Velký Šenov
Velký Šenov (německy Groß-Schönau in Böhmen)[4] je město v okrese Děčín. Nachází se v nejsevernější části České republiky, v západní části Šluknovského výběžku, mezi Šluknovem a Mikulášovicemi, v údolí Vilémovského potoka. Žije v něm přibližně 2 000[1] obyvatel.
| Velký Šenov | |
|---|---|
 Střed města s kostelem sv. Bartoloměje | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Šluknov |
| Obec s rozšířenou působností | Rumburk (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°59′27″ s. š., 14°22′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 009 (2023)[1] |
| Rozloha | 19,82 km²[2] |
| Nadmořská výška | 357 m n. m. |
| PSČ | 407 78 |
| Počet domů | 597 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Velký Šenov Mírové náměstí 342 407 78 Velký Šenov mesto@velkysenov.cz |
| Starosta | Dušan Víta |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Velký Šenov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562912 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o Velkém Šenově pochází z roku 1404, kdy byl zmíněn jako manské sídlo s povinnostmi k berkovskému hradu Honštejnu.[5]
Dne 4. října 1907 byl Šenov dekretem Františka Josefa I. povýšen na město. Od 3. června 1914 byl název změněn na Velký Šenov a město tehdy dostalo městský znak.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 2 519 | 2 750 | 2 912 | 3 096 | 3 592 | 3 153 | 3 378 | 1 971 | 1 914 | 1 846 | 2 022 | 1 708 | 1 445 | 1 358 |
| Domy | 336 | 395 | 378 | 406 | 446 | 476 | 523 | 531 | 533 | 383 | 362 | 378 | 379 | 408 |
| Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Janovka, Knížecí, Leopoldka, Malý Šenov a Staré Hraběcí. | ||||||||||||||
Místní části
Průmysl
Ve Velkém Šenově působil na přelomu 19. a 20. století textilní průmysl, stejně jako ve všech městech Šluknovského výběžku. Dnes[kdy?] jsou zde např. Velkošenovské železárny, Tratec, Stap, Veseko a nebo také Centroflor (továrna na výrobu umělých květin).
Doprava
Vesnicí vede železniční trať Rumburk–Sebnitz. Poblíž centra vesnice se na ní nachází stanice Velký Šenov a na severovýchodním konci vsi je zastávka Velký Šenov zastávka.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Bartoloměje postavený v osmdesátých letech 16. století v renesančním slohu, později barokně upraven. Je nejstarším kostelem ve Šluknovském výběžku. Roku 2015 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
- Památkově chráněný dům čp. 215.
- Socha Raněný (slavnostně odhalena roku 1930) od akademického sochaře Ferdinanda Opitze.
- Křížová cesta s kaplemi Kalvárie a Božího hrobu na Křížovém vrchu vybudovaná roku 1866 Ambrožem Hillem, zhotovena místním sochařem Karlem Ottem.
- Barokní sousoší z roku 1724 se svatým Janem Nepomuckým, svatým Václavem a svatým Floriánem
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Roku 2015 přestavěná hřbitovní kaple
Zbořené kaple
- Kaple na Urberku (německy) byla postavena kolem roku 1700 v barokním slohu. Byla obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem, průčelí zdobil trojúhelníkový štít. Zanikla po druhé světové válce.
- kaple Panny Marie
- Kostní kaple
Zaniklé stavby
- výletní hostinec Waldidylle v Liliovém údolí
Rodáci
- Augustin Bartoloměj Hille (1786–1865): 11. litoměřický biskup[7]
- Rudolf Otto (1887–1962): akademický malíř[7]
- Petr Nováček (* 1946): historik, novinář
Galerie
Budova městského úřadu
Dům čp. 215 
Hřbitovní kaple 
Raněný 
Věž kostela a pomník Augustina Hilleho
Sousoší sv. Jana Nepomuckého
Pohled na křížovou cestu 
Šluknovská ulice
.JPG)
.jpg)
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Šenov na Wikimedia Commons - Velký Šenov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Neoficiální stránky
.jpg){kind=link}