Třída Kchang-ting

Třída Kchang-ting
	Kchang-ting (FFG-1202)
Obecné informace
Uživatel	Námořnictvo Čínské republiky
Typ	fregata
Lodě	6
Osud	aktivní (2021)
Předchůdce	třída Čcheng-kung
Technické údaje
Výtlak	3680 t (plný)
Délka	125 m
Šířka	15,4 m
Ponor	5,5 m
Pohon	CODAD
Rychlost	25 uzlů
Dosah	7000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka	176
Výzbroj	1× 76mm kanón; 2× 40mm kanón (2×1); 1× Phalanx; 4× Sea Chaparral (1×4); 8× Siung-feng II (2×4); 6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla	1× vrtulník

Třída Kchang-ting je třída fregat námořnictva Čínské republiky vyvinutá na základě francouzské třídy La Fayette. Tvoří ji celkem šest postavených jednotek.^[1]

Stavba

Fregaty byly postaveny francouzskou loděnicí DCN v Lorientu. Instalaci zbraňových systému provedla domácí společnost China Shipbuilding Corporation ve své loděnici v Kao-siungu.^[1] Důvodem bylo to, že Francie sice povolila prodej lodí, nikoliv však jejich výzbroje. Čínská republika tak použila převážně americkou a domácí výzbroj (protilodní střely). To si například vynutilo instalaci málo výkonného protiletadlového systému Sea Chaparral. Vážné problémy rovněž nastaly v oblasti integrace francouzských a zahraničních komponentů. Okolnosti objednávky fregat třídy Kchang-ting později vyústily v rozsáhlý korupční skandál.^[2]^[3] V souvislosti s koupí fregat došlo dokonce k několika vraždám, včetně tchajwanského námořního kapitána, který případ vyšetřoval.^[4]

Jednotky třídy Kchang-ting:^[5]

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Kchang-ting (FFG-1202)	26. srpna 1993	12. března 1994	24. května 1996	aktivní
Si-ning (FFG-1203)	14. března 1994	5. listopadu 1994	15. září 1996	aktivní
Wu-čchang (FFG-1205)	6. listopadu 1994	13. května 1995	26. února 1997	aktivní
Ti-chua (FFG-1206)	1. července 1995	27. listopadu 1995	14. srpna 1997	aktivní
Kchun-ming (FFG-1207)	1. července 1995	27. listopadu 1995	16. prosince 1997	aktivní
Čcheng-te (FFG-1208)	27. prosince 1995	2. srpna 1996	16. ledna 1998	aktivní

Konstrukce

Plavidla se od třídy La Fayette liší například upravenou výzbrojí a vylepšenými schopnostmi v boji proti ponorkám (tradiční rival ČLR jich vlastní značné množství). Jsou vybaveny bojovým řídícím systémem Thales TACTICOS. Hladinové cíle vyhledává radar Thales Triton G, k vyhledávání hladinových/vzdušných cílů slouží radar Thales DRBV-26D, palbu řídí radary Thales Castor IIC a k navigaci slouží dva radary Thales 20V90.^[1] Plavidla jsou vybavena trupovým a vlečným sonarem Thales.^[2]

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón Mk 75 (licenční výrobek zbrojovky OTO Melara Compact) ve dělové věži na přídi a dva 40mm kanóny Bofors. K vlastní obraně rovněž slouží jeden 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx. Údernou výzbroj tvoří dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Siung-feng II. K obraně proti napadení ze vzduchu slouží čtyřnásobné vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel RIM-72C Sea Chaparral (systém používá známé střely AIM-9 Sidewinder). Za hangárem se dále nachází dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety Mk 32, ze kterých jsou vypouštěna americká lehká torpéda Mk 46 Mod 5. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník S-70C Thunderhawk.

Pohonný systém je koncepce CODAD. Tvoří jej čtyři diesely SEMT-Pielstick 12PA6V-280STC, každý o výkonu 5200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů.^[1] Dosah je 7000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.

Modernizace

V roce 2020 byl zahájen modernizační projekt zahrnující výměnu vrhačů klamných cílů za modernější Lacroix Dagaie Mk.2.^[6] Roku 2022 ma začít výraznější modernizace celé třídy, která má mimo jiné nahradit zcela zastaralý systém Sea Chaparral domácím protiletadlovým raketovým kompletem Tien Kung III, jehož střely by startovaly z vertikálních vypouštěcích sil.^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Kchang-ting na Wikimedia Commons

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Search