Tomáš Havránek (ekonom)

Pochází z litomyšlské rodiny, která byla tradičně spjata s Církví československou husitskou. Jeho strýcem je podnikatel a tiskař Petr Lorenc. Po absolvování Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, přičemž rok strávil také studiem na Helsinské univerzitě. Dizertační práci obhájil v roce 2013 a habilitoval se v roce 2015. V roce 2021 byl prezidentem republiky jmenován profesorem.^[6] Na Univerzitě Karlově vyučuje makroekonomii, semináře k diplomovým pracím a doktorské výzkumné semináře, přičemž je také vedoucím oborové rady pro ekonomii univerzitní grantové agentury^[1] a členem Grantové rady UK.^[7] Působí rovněž jako výzkumník v londýnském Centre for Economic Policy Research^[8] a stanfordském Meta-Research Innovation Center.^[9] V roce 2020 pracoval jako zástupce ČR za ekonomii a finance v panelu hodnotitelů pokročilých grantů Evropské výzkumné rady (ERC Advanced).^[10] Ve stejném roce se jako zástupce ČR podílel na výzvě evropských ekonomů ohledně reakce hospodářské politiky na covid-19.^[11] V roce 2022 byl jmenován členem Národní ekonomické rady vlády.^[12]

Mezi lety 2009 a 2019 pracoval v České národní bance. V období 2016 až 2018 působil jako poradce viceguvernéra Mojmíra Hampla, v roce 2019 jako poradce budoucího guvernéra Aleše Michla. V roce 2014 krátce pracoval na Kalifornské Univerzitě v Berkeley, kde se podílel na studii odhadující společenské náklady emisí oxidu uhličitého.^[13][3] Dohromady je spoluautorem více než 50 publikací v mezinárodních impaktovaných časopisech, a to zejména v oblastech měnové ekonomie, mezinárodního obchodu a ekonomiky energetiky.^[14] Zabývá se mimo jiné rozvojem a aplikací metody meta-analýzy v ekonomii.^[15] Podle mezinárodních databází RePEc a Microsoft Academic je v současné době nejcitovanějším a nejlépe publikujícím českým ekonomem těsně před Janem Švejnarem.^[16][17][18]

Tomáš Havránek je ženatý s ekonomkou Zuzanou Havránkovou (roz. Iršovou) a mají spolu 4 děti – Kristínu (2011), Daniela (2013), Filipa (2015) a Lucii (2017).^[19]

Je zastáncem zvýšení váhy cen nemovitostí v indexu spotřebitelských cen.^[20] Z jeho textů plyne, že ekonomický růst je do velké míry podmíněn postojem společnosti k inovacím, nikoli jen mírou investic či kvalitou institucí.^[21] Tvrdí, že kvůli publikační selektivitě nelze věřit většině výsledků publikovaných v ekonomii.^[22] Kritizuje výkonnost českých penzijních fondů,^[23] je zastáncem investice devizových rezerv do zlata^[24] a výnosných aktiv po vzoru Singapuru^[25][26] a je názoru, že bez zainvestování těchto rezerv hrozí Česku státní bankrot.^[27][28] Argumentuje, že při boji proti klimatickým změnám se nedostatečně poměřují náklady a výnosy^[29][30] a že ekonomickým nástrojem pro zmírnění změn klimatu je masivní výsadba stromů.^[31] Tvrdí, že inflace je historický přežitek a centrální banky by měly doručit skutečnou cenovou stabilitu, tedy stabilitu indexu spotřebitelských cen.^{[32][33][34][35]} Od poloviny roku 2021 tvrdí, že rostoucí inflaci může zastavit posílení koruny spíše než zvyšování úrokových sazeb.^[36][37]

V roce 2022 založil iniciativu Zrušme inflaci, ve které navrhuje uzákonit povinnost České národní banky snažit se o dlouhodobě nulovou inflaci a navázat platy bankovní rady na plnění takto definované cenové stability.^[38]

Z jeho textů také vyplývá, že nekonvenční nástroje měnové politiky centrálních bank nejsou nutné pro zajištění skutečné cenové stability.^[39] V případě nutnosti ve velmi hluboké krizi navrhuje nový nástroj, „přímou podporu spotřeby“.^[40][41] Podle Havránka by se jednalo o zřízení digitální měny a příslušné elektronické peněženky pro každého občana. V hluboké recesi a deflaci by potom centrální banka mohla výjimečně posílat peníze na účet občanů. Takový nástroj by mohl sloužit jako alternativa k devizovým intervencím nebo takzvanému kvantitativnímu uvolňování, při kterém centrální banky nakupují v pravidelném objemu různá aktiva na finančním trhu. Nicméně přímá podpora spotřeby je běžněji nazývána penězi z vrtulníku a kritici se obávají, že by mohla vést k ohrožení nezávislosti centrálních bank a příliš rychlému zvýšení inflace.^[42][43][44]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomáš Havránek na Wikimedia Commons
• Výzkumný profil na stránkách České národní banky
• Výzkumný profil na stránkách Univerzity Karlovy Archivováno 12. 10. 2018 na Wayback Machine.
• Blogové příspěvky na stránce ČNB
• Rozhovor v časopise Forum Univerzity Karlovy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.