Seznam funkcionalistických staveb v Brně

Seznam funkcionalistických staveb v Brně představuje výčet architektonicky významných staveb funkcionalismu na území Brna.^{[p 1]}

Město Brno se po vzniku samostatného Československa v roce 1918 stalo druhým největším městem státu a jeho politické, hospodářské a kulturní ambice se projevily také v rozvoji stavební aktivity.^[1] Stalo se tak i jedním z předních center funkcionalismu ve střední Evropě.^[2] Tento architektonický směr se naplno prosadil při výstavbě brněnského zemského výstaviště a Výstavě soudobé kultury v roce 1928, jejíž součástí byla i kolonie Nový dům, první výstava moderního bydlení v Československu. Od roku 1923 v Brně natrvalo působil Bohuslav Fuchs, jeden z předních brněnských architektů své doby.^[2] Nejvýznamnější místní památkou funkcionalismu je vila Tugendhat, která byla zařazena i na Seznam světového dědictví UNESCO.

Seznam

Název^{[p 2]}	Umístění	Architekt	Rok^{[p 4]}	Poznámky
Münzova vila	Brno-střed (Pisárky) Hroznová 19 49°11′47″ s. š., 16°34′16″ v. d.	Ernst Wiesner	1924–1926	Dnes sídlo soukromých firem. Vila ředitele brněnské Banky Union byla první Wiesnerovou stavbou ze skupiny pisáreckých vil, s inspirací u Adolfa Loose.^[3]
Zemanova kavárna	Brno-střed Jezuitská 6 49°11′52″ s. š., 16°36′48″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1925	Stěžejní dílo brněnské moderní architektury a jedna z prvních funkcionalistických budov v Československu. Stavba je založena na prolínání kvadratických tvarů a propojena s okolním parkem pomocí trojice prostředních zasunovatelných oken. V roce 1964 byla zbořena a v letech 1994-1995 nahrazena replikou Jany Janíkové a Zbyňka Pecha podle původního Fuchsova návrhu.^[4]
Krematorium	Brno-střed (Štýřice) Jihlavská 1 49°10′20″ s. š., 16°35′23″ v. d.	Ernst Wiesner	1925–1930
Kudelův rodinný dům	Brno-střed (Stránice) Klácelova 10 49°12′0″ s. š., 16°34′52″ v. d.	Jan Víšek	1926–1927	Samostatně stojící vila čtvercového půdorysu, s mimořádně úsporným rozvržením obytného prostoru kolem jednoramenného schodiště.^[3]
Skupina městských malobytových domů	Brno-sever (Husovice) Nováčkova 2-10, Svitavská 2, Svitavské nábřeží 49-57 49°12′29″ s. š., 16°37′48″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1926–1927	Skupina domů je ještě uspořádána podle klasického blokového schématu, ale ve své jednoduchosti, s jednotícím typovým průčelím a konstrukčním řešením už směřuje k funkcionalistické architektuře.^[5]
Hotel Avion	Brno-střed Česká 20 49°11′48″ s. š., 16°36′22″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1926–1928	Hotel Avion je první poválečný hotel v Brně a představuje stěžejní dílo české funkcionalistické architektury 20. let. Díky velmi úzké parcele (8,5 m), na které byl postaven, představuje unikátní dílo s velkými nároky na architekta. Dvě nejnižší podlaží byla vyhrazena pro kavárnu, v dalších sedmi byly hotelové pokoje. Uliční průčelí toto členění reflektuje formou mírně předsunutého arkýře s bílými skleněnými tabulemi v patrech kavárny, patra s hotelovými pokoji se vyznačují menšími pásovými okny a porcelánovými kachlíky.^[6]^[7]
Brněnské výstaviště	Brno-střed (Pisárky) Výstaviště 1 49°11′16″ s. š., 16°34′56″ v. d.	Josef Kalous, Jaroslav Valenta, Bohuslav Fuchs, Vlastislav Chroust, Josef Gočár, Pavel Janák, Bohumír Čermák, Emil Králík, Oldřich Starý, Josef Havlíček, Adolf Loos	1926–1928	Jde zejména o tyto stavby: obchodně průmyslový palác, pavilony města Brna, země Moravy, Akademie výtvarných umění v Praze, Uměleckoprůmyslové školy v Praze, Brněnských vzorkových trhů, kino a kavárna, vzorový rodinný a nájemní dům, adaptovaný empírový zámeček
