie
Symbol amera (návrh)

Tato myšlenka je analogická Evropské unii (respektive Evropské měnové unii) a její měně euru.

Existuje konspirační teorie, vlivná zejména mezi americkými konzervativci, která tvrdí, že vlády zmíněných tří zemí přechod na tuto měnu tajně připravují.[1][2]

Základní předpoklad

Tato měna by zaujala formu nové měny, podobně jako euro. Amero by nahradilo měny všech tří zmíněných zemí.[3]

C. D. Howe Institute, jeden z kanadských ekonomických a společenských think tanků, vznik sdílené měny mezi Kanadou a Spojenými státy hájí.[4] Fraserův institut, jiný konzervativní think tank, taktéž argumentoval pro vznik amera; Herbert G. Grubel, čestný člen Fraserova institutu, přišel s knihou nazvanou The Case for the Amero již v září 1999.[5] Naopak, národní skupiny na středu nebo levé straně politického spektra, jako Kanadská rada, silně odporují jakémukoli posunu směrem k sjednocení měny s námitkou, že by to znamenalo poškození kanadské ekonomiky i kanadské suverenity.

Stanoviska jednotlivých států

Kanada

Jeden z argumentů je ten, že by se ve fiskálních transakcích ušetřily 3 miliardy amerických dolarů.[6] Titíž autoři také poznamenali, že hrubý domácí produkt Kanady by se za dvacet let zvýšil o 33 %, kdyby Kanada amero přijala.

Myšlenka společné měny zaznamenala více podpory v Québecu než ve zbytku Kanady; tam by ji přijala více než polovina obyvatelstva.[7]

Spojené státy americké

Jeden z argumentů pro Spojené státy vyvinout tlak na přijetí společné měny je skutečnost, že by Kanadu a potenciálně i Mexiko učinil podstatně monetárně závislejšími na Spojených státech, které by z této závislosti mohly těžit k dosažení některých politických a ekonomických cílů.

Za druhé, s premisou současného rozmachu eura v celosvětovém obchodu, by politika dolarizace, kterou by přijala Kanada nebo Mexiko, nebo i změna k navrhovanému ameru mohla pomoci prosazení celosvětové dominance dolaru resp. amera. Nicméně je nepravděpodobné, že by spojení pouze dvou nebo tří zemí stačilo k odvrácení aspirace eura na potenciální novou dominantní měnu.

Mexiko

O možnosti monetární fúze se též diskutovalo v Mexiku, a to jako o přirozeném kroku, který je vhodné udělat po vstoupení do NAFTA.[8]

Stanoviska v jiných regionech

Existuje mnoho úrovní měnové spolupráce, které se v Severní a Jižní Americe objevily. Mnoho států – jako Argentina, Brazílie a Kanada – měly svého času svou měnu upoutanou k americkému dolaru. V mnoha státech Střední Ameriky a Karibiku je americký dolar de facto druhou měnou (např. Barbados a Východokaribská měnová unie).

Jak v Panamě (od její nezávislosti v roce 1903), tak v Ekvádoru (od roku 2000) a Salvadoru (od roku 2001) slouží americký dolar jako legální měna. Někteří odborníci proto namítají, že měnové sjednocení je všechno, jen ne nevyhnutelné, ať už je chtěné či nikoli.

Mince amera

V srpnu 2007 začaly obíhat zvěsti o tom, že státní pokladna USA (US Treasury) začala razit mince. 31. srpna 2007 začal Hal Turner, vlastník jednoho internetového rádia a zastánce různých konspiračních teorií, tvrdit, že obdržel amero přímo od jednatele státní pokladny.[9] Nicméně tyto mince nebo medailonky byly vyráběny denverskou společností Designs Computed. Jejich návrhář, Daniel Carr, též zhotovil čtvrťáky států New York a Rhode Island, které přešly do oběhu v roce 2001. Carr označil tyto mince za prototypy.[10][11]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku North American currency union na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy