Stina Nilssonová

Běh na lyžích

V běhu na lyžích byla hlavně specialistka na sprinterské tratě. Na Evropském olympijském festivalu mládeže v roce 2011 v Liberci vyhrála individuální závod ve sprintu. Na mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování vyhrála sprint v letech 2012 i 2013, v roce 2013 přidala i zlatou medaili ze štafetového závodu. Na olympiádě 2014 v Soči získala spolu s Idou Ingemarsdotterovou bronz ve sprintu dvojic klasickou technikou. Na domácím mistrovství světa v klasickém lyžování 2015 ve Falunu získala tři stříbrné medaile: ve sprintu jednotlivkyň, v týmovém sprintu a ve štafetě 4×5 km. Ve své kariéře také vyhrála devět závodů Světového poháru a čtyři etapy Tour de Ski, v celkovém hodnocení Světového poháru byla v sezóně 2015/16 třetí ve sprintu a jedenáctá celkově. Na Tour de Ski obsadila celkově 24. místo v roce 2016 a 3. místo v roce 2017.

Biatlon

V březnu 2020 oznámila po nevydařené sezóně způsobené zraněním, že chce s během skončit a přejít k biatlonu.^[2]

První mezinárodní závod absolvovala 14. ledna 2021 v IBU Cupu v německém Arberu, kde ve sprintu skončila na 99. místě, s pěti chybami na střelnici a téměř čtyřminutovou ztrátou na vítězku.^[3] Premiérově zavítala na biatlonové Mistrovství Evropy, kde zaznamenala 42. místo ve sprintu a v následném stíhacím závodě posun na 38. příčku. Nejlepšího výsledku v ročníku dosáhla jako členka ženské štafety v Breznu‑Osrblie, kde obsadila druhé místo.

V nejvyšším biatlonovém okruhu závodu – světovém poháru debutovala v březnu 2021 v domácím Östersundu. S jednou střeleckou chybou se umístila na 28. místě. V březnu 2022 se v Kontiolahti poprvé umístila ve světovém poháru na stupních vítězů, když skončila ve sprintu na třetím místě, pět vteřin za vítěznou Denise Herrmannovou.

V roce 2022 byla členkou švédského biatlonového týmu na pekingské olympiádě, kde se mohla stát první závodnicí, která získala zlatou olympijskou medailí v běhu na lyžích i v biatlonu. Nakonec však nenastoupila k žádnému závodu, když přednost dostaly ostatní švédské závodnice.^[4]

Po neúspěšných sezónách 2022/2023 a 2023/2024, kdy se především vinou nepřesné střelby v celkovém pořadí světového poháru umístila až v osmé desítce, oznámila v dubnu 2024 návrat k běžeckému lyžování.^[1]

Výsledky ve Světovém poháru

Výsledky na OH

Výsledky na MS

Olympijské hry a mistrovství světa

Sezóna	Akce	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	Věk
2021/22	ZOH	Peking	nestartovala						×	28 let

Mistrovství Evropy

Sezóna	Akce	Místo	SP	SZ	IZ	SŠT	SZD	Věk
2020/21	ME	Dušníky	42.	38.	–	–	–	27 let
2022/23	ME	Lenzerheide	4.	5.	47.	3.	–	29 let
2023/24	ME	Brezno‑Osrblie	26.	32.	19.	–	–	30 let

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stina Nilssonová na Wikimedia Commons
• Stina Nilssonová v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)
• Stina Nilssonová na Instagramu
• Stina Nilssonová v databázi Olympedia (anglicky)