Palác Morava	Brno-střed Divadelní 3 49°11′43″ s. š., 16°36′50″ v. d.	Ernst Wiesner, Jaroslav Valenta (statika)	1926–1929	Místo tzv. Doretova dvora měl být v roce 1925 vystavěn mezinárodní hotel Ritz. Nakonec zde vznikl komplex obytných budov s obchodním přízemím, suterénním kinem a barem, kavárnou a terasou v prvním patře. Autor se musel potýkat s problematickým geologickým podložím. Kvůli přirozenému prosvětlení a také zjemnění jinak industriálního výrazu stavby (z obnažené železobetonové konstrukce s neomítaným zdivem) Wiesner prohnul hmotu budovy dovnitř. Později ke komplexu připojil budovu Moravské zemské životní pojišťovny.^[8]^[9]
Kolonie Nový dům	Brno-Žabovřesky Bráfova 109, 111, Drnovická 2–10, Petřvaldská 2–10, Šmejkalova 144–148 49°12′22″ s. š., 16°34′16″ v. d.	Bohuslav Fuchs, Josef Štěpánek, Jaroslav Grunt, Jiří Kroha, Hugo Foltýn, Miroslav Putna, Jan Víšek, Jaroslav Syřiště, Ernst Wiesner	1927–1928	Obytný komplex 16 funkcionalistických úsporných řadových nebo individuálních rodinných domů zbudovaných v roce 1928 jako projekt ukázkového moderního bydlení v rámci Výstavy soudobé kultury v Brně. Jde o úsporné řadové nebo individuální domy.^[10]
Fuchsova vila	Brno-Žabovřesky Hvězdárenská 2 49°12′25″ s. š., 16°35′2″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1927–1928	Navenek architektonicky jednoduchá stavba představuje uvnitř revolučně koncipovaný obytný prostor včetně haly s galerií, vzájemně propojený a opticky provázaný se zahradou.^[11]
Kavárna Era	Brno-sever (Černá Pole) Zemědělská 30 49°12′38″ s. š., 16°37′9″ v. d.	Josef Kranz	1927–1929	Téměř plakátové průčelí kavárny poukazuje na autorovu inspiraci „grafickou“ architekturou holandské skupiny De Stijl. V přízemí byl restaurační provoz, v prvním patře kavárna s kulečníkovou hernou a ve druhém patře byt majitele.^[12] V roce 2011 byl po rekonstrukci obnoven provoz kavárny.^[13]
Husův sbor	Brno-střed (Veveří) Botanická 1 49°12′13″ s. š., 16°36′11″ v. d.	Jan Víšek	1927–1929	Husův sbor církve československé se stal jednou z prvních ryze moderních sakrálních staveb v meziválečném Československu. Areál kromě modlitebny, zázemí a bytů obsahoval i divadelní sál.^[12]
Malobytová kolonie	Brno-střed Gallašova 2-10, Grmelova 6-10 49°10′52″ s. š., 16°35′54″ v. d.	Mojmír Kyselka	1927–1931	Kyselkovo sídliště je nejspíše první a nejúspornější malobytovou kolonií v Brně. Je tvořeno sedmi pavlačovými domy podél dvou ulic a vzájemně propojených na nároží dovnitř prohnutým pavlačovým dvojdomem.^[14]
Malobytové domy družstev Stavog a Blahobyt	Brno-Žabovřesky Pod kaštany 26–30, Tábor 28a/b/c, 34a/b/c, Kounicova 89–93 49°12′47″ s. š., 16°35′31″ v. d.	Jindřich Kumpošt	1927–1932	V souboru nájemných domů kolem křížení ulic Kounicova a Tábor byl v Brně poprvé užit systém řádkové zástavby. Vzniklo zde malé centrum se službami a mateřskou školkou s hřišti. Jde o skupinu čtyřpatrových malobytových domů, původně s plochými střechami, obsahující celkem 220 bytů, které tvoří čtyři bloky se třemi domovními sekcemi. Pásová okna spolu s vnitřními pásovými balkony tvoří na fasádě výrazný dlouhý pruh.^[15]
