Veněra 13

Veněra 13 (rusky: Венера-13), byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala planetu Venuši. Let se uskutečnil v roce 1981 a byl katalogizován v COSPAR pod označením 1981-106.

Veněra 13
COSPAR1981-106A/D
Katalogové číslo12927 orbiter,[1] 15599 sonda[2]
Start30. října 1981, 06:04 UTC[1]
KosmodromBajkonur
Nosná raketaProton-K/D-1
Stav objektuorbiter na heliocentrické dráze[1]
sonda přistála na povrchu Venuše
Přistání1. března 1982
ZánikPřistání
Zánik1. března 1982
ProvozovatelSSSR
VýrobceSSSR
Druhplanetární sonda
ProgramProgram Veněra
Hmotnost2460 kg orbiter[1]
1478 kg sonda[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh mise

Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 13 a Veněru 14. Startovaly krátce po sobě.

Sondu Veněru 13 vynesla do vesmíru raketa Proton-K/D-1 z kosmodromu Bajkonur (rampa PU-200P) ráno 30. října 1981. Po čtyřech měsících letu se od ní oddělilo 1. března 1982 přistávací pouzdro a zatímco nosná sonda pokračovala po průletu kolem planety dál na heliocentrickou dráhu, pouzdro (přistávací modul) se dostalo na povrch Venuše v oblasti Phoebe Regio. Během letu atmosférou byla prováděna její měření. Na povrchu pouzdro s pomocí mechanické vrtačky dokázalo odebrat vzorky horniny a dostat je do hermeticky uzavřené komory. V ní byla teplota 30 stupňů, tlak 5 atmosfér a fluorescenční spektrometr, jímž se vzorky horniny zkoumaly. Byl nalezen hlavně uran a draslík. Naměřené údaje byly přenášeny přes prolétající sondu po dobu 127 minut na Zemi. Sonda také odeslala k Zemi první barevné snímky Venuše z oblasti přistání. Po dvou hodinách pouzdro obrovský tlak a teplotu na povrchu planety nevydrželo a přestalo pracovat.

Konstrukce

Hmotnost sondy je udávána vč.dvou pomocných raket a paliva 4363 kg. Samotná sonda s označením 1981-106A měla 2460 kg, pomocné rakety byly označeny 106B a 106C, přistávací pouzdro s hmotností 1478 kg katalogizováno jako 1981-106D.

Odkazy

Reference

Externí odkazy