Starkoč

Obec se nachází 5,5 km severně od Ronova nad Doubravou, 11 km západně od Heřmanova Městce a 9 km severovýchodně od Čáslavi. Zástavba je soustředěna kolem prostorné obdélné návsi, na niž pravoúhle navazuje několik dalších ulic. Východně od návsi stojí na výrazném vršku barokní kostel obklopený hřbitovem. Ostatní zástavba je z 19. a 20. století.

První písemná zmínka pochází z roku 1355.^[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

• do 1849 země česká, kraj Čáslav
• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav^[5]
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
• 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav^[6]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav^[7]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav^[8]
• 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav^[9]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932

Ve vsi Starkoč (510 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[10] sušárna čekanky, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, pekař, palírna slivovice a borovičky, 2 obchody se smíšeným zbožím, šrotovník, 2 trafiky, truhlář, zámečník.

Na východní straně obce se nachází vrcholně barokní neorientovaný jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1738. V současné době^[kdy?] začal být díky opravám obce Starkoč kostel občas využíván a částečnými opravami se předchází jeho chátrání. Od roku 2003 se na kostele za pomoci sbírky místních občanů podařilo zhotovit novou střechu. Nová střecha a paradoxně i rozbitá okna způsobily, že celková statika kostela je ve velmi dobrém stavu. Od roku 2010, kdy bylo ve volbách zvoleno nové zastupitelstvo, se pomalu ale jistě začíná opravovat vnitřek kostela. Zbylé artefakty a mobiliář jsou umístěny v čáslavském muzeu. Oltářní obraz je již dlouhá léta umístěn v klášteře v Broumově. V roce 2016 byl založen Spolek za záchranu starkočského kostela, který se nyní snaží získat ve spolupráci s obcí co nejvíce finančních prostředků na opravu kostela.

Na území obce, zhruba 700 m jihozápadně od vsi, se nachází přírodní památka Starkočský lom.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 1 km od zastavěné části vede silnice I/17 Čáslav – Chrudim – Zámrsk.
• Železnice – železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – v obcí zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky z Čáslavi do Heřmanova Městce, Hradce Králové, Chrudimi, Kolína, Kutné Hory, Pardubic, Prahy, Ronov nad Doubravou a Třemošnice (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

• Karel Kněžourek (1857–1920), český učitel a přírodovědec, v letech 1893–1909 působil jako řídící učitel na místní škole
• Rudolf Krupička (1879–1951), básník a dramatik
• Josef Sekera (1897–1972), spisovatel

• 
  Starkočský lom
• 
  Obecní úřad
• 
  Bývalá škola

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Starkoč na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Starkoč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Starkoč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.