Městská ubytovací kancelář	Brno-střed Nádražní 10, 12 49°11′27″ s. š., 16°36′40″ v. d.	Oskar Poříska	1928	Dnes cestovní kancelář Čedok. Informační kancelář vznikla v souvislosti s přípravami na Výstavu soudobé kultury v Československu. Vnějšku budovy dominuje skloželezobetonová stěna, použitá v Brně poprvé a rovněž tehdy ještě výjimečné půlkruhové nároží.^[16]
Vila Neumark	Brno-střed (Pisárky) Vinařská 38 49°11′37″ s. š., 16°34′48″ v. d.	Ernst Wiesner	1928–1929	Vila G. W. Neumarka představuje syntézu funkcionalistického a vídeňského výrazu podobně jako např. nedaleká vila Stiassni. Na rozdíl od autorových ostatních bílých vil byla tato navržena s červenou omítkou.^[14]
Kino Avia	Brno-Černovice Štolcova 6 49°11′22″ s. š., 16°38′8″ v. d.	Josef Kranz	1928–1929	Dnes budova Squash Slovan. Kino Avia bylo plánováno jako první etapa rozsáhlejšího souboru s tělocvičnou a společenským centrem. Zbytek však nebyl realizován, pozdější přístavba už nebyla realizována podle původního návrhu. Vnitřek původní budovy kina je zčásti přestavěn, vnějšek v podstatě zachován.^[9]
Masarykův studentský domov	Brno-střed (Veveří) Cihlářská 21 49°12′17″ s. š., 16°36′10″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1928–1930	Komplex čtyřposchoďové budovy ubytovny propojený se vstupní budovou jídelny a klubů má charakteristický vchod zdůrazněný aerodynamickou markýzou.^[17]
Kavárna Savoy	Brno-střed Běhounská 9 / Jakubské nám. 1 49°11′48″ s. š., 16°36′33″ v. d.	Jindřich Kumpošt	1929	Kavárna vznikla adaptací spodních podlaží Thonetova paláce na rohu Běhounské ulice a Jakubského náměstí. Ústřední sál v seříznutém rohu se v rozbíhal do dvou symetrických traktů. V 50. letech byly interiéry znehodnoceny při přestavbě na prodejnu s textilem, od r. 2008 jí byl po rekonstrukci navrácen původní účel a částečně i podoba.^[18]
Haasova vila	Brno-střed (Pisárky) Lipová 43 49°11′35″ s. š., 16°34′36″ v. d.	Ernst Wiesner	1929–1930	Vila ředitele brněnské Anglobanky Gustava Haase je blízká tzv. nautickému funkcionalismu, který se inspiroval architekturou transatlantických parníků použitím řady teras, trubkového zábradlí a lodních oken.^[19]
Vila Stiassni	Brno-střed (Pisárky) Hroznová 14 49°11′49″ s. š., 16°34′23″ v. d.	Ernst Wiesner	1929–1930
Krohův rodinný dům	Brno-střed (Stránice) Sedlákova 45 49°12′7″ s. š., 16°34′38″ v. d.	Jiří Kroha	1929–1930
Německá dívčí škola	Brno-sever (Černá Pole) Jugoslávská 126 49°12′43″ s. š., 16°37′23″ v. d.	Bohuslav Fuchs, Mojmír Kyselka	1929–1930	Dnes jedna z budov Masarykovy základní školy a Mateřské školy Brno, Zemědělská 29. Jednoduše řešená horizontální budova s velkými okny a bazénem na střeše vznikla v rámci velkorysého programu výstavby veřejných zařízení, který vrcholil na počátku 30. let.^[20]
Vila Tugendhat	Brno-sever (Černá Pole) Černopolní 45 49°12′26″ s. š., 16°36′58″ v. d.	Ludwig Mies van der Rohe	1929–1930
Moravská banka	Brno-střed Náměstí Svobody 21 49°11′42″ s. š., 16°36′27″ v. d.	Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner	1929–1931	Dnes Komerční banka. Na jejím místě stál původně Kounicův palác, který byl zbořen a roku 1928 byla vypsána soutěž na zastavění proluky. Pasáž vedoucí skrz budovu ústí schodištěm do Veselé ulice. Nejvyšší dvě patra v šestipatrové budově jsou obytná, mezi 2. a 3. patrem je instalační patro umožňující dispoziční variabilitu administrativních prostor. Jde o jediné společné dílo obou autorů: Wiesner se podílel zejména na interiérech, ale možná také na obou průčelích budovy. Fasáda je jako první v Brně zhotovena jako úplná zavěšená stěna. Po dvojí přestavbě dnešní fasáda zhruba odpovídá původní.^[21]^[22]
