Seznam uherských králů

seznam na projektech Wikimedia

Toto je seznam panovníků uherského státu (Uherského a Maďarského království). Uherská knížata a velkoknížata a králové panovali na maďarském území roku 895, poté, co do Panonské pánve svůj lid přivedl kníže Arpád, zakladatel první uherské královské dynastie byl. Posledním králem uherským, korunovaným Svatoštěpánskou korunou, byl blahoslavený císař Karel I., jako uherský král Karel IV., jenž panoval pouze v letech 19161918.

Velký znak Maďarského království
Arpád
Pomník Svatého Štěpána u Rybářské bašty v Budapešti

První Arpádovci

Poznámka: Všichni uherští vládci a data před knížetem Gejzou jsou historicky sporní. Ve skutečnosti existovalo vícero náčelníků jednotlivých kmenů a teprve od Gejzy lze hovořit o uherském státě.

  • Arpád, okolo 890? – po roce 900 (do roku 903 asi společně s náčelníky Kursanem, Kendem a Gyulou (Ďula) – poslední dva jsou však často považovaní jen za tituly, ne jména)
  • Sabolč (Szabolcs), po roce 900 – 947? (Arpádův synovec nebo vnuk); nebo vládl Sabolč a potom Zoltán, nebo jen Zoltán
  • Fajsz (Fajs, Fales, Falitzi), 947? – okolo 955 (Arpádův vnuk)
  • Takšoň (Taksony), okolo 955 – okolo 971 (Arpádův vnuk)
  • Gejza, okolo 971997 (Arpádův pravnuk)
  • Štěpán I., Svatý, 9971038 (první uherský král od 25. 12. 1000 nebo 1. 1. 1001)

Dynastické boje

Arpádovci (1046–1301)

PortrétJménoNarození–úmrtíObdobí vládyRodičePoznámky
Ondřej I.101510601046/471060Vazul
Katun Bulharská
Béla I.asi 1015/2010631060/611063Vazul
Katun Bulharská
Šalamoun I.1053108710631074Ondřej I.
Anastázie Kyjevská
10741081 jako protikrál
Gejza I.1044/45107710741077Béla I.
Ryksa Polská
Ladislav I.1048109510771095Béla I.
Ryksa Polská
Kolomanasi 1070111610951116Gejza I. Uherský
Sofie z Loozu
PortrétJménoNarození–úmrtíObdobí vládyRodičePoznámky
Štěpán II.asi 1101113111161131Koloman
Felicie Sicilská
Béla II.asi 1110114111311141Almoš Chorvatský
Předslava Kyjevská
Gejza II.1130116211411162Béla II.
Helena Srbská
Štěpán III.1147117211621172
(V Bratislavě a okolí)
11621163
Gejza II.
Eufrozina Kyjevská
Ladislav II.1131116311621163Béla II.
Helena Srbská
současně se
Štěpánem III.
Štěpán IV.asi 1133116511631163Béla II.
Helena Srbská
současně se
Štěpánem III.
Béla III.asi 1148119611721196Gejza II.
Eufrozina Kyjevská
PortrétJménoNarození–úmrtíObdobí vládyRodičePoznámky
Emerich1174120411961204Béla III.
Anežka ze Châtillonu
Ladislav III.asi 1200120512041205Emerich
Konstancie Aragonská
Ondřej II.1177123512051235Béla III.
Anežka ze Châtillonu
Béla IV.1206127012351270Ondřej II.
Gertruda Meranská
Štěpán V.asi 1240127212621270
(východní část Uherska)
12701272
Béla IV.
Marie Laskarina
Ladislav IV. Kumán1262129012721290Štěpán V.
Alžběta Kumánská
Ondřej III.1265130112901301Štěpán Slavonský
Kateřina Morosini
PortrétJménoNarození–úmrtíObdobí vládyRodičePoznámky


Vladislav III. Varnenčik (I.)
Ludvík I. Veliký, jak ho zpodobnil Jan Matejko.
Matyáš Korvín v Chronica Hungarorum
Ferdinand I.
Marie Terezie
František Josef I.

Dynastické boje

Anjouovci

Různé rody

Občanská válka

Po bitvě u Moháče (1526) vypukla občanská válka (1527–1538) mezi Habsburky a sedmihradským vévodou Janem Zápolským.

V roce 1541 Uhersko ztratilo početná území: území přibližně dnešního Maďarska připadlo Osmanské říši, z východní části se stalo Sedmihradsko – byl to nezávislý stát, který byl vazalem Osmanské říše – a zbylé území, tedy (Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko) s jádrem na Slovensku pod názvem „královské Uhersko“ připadlo Habsburkům. K opětovnému sjednocení Uherska došlo roku 1691 (připojením Sedmihradska), resp. 1699 Karlovským mírem, resp. roku 1718 dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků.

Habsburkové

Zpravidla byli i panovníky Svaté říše římské (Seznam panovníků Svaté říše římské) a českého království (Seznam hlav českého státu).

Habsbursko-lotrinská dynastie

Rodokmen

Rodokmen uherských králů (důraz na kontunuitu)

Literatura

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
  • PRAŽÁK, Richard. Dějiny Uher a Maďarska v datech. Praha: Libri, 2010. 536 s. ISBN 978-80-7277-391-6. 

Související články

Externí odkazy