Vícečetná náboženská identita
Vícečetná náboženská identita (Multiple religious belonging) je skutečnost, kdy jedinec vyznává více než jedno náboženství.[1] Může se jednat o dvě náboženství, která jedinec nesměšuje, ale k oběma chová náboženskou úctu, navštěvuje jejich bohoslužby či rituály, aniž by je synkretizoval.[2] V životě jedince to mohou být dvě nebo i více náboženství.[1] Typická je v tomto ohledu subsaharská Afrika, kde podle afrikanisty a religionisty Ondřeje Havelky početná množina věřících vyznává křesťanství nebo islám a také jedno z tradičních náboženství svých předků.[3] Vícečetná náboženská identita je ovšem mnohými křesťany a muslimy mimo subsaharskou Afriku, zejména v Evropě a USA, považována za problematickou či dokonce z hlediska nauky nepřípustnou.[4] Další oblastí, kde je vícečetná náboženská identita poměrně běžnou je východní Asie.[1][5]
Někteří teologové považují vícečetnou náboženskou identitu za nemožnou.[6] Takový postoj podle Havelky ovšem spíše ukazuje na neznalost přístupu k náboženské rovině života v jiných oblastech světa, kde identitu člověka – přiznání ontologické kvality osoby[7] – neformuje pouze většinově vyznávané náboženství, např. křesťanství, ale ve stejné míře také náboženství předků, skrze jehož iniciační a přechodové rituály[8] získává postupně člověk statut plnohodnotné osoby a plnohodnotného člena společnosti.[9]
Jeden z přístupů studujících vícečetnou náboženskou identitu z křesťanského pohledu uznává možnost vyznávání křesťanství a dalšího náboženství pouze pod podmínkou, že křesťanství je považováno za nadřazené náboženství.[10] Podobné tendence lze vysledovat u islámských autorů. Podle Havelky je to opět neznalost rozmanitých přístupů ve světě zejména v Africe a Asii, přinejmenším částečně ovšem ve všech oblastech světa.[11] Nadřazování křesťanství či islámu také znesnadňuje mezináboženský dialog založený na rovnocenném respektu k alteritě.[10] Jiný vědecký přístup uznává vícečetnou náboženskou identitu bez nadřazování a vzájemného porovnávání.
Zaměňovaný ale jiný fenomén je náboženský synkretismus, kdy jedinec vyznává jedno synkretizované náboženství, které vzniklo spojením dvou původně zcela odlišných náboženství, například synkretismus bwiti a křesťanství v africkém Gabonu.[11]
.jpg){kind=link}