Městské lázně	Brno-Židenice (Zábrdovice) Zábrdovická 13 49°12′8″ s. š., 16°38′ v. d.	Bohuslav Fuchs	1929–1932
Šilhanovo sanatorium	Brno-Žabovřesky Veveří 125, 127 49°12′36″ s. š., 16°35′16″ v. d.	Jan Víšek	1929–1933, 1933–1935	Řadová stavba porodnické kliniky s dvorním křídlem, výrazným průjezdem a schodištěm byla vybudována ve dvou etapách. Fasáda byla částečně obložena bílou keramikou.^[23]
Škola pro ženská povolání Vesna a Domov Elišky Machové	Brno-střed (Pisárky) Lipová 16, 18 49°11′41″ s. š., 16°34′46″ v. d.	Bohuslav Fuchs, Josef Polášek	1930	Dnes Střední zdravotnická škola s internátem. Jednotný urbanisticko-architektonický celek umístěný do volné krajiny umožnil prosvětlení všech vnitřních prostor přirozeným světlem. Nosné pilíře školní budovy Fuchs doplnil skládacími posuvnými příčkami umožňujícími propojení učeben s vedlejšími pracovnami. Komunikaci zajišťoval prosklený předsunutý koridor a otevřené balkony. Pro budovu Domova Elišky Machové zvolil konstrukční systém tzv. příčné nosné zdi, který budově vtiskl specifický charakter.^[24]
Eislerova vila	Brno-střed (Staré Brno) Neumannova 10 49°11′38″ s. š., 16°34′56″ v. d.	Otto Eisler	1930	Vlastní dům pro autora a jeho bratra se dispozičně blíží německým typovým domům. Jednoduchost červeného průčelí narušují jen průběžný balkon a velká prosklená stěna. V kontrastu je velkoryse komponovaná zahrada.^[19]
Obytný dům družstva Freundschaft	Brno-střed (Staré Brno) Rybářská 10 49°11′15″ s. š., 16°35′19″ v. d.	Ernst Wiesner	1930–1931	Jediný Wiesnerův malobytový dům v Brně střídá jednduché a symetrické uliční průčelí dynamickou kompozicí dvorního pavlačového křídla s válcovou věží schodiště.^[25]
Slavíkova vila	Brno-Žabovřesky Tůmova 15 49°12′22″ s. š., 16°34′59″ v. d.	Josef Kranz	1930–1931	Podoba rodinného domu je ovlivněna malou svažitou parcelou. Nedostatek místa pro zahradu kompenzuje množství balkonů a velká střešní terasa.^[23]
Dům služeb Baťa	Brno-střed Kobližná 24 49°11′43″ s. š., 16°36′45″ v. d.	Vladimír Karfík	1930–1931	Dnes Obchodní dům Centrum. Budova je jedinou Karfíkovou meziválečnou stavbou v Brně. Původně byl zamýšlen 23- či 28patrový mrakodrap, avšak kvůli nestabilnímu terénu byl snížen na pouhých 8 pater. Byla sem přemístěna Baťova prodejna z nedalekého paláce Morava, po válce ji vystřídal obchodní dům Centrum, pro jehož potřeby byla budova v roce 1966 necitlivě stavebně upravena, čímž ztratila charakteristické střídání horizontálních pásů čirého a bílého skla.^[26]
Obchodní a obytný dům F. Wittreicha a H. Deutsche	Brno-střed Masarykova 19-21 49°11′35″ s. š., 16°36′37″ v. d.	Otto Eisler	1930–1931	Obytný dům s obchodními plochami v přízemí patřil ve 30. letech k nejčastějším Eislerovým projektům. Tento byl původně projektován s pásovými okny, v obytné části nahrazenými klasickými okny předstupujícími před modré průčelí. Obchodní přízemí je vizuálně odděleno výraznou horizontálou a obnaženou konstrukcí.^[27]
Obchodní a obytný dům B. Pazdery	Brno-Tuřany Podlipná 13, Špirkova 1 49°8′54″ s. š., 16°39′56″ v. d.	Bedřich Rozehnal	1930–1931	Rozehnalovu první brněnskou stavbu charakterizují klidná průčelí s výrazně horizontálními pásovými okny, střídaná částmi s obytnými terasami. Přízemí sloužilo jako obchod se skladem a zázemím, poschodí byt majitele.^[27]
