Su Sung
Su Sung (čínsky pchin-jinem Sū Sòng, znaky zjednodušené 苏颂, tradiční 蘇頌; 1020 – 1101) byl čínský vědec a vynálezce z období dynastie Sung. Díky širokému rozsahu oborů jeho činnosti bývá někdy řazen k polyhistorům; věnoval se například matematice, mechanice (zejména hodinářství), astronomii, kartografii, farmakologii, mineralogii, zoologii, botanice nebo architektuře.
| Su Sung | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1020 Čchüan-čou |
| Úmrtí | 1101 (ve věku 80–81 let) |
| Povolání | kartograf, stavební inženýr, astronom, diplomat, vynálezce, architekt, metalurg, matematik, astrolog, farmaceut, politik, básník, filozof, botanik, lékař, zoolog a přírodovědec |
| Děti | Su Jing[1] Su Xi[1] Su Xi[1] Su Jiong[1] Su Jia[1] |
| Rodiče | Su Shen[1] |
| Příbuzní | Su Shide[1] (vnuk) |
| Funkce | velvyslanec Číny |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mimořádných výsledků dosáhl v oblasti konstrukce hodinářských mechanismů; dále se věnoval poezii, byl státním úředníkem a působil v diplomatických službách sungské dynastie. Jeho současníkem byl další čínský učenec a polyhistor Šen Kua.
Život a dílo
Narodil se v roce 1020 v prefektuře Čchüan-čou v provincii Fu-ťien.[2] Po absolvování čínských úřednických zkoušek (vynikl díky své eseji o čínském kalendáři)[3] působil na mnoha významných pozicích ve veřejné správě dynastie Sung, včetně tří kanceláří a šesti ministerstev; nejdřív byl ministrem státní správy, pak byl v roce 1086 jmenován ministrem trestů.[4] V roce 1077 byl vyslán na diplomatickou misi do říše Liao; kromě jiného pomohl urovnat hraniční spor mezi oběma říšemi.[5]
K jeho nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří například sestavení mapy hvězdné oblohy (jež je dodnes nejstarší dochovanou podobnou mapou v tištěné formě)[6] a redakce rozsáhlého farmakologicko-mineralogického pojednání, v němž tým učenců vytvořil například klasifikaci minerálů,[7] popsal len setý[8] nebo odhalil stimulační účinky efedrinu.[2]
V roce 1088 vytvořil v středověkém Kchaj-fengu mimořádně důmyslné vodní hodiny založené na hydraulickém principu a s obsaženým krokovým mechanismem; šlo o první mechanické hodiny světa, které navíc kromě času ukazovaly i pohyb Slunce, Měsíce a planet.[9] Su Sungovo hodinářské pojednání z roku 1092 vyšlo v roce 1094 a představuje (kromě jiného) nejstarší dochovanou zmínku o nekonečném řetězovém pohonu[10] a významný důkaz technologické vyspělosti soudobé čínské civilizace.[11]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Su Sung na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}