Sjezd lidových poslanců (SSSR)

Volby lidových poslanců se konaly 26. března (1. kolo) a 9. dubna (2. kolo) 1989. Jejich zvolení poprvé v historii přecházela předvolební kampaň, diskuse v novinách a rozhlasové i televizní přenosy,^[1] avšak pouze 1500 z celkového počtu 2250 poslanců bylo voleno přímo a 339 z těchto zvolených poslanců nemělo žádné protikandidáty.^[2]

Volební klíč byl stanoven takto:

• 750 poslanců bylo zvoleno podle systému pro volby do Sovětu svazu (jeden poslanec na 300 000 obyvatel).
• 750 poslanců bylo zvoleno podle systému pro volby do Sovětu národností (32 poslanců na každou svazovou republiku, 11 na každou autonomní republiku, 5 na každou autonomní oblast a 1 na každý národnostní okruh).
• 750 poslaneckých mandátů bylo přiděleno zástupcům veřejných organizací (KSSS, Komsomol a odbory).

Zvolení

• KSSS: 1958 poslanců
• nezávislí: 292 poslanců

Po volbách byla svolána 4 zasedání sjezdu:

1. 25. května – 9. června 1989
2. 12. prosince – 24. prosince 1989
3. 12. března – 20. března 1990
4. 5. září 1991

Na prvním zasedání poslanci využili svobody slova ke kritice stavu Sovětského svazu. Radikálové a konzervativci měli na prvním zasedání řeč za řečí, živě přenášenou televizí a sledovanou miliony lidí. Sledovalo to tolik lidí, že průmyslová produkce klesla, protože všichni byli přilepení k obrazovkám.^[zdroj?]

Na třetím zasedání byl Michail Gorbačov zvolen prezidentem SSSR.

Na posledním zasedání, jako následek srpnového puče, předal sjezd veškerou svou moc Nejvyššímu sovětu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Congress of People's Deputies of the Soviet Union na anglické Wikipedii.

Související články

• Prezident Sovětského svazu
• Nejvyšší sovět Sovětského svazu

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.