Malobytová kolonie	Brno-sever (Zábrdovice) Jana Svobody 15, 17, Trávníčkova 3, 5, Vranovská 22–28, Zubatého 4, 6 49°12′18″ s. š., 16°37′36″ v. d.	Josef Polášek	1930–1931
Masarykova česká obecná škola chlapecká a dívčí	Brno-sever (Černá Pole) Zemědělská 29 49°12′43″ s. š., 16°37′20″ v. d.	Mojmír Kyselka	1930–1931	Dnes Masarykova základní škola a Mateřská škola Brno. Celková symetrie budovy vyplývala z jejího dělení na chlapecké a dívčí křídlo. Před budovou bylo hřiště s bazénem.^[28]
Masarykova německá lidová vysoká škola	Brno-střed (Veveří) Janáčkovo nám. 2a 49°12′4″ s. š., 16°36′13″ v. d.	Heinrich Blum	1931	Dnes Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, budova N. V kontextu 20. a 30. let 20. století představuje Deutsche Masaryk Volkschule vybočení z typicky funkcionalistické architektury, připomíná díla italské racionalistické architektury. Symetrické vstupní průčelí je provedeno z neomítnutého cihlového zdiva, s mírně monumentálním a nadčasovým výrazem.^[28]
Malobytová kolonie	Brno-Královo Pole Purkyňova 48, 50, Skácelova 23-69, Vodova 51, 53 49°13′18″ s. š., 16°35′12″ v. d.	Josef Polášek	1931–1933	Řádkovou formaci sídliště tvoří pětice paralelních dvojdomů s jedno- a dvoupokojovými byty, které jsou propojeny jednopatrovým obchodním křídlem při Skácelově ulici.^[29]
Bassova vila / Baasova vila	Brno-střed (Pisárky) Lipová 22 49°11′41″ s. š., 16°34′39″ v. d.	Zikmund Kerekes	1932	Samostatně stojící protáhlý dům je členěn do čtyř částečně samostatných bytů v koncích budovy a společných salonů uprostřed. Pohledově výrazný je arkýř na západní straně a táhlá terasa. Bílá vápenná omítka je doplněna béžovými eternitovými plochami.^[25]
Všeobecný penzijní ústav	Brno-střed (Veveří) Burešova 20 49°12′19″ s. š., 16°36′8″ v. d.	Emil Králík	1932	Dnes Nejvyšší soud.
Tyršovy školy	Brno-Židenice (Zábrdovice) Kuldova 38 49°11′59″ s. š., 16°37′57″ v. d.	Oskar Poříska	1932	Dnes Tyršova základní škola. Urbanisticky zajímavý areál uzavírající nároží Kuldovy a Šámalovy ulice tvoří dvě souměrná křídla propojená zaobleným přízemním koridorem a zahrnoval v sobě i společenský sál a veřejnou knihovnu.^[30]
Kyselkův rodinný dům	Brno-střed (Staré Brno) Tomešova 4a 49°11′46″ s. š., 16°35′32″ v. d.	Mojmír Kyselka	1932	Vlastní vila architekta Kyselky je situovaná v řadové zástavbě na terase pod Žlutým kopcem. Oproti jiným autorovým stavbám je pojata méně dogmaticky, což dokazuje dynamicky zaoblený vstupní balkon a schodiště.^[31]
Žáčkův rodinný dům	Brno-střed (Staré Brno) Lipová 17 49°11′39″ s. š., 16°34′56″ v. d.	Eduard Žáček	1932–1933	Vlastní velká vila architekta Žáčka v sobě zahrnuje kromě obytného prostoru i provoz projekční kanceláře. Umístění ateliéru do přední části domu výrazně ovlivnilo podobu vstupního průčelí s dvojicí výrazných modrých kovových pásových oken a balkony.^[31]
Poláškova vila	Brno-střed (Stránice) Barvičova 56 49°11′53″ s. š., 16°34′51″ v. d.	Josef Polášek	1932–1933	Dnes Ukrajinský konzulát v Brně. Řadový dům se třemi byty a střešním ateliérem měl původně bílou hladkou omítku s barevnými rámy oken. Výrazným prvkem je prosklený arkýř. I přes dvojí přestavbu zůstaly základní rysy zachovány.^[29]
Kranzův rodinný dům	Brno-sever (Černá Pole) Alešova 24 49°13′4″ s. š., 16°37′27″ v. d.	Josef Kranz	1933–1935	Dům svým úsporným řešením připomíná typizovanou stavbu. V přízemí je jídelna velká hala propojená s terasou, v patře soukromé pokoje. Průčelí autor oživil dřevěnou konstrukcí pro popínavé rostliny.^[32]
