Verš

jeden řádek v básni

Verš je obvykle definován jako celistvá rytmická a významová jednotka básnického textu, oddělená od ostatních jednotek přesnými hranicemi. Jde o jeden řádek básnického díla, založený na výrazně rytmické organizaci. Nemusí se nutně shodovat se syntaktickou jednotkou, takže vzniká syntaktický přesah (enjambement, z francouzského „překročení“). Ve vydáních bible se od 16. století i prozaické texty člení na verše, číslované v rámci kapitoly. Verš je tu obvykle věta nebo několik vět.

Nauka o verši (versologie) se zabývá problematikou verše, rytmu, metra, prozodickými systémy, rýmem a asonancí a ustálenými druhy verše.

Poloverš a diereze

Nachází-li se ve verši větší počet slov, pak se dělí na menší metrické jednotky, jež se nazývají veršová kóla; v případě dvou menších jednotek se kóla nazývají poloverše. Předěl mezi jednotlivými poloverši se označuje jako diereze[1] (diairesis),[2] přičemž podobné předěly se mohou nacházet i mezi syntakticky souvisejícími slovy nebo v rámci slova.[3]

Odkazy

Reference

Literatura

  • Svatopluk Cenek: Teorie literatury (SPN 1962)
  • Josef Hrabák: Úvod do teorie verše (SPN 1958)
  • Josef Brukner, Jiří Filip: Větší poetický slovník (Čs. spisovatel 1968)
  • Přemysl Rut: Menší poetický slovník

Související články

Externí odkazy