Tibor Gašpar

Gašpar absolvoval v roce 1981 Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Michalovcích. V letech 1982–1987 studoval učitelský směr na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského. Po absolutoriu pracoval jako učitel na základní škole v Nitře. V letech 1990 až 1993 pracoval jako odborný asistent na Pedagogické fakultě Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře.

Do služebního poměru policisty byl přijat 1. prosince 1993. Téhož roku zahájil na Akademii Policejního sboru v Bratislavě specializační policejní vzdělání. V letech 1993 až 1996 působil jako vyšetřovatel v Nitře, v letech 1996–1999 byl zástupcem ředitele Okresního úřadu vyšetřování Policejního sboru v Nitře. Následně působil na Krajském ředitelství v Nitře, pak přešel do funkce I. zástupce ředitele Krajského ředitelství a současně ředitele Úřadu justiční a kriminální policie KR PZ v Nitře, v letech 2003–2005.

Během druhé vlády Mikuláše Dzurindy byl v roce 2005 jmenován ředitelem Úřadu boje proti korupci. Na tomto postu zůstal i během následující vlády Roberta Fica. Do hodnosti generála ho 2. září 2008 jmenoval prezident Ivan Gašparovič.^[2] V letech 2010 až 2011 byl opět ve službě Úřadu justiční a kriminální policie KR PZ v Nitře.^[1]

Dne 15. května 2012 ministr vnitra Robert Kaliňák jmenoval Gašpara prezidentem Policejního sboru.^[3] Ve funkci nahradil Jaroslava Spišiaka.

V září 2013 se stalo kontroverzním krokem Gašparovo jmenování nového ředitele Národní kriminální agentury. Nově jmenovaný Daniel Goga měl být spoluodpovědný za nevydařenou policejní akci v Levicích, při které v srpnu 2008 zemřeli dva lidé, civilista Ivan Rigo a policista Róbert Vida.^[4]

Tibor Gašpar je švagrem majitele nitranské bezpečnostní firmy Bonul Miroslava Bödöra.^[5] Novinář Ján Kuciak v článku z dubna 2017 upozornil na firmy personálně napojené na Bödörova syna Norberta, které získaly dotace a státní zakázky za několik milionů eur.^[6] I proto po vraždě Kuciaka žádali v březnu 2018 účastníci protestů Za slušné Slovensko odchod Gašpara z vedení policie. Kromě pochybení na začátku vyšetřování vraždy je znepokojoval i fakt, že na místě činu se nacházel šéf Národní kriminální agentury NAKA Róbert Krajmer, o kterém Kuciak psal.^[7]

Po tlaku veřejnosti se od tehdejšího ministra vnitra Tomáše Druckera očekávalo, že vyvodí důsledky i v Policejním sboru a přispěje k odstoupení Gašpara. Drucker rozhodnutí oddaloval. Nakonec sám odstoupil a Gašpar se s předsedou vlády Petrem Pellegrinim dohodl, že do 31. května 2018 na svou funkci rezignuje.^[8] Nástupcem Gašpara se stal ředitel policejní inspekce Milan Lučanský.

Od 1. srpna 2018 do 31. ledna 2019 působil Gašpar jako poradce ministryně vnitra Denisy Sakové.^[9][7] Z funkce byl později odvolán.

Dne 5. listopadu 2020 byl Národní kriminální agenturou zadržen v rámci akce „Očistec“. Vyšetřovatel jej obvinil z několika trestných činů, mimo jiné ze založení, zosnování a podporování zločinecké skupiny, korupce a zneužívání pravomoci veřejného činitele.^[10]

Podle obvinění se Gašpar i další policejní funkcionáři tajně setkávali s Norbertem Bödörem, který jim předával úplatky a dával pokyny.^[11] Gašpar vinu popřel a podal stížnost proti rozhodnutí o vzetí do vazby ^[12] Dne 5. listopadu 2021 byla jeho vazba ukončena, ale nadále byl stíhán.^[13]

V parlamentních volbách v roce 2023 byl Gašpar za stranu SMER zvolen poslancem. Dne 25. října ho poslanci zvolili předsedou parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost.^[14]

Gašparovým synem je advokát Pavol Gašpar, který se po parlamentních volbách na podzim 2023 stal státním tajemníkem na ministerstvu spravedlnosti. Na základě odposlechů čelil obvinění, že v roce 2021 naváděl ministra obrany Roberta Kaliňáka ke křivé výpovědi při policejním výslechu. Policie obvinění později stáhla.^[15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tibor Gašpar na slovenské Wikipedii.