Skupina rodinných domů	Brno-střed (Stránice) Rezkova 28-40 49°12′3″ s. š., 16°34′25″ v. d.	Jindřich Kumpošt	1933–1936
Synagoga Agudas achim	Brno-střed (Trnitá) Skořepka 13 49°11′34″ s. š., 16°37′4″ v. d.	Otto Eisler	1934	Dvoupodlažní stavba téměř čtvercového půdorysu s plochou střechou, členěná na vstupní obslužnou část (halu, schodiště, studovnu a toalety) a hlavní loď s vyvýšeným řečništěm. Čtvrtá synagoga v Brně (a jediná dosud provozovaná na Moravě) byla postavena pro ortodoxní obec Agudas Achim příchozích z Haliče.^[33]^[34]
Obchodní dům Brouk a Babka	Brno-střed Česká 4 49°11′44″ s. š., 16°36′25″ v. d.	Miloslav Kopřiva	1934	Dnešní Obchodní dům Baťa stojí na místě Žerotínova paláce, který v 19. století nahradil třípatrový dům, zbořený teprve půl roku před slavnostním otevřením nové budovy. Kopřivův sedmipatrový obchodní dům je nejstarší výhradně obchodní budovou v Brně. Kromě horizontálních pruhů oken představují výrazný prvek též zaoblené podélné výkladní vitríny v přízemí a vchody mezi nimi.^[35]
Rodinné domy	Brno-Královo Pole (Ponava) Střední 27-51 49°12′40″ s. š., 16°36′21″ v. d.	Vilém Kuba, Alois Kuba	1934–1936	Řadové domy na Střední ulici bratří Kubů svým úsporným dispozičním i architektonickým řešením vystihují skutečnost, že i stavby pro střední vrstvu se řídily ekonomickými požadavky.^[32]
Palác Alfa	Brno-střed Jánská 11, 13 / Poštovská 4–10 49°11′40″ s. š., 16°36′37″ v. d.	Karel Bezrouk, zpočátku též Bohuslav Fuchs	1934–1937	Na základě Fuchsova návrhu z roku 1930 vypracoval Bezrouk návrh osmipatrového domu s velkou kavárnou v mezipatře, kinem a nočním podnikem v suterénu a pasáží spojující hlavní dvoranu domu s náměstím Svobody a ulicemi Jánskou a Poštovskou. Vyšší patra byla vyhrazena bytům. Fasády byly obloženy světlými opaxitovými plotnami.^[36]^[37]
Patočkova vila	Brno-střed (Stránice) Kaplanova 11 49°12′6″ s. š., 16°34′24″ v. d.	Jiří Kroha	1935–1936	Samostatně stojící vila ve svahu je součástí druhé brněnské kolonie moderního bydlení (po kolonii Nový dům). V 80. letech 20. století byla poněkud necitlivě částečně přestavěna.^[38]
Míčkův rodinný dům	Brno-Žabovřesky Zeleného 5a 49°12′23″ s. š., 16°34′48″ v. d.	Josef Kranz	1935–1936	Dvougenerační rodinný dům s odstupňovaným průčelím, pro autora typickým. V prvním patře menší byt, v dalších dvou nadstandardní byt propojený schodištěm se zahradou.^[39]
Zemská pojišťovna	Brno-střed Benešova 2, 4, Malinovského nám. 4 49°11′43″ s. š., 16°36′50″ v. d.	Ernst Wiesner	1935–1937	Dnes Dům odborových služeb, původně Moravská zemská životní pojišťovna. Po vybudování paláce Morava v části tzv. Doretova dvora byl Wiesner pověřen přestavbou jeho zbylé části, původně vytvořené v 60. letech 19. století Karlem Matzenauerem. Zvýšil ji o jedno poschodí a červeně obložil, čímž celý blok vizuálně sjednotil. Zdůraznění protipólu dnešnímu Mahenovu divadlu zajistil klasicizujícím vstupem a nárožími obloženými travertinem.^[33]
Administrativní budova ALPA	Brno-Královo Pole Palackého třída 158 49°13′51″ s. š., 16°35′27″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1936	Ze dvou stejných osově orientovaných budov propojených komunikačním mostem byla realizována pouze pravá část. Výrazným prvkem budovy je velká skleněná stěna, kontrastující s jednotícím keramickým obkladem.^[39] V původní budově továrny ALPA sídlí nyní jiné firmy.
Kubova vila	Brno-Řečkovice Gromešova 1 49°15′7″ s. š., 16°35′20″ v. d.	Vilém Kuba, Alois Kuba	1936	Vlastní vila Aloise Kuby s charakteristickou předsazenou římsou, propojená se svažitým terénem terasami, schodištěm a mostem vybočuje s dosavadní produkce bratrů Kubových, zaměřené spíše na projekty řadových rodinných a velkých nájemních domů. ^[40]
Petrákova vila	Brno-střed (Pisárky) Marie Pujmanové 4 49°11′52″ s. š., 16°34′14″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1936	V poněkud experimentálním návrhu Petrákovy vily Fuchs reagoval na strohý funkcionalismus 20. let. K charakteristickým prvkům této reakce patří zakřivená průčelí, užití přírodních materiálů (dřevo, kamenné zdivo), kulatá okna a další.^[40]
Vila Löw-Beer	Brno-střed (Pisárky) Kalvodova 8 49°11′54″ s. š., 16°34′13″ v. d.	Rudolf Baumfeld, Norbert Schlesinger	1936	Vila vídeňských architektů mírně vybočuje z řady brněnských staveb své doby.^[41] Hranolovitá budova s předsazenou zimní zahradou se uspořádáním obytného prostoru a vytříbenými detaily podobá vile Tugendhat, byť nedosahovala její umělecké ani technické úrovně. Byla ostatně budována pro bratrance Grety Löw-Beer, provdané Tugendhatové a stavěla ji stejná firma Artura a Mořice Eislerových.^[42]
Friedmanův nájemní a obchodní dům	Brno-střed Česká 12 49°11′47″ s. š., 16°36′23″ v. d.	Endre Steiner	1936	Velkoměstský nájemní a obchodní dům s obchodním přízemím a odstupňovaným posledním patrem s terasou. Průčelí s náznaky pásových oken bylo obloženo hnědou keramikou.^[43]
Nájemní dům L. Bluma	Brno-střed (Pisárky) Kamenomlýnská 14 49°11′47″ s. š., 16°34′10″ v. d.	Otto Eisler	1936
Skupina městských malobytových domů	Brno-střed (Štýřice) Rennenská 1-13, Dvorského 4-12 49°10′48″ s. š., 16°35′57″ v. d.	Bedřich Rozehnal, Václav Hilský, Rudolf Jasenský, Karel Koželka, František Jech	1936–1937	Největší brněnská malobytová kolonie tvoří z urbanistického hlediska soubor uspořádaný podle funkcionalistického řádkového schématu, ve dvou řadách. První řada o sedmi jednoduchých domech v Rennenské ulici byla navržena Bedřichem Rozehnalem. Druhou řadu podélných pavlačových domů v Dvorského ulici navrhla čtveřice pražských architektů.^[44]
Nádražní „hlavní“ pošta	Brno-střed Nádražní 3 49°11′27″ s. š., 16°36′42″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1936–1938	Nádražní pošta stojí na místě bývalých hradebních příkopů. Na dvojitém železobetonovém suterénu stojí lehká ocelová kostra. Forma budovy důsledně sleduje její funkci.^[43]
Tesařova vila	Brno-střed (Pisárky) Hroznová 18 49°11′50″ s. š., 16°34′17″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1937	Velká vila s odvážným členěním hlavního průčelí, které je tvořeno půlválcem, do něhož jsou diagonálně uloženy hlavní obytné haly. Bohatost tvarů je doplněna barevností bílých a terakotových ploch.^[41]
Nájemní dům dr. Karla Pura	Brno-střed Údolní 25 49°11′50″ s. š., 16°35′59″ v. d.	Josef Polášek	1937	Plasticky členěnému průčelí domu s kontrastem vertikálních a horizontálních linií dominuje centrální sklobetonový pás s kulatými průzory, doplněný po stranách lodžiemi, vytvořenými pomocí principu příčné nosné zdi.^[44]^[45]
Zemské vojenské velitelství	Brno-střed (Veveří) Kounicova 65 49°12′27″ s. š., 16°35′42″ v. d.	Bohuslav Fuchs	1937	Tzv. „rohlík“. Dnes sídlo Univerzity obrany, do roku 2004 Vojenské akademie Brno.
Convalaria (nájemní dům s kavárnou a parfumerií)	Brno-střed Česká 19–21 / Veselá 26 49°11′47″ s. š., 16°36′21″ v. d.	Oskar Poříska	1937	Polyfunkční obchodní a obytná budova na souběhu České a Veselé ulice, dnes redakce deníků společnosti Mafra. Obě uliční průčelí jsou pojata jako fasáda nájemného domu, hlavní strana na křižovatce je zvýrazněna jako obchodní budova pásy vysokých oken. V přízemí je nejmenší pasáž v Brně propojující obě ulice. Budova dostala jméno po parfumerii původně umístěné v přízemí budovy.^[46]
Pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà (obchodní, administrativní a obytný dům)	Brno-střed Nádražní 4 49°11′29″ s. š., 16°36′43″ v. d.	Karel Kotas	1938	Víceúčelový dům italské pojišťovny se řadí spíše k příkladům novoklasicistní varianty pozdního funkcionalismu, díky např. „vertikálnímu“ ztvárnění přízemí a nejvyššího patra nebo symetrii hlavního průčelí. Jádro řadové sedmipatrové budovy tvoří ústřední vestibul se dvěma bočními schodišti vedoucími do druhého administrativního poschodí. Další patra obsahují třípokojové byty a garsoniéry. Ustupující nejvyšší patro je kryté rovnou střechou mírně přesahující fasádu, kterou nesou pravidelně rozmístěné pilíře.^[47]
První moravská spořitelna	Brno-střed Jánská 4–10 49°11′39″ s. š., 16°36′36″ v. d.	Josef Polášek, Otakar Oplatek, Heinrich Blum	1939	Řadová šestipatrová budova s předsazenou, konkévně prohnutou částí průčelí představuje výraznou stavbu pozdního funkcionalismu. Jádro budovy tvoří rozlehlá dvorana a oválný vestibul s točitým schodištěm do patra otevřené haly, osvětlené železobetonovou kopulí se skleněnými čočkami. Dnes je sídlem České spořitelny.^[48]
Nájemní domy	Brno-střed (Veveří) Kotlářská 34–50 49°12′26″ s. š., 16°36′10″ v. d.	Václav Dvořák, Jaroslav Brázda	1939	Devět řadových pětipatrových domů s podkrovím, balkony, zimními zahradami, garážemi a výtahy jsou součástí celkové asanace Kotlářské ulice během 30. let 20. století. Výraznými prvky uliční fasády jsou arkýře v prvním patře, průběžná okna, niky s balkony a opakující se zešikmené úseky zdi. Na rohu s ulicí Lidickou byl zamýšlen (nerealizovaný) výškový dům.^[49]
Nájemní domy	Brno-Královo Pole (Ponava) Kounicova 60-64, Tábor 42a-50d 49°12′49″ s. š., 16°35′37″ v. d.	Jiří Kroha, Vilém Kuba, Josef Polášek	1946–1948	Sídliště tří autorů představuje jeden z posledních funkcionalistických obytných souborů v Brně. Šestice domů s charakteristickou sloupovou „kolonádou“ v přízemí je uspořádána v řádkovém urbanistickém schématu.^[50]
Dětská nemocnice	Brno-sever (Černá Pole) Černopolní 9 49°12′10″ s. š., 16°37′4″ v. d.	Bedřich Rozehnal	1947–1954	Z pozdně funkcionalistického areálu dětské kliniky vyniká třípatrová hlavní budova o půdorysu písmene Y, na kterou navazují další křídla obsahující vstupní halu, laboratoře, ambulanci, technické zázemí a další. Z provozního hlediska představuje na svou dobu velmi progresivní řešení, které osobně ocenil i Le Corbusier.^[51]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8.
HRUBÝ, Pavel. Průvodce Brnem I: architektura, hudba, věda, historismus, secese, funkcionalismus. Boskovice: Albert, 2006. 58 s. ISBN 978-80-7326-098-9.
ŠLAPETA, Vladimír; MUSIL, František; JANDÁČEK, Václav. Funkcionalismus na Moravě. Brno: Expo Data, 2003. 11 s. ISBN 80-7293-077-X.
MÜLLER, Zdeněk. Výstava soudobé kultury: Brno 1928. Brno: Veletrhy Brno, 2008. 67 s. ISBN 978-80-87086-09-4.
VONDRÁČKOVÁ, Jana. Obnova brněnských funkcionalistických kaváren. Brno: FF MU, 2010. Dostupné online. S. 115.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Funkcionalismus v Brně na Wikimedia Commons
DoCoMoMo
Funkcionalismus a moderní architektura Brno.cz
Brněnský architektonický manuál

[p 1]

[1]

[2]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

[47]

[48]

[49]

[50]

[51]

Search