Vidimir
Vidimir (430[2]? - 474? Itálie) byl v 5. století ostrogótský princ z amalské dynastie. Jeho otcem byl Vandalarius.[3] Měl bratry Theodemira a Valamira[4][5] a jeho synovem byl Theodorich Veliký.
| Vidimir | |
|---|---|
| Narození | 430 Panonie |
| Úmrtí | 474 (ve věku 43–44 let) Západořímská říše |
| Povolání | vojevůdce |
| Děti | Videmir[1] |
| Rodiče | Vandalarius |
| Rod | Amalové |
| Příbuzní | Valamir[1] a Theodemir (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
V první polovině 5. století byl kmen Ostrogótů, stejně jako mnoho dalších germánských kmenů vazalem Hunské říše. V roce 451 vedl po boku svých bratrů gótské kontingenty Attilovy armády do bitvy na Katalaunských polích. Po smrti hunského vůdce Atilly v roce 453 se chtěl Vidimir, stejně jako ostatní germánské kmeny osamostatnit a získat nezávislost na Hunech. Společně s bratry a ostatními germánskými kmeny se proti Hunům obrátil a v bitvě na řece Nedao je porazil. Hunský vládce Ellak, syn Attily v bitvě padl a tak Hunové po bitvě z Panonie ustoupili. V bitvě měli Germáni i podporu od římského impéria[6] Po té se Vidimir usadil v jižní Panonii. Po neustálých potyčkách jeho ostrogótského kmene s kmeny Skirů, Herulů a Gepidů se rozhodl opustit Panonii a svůj kmen přemístit v roce 472 či 473[7] na území severní Itálie,[8] kde dobývali nová území. O dalším jeho působení prameny mlčí. Západořímskému císaři Gleceriovi se podařilo Ostrogóty pod vedením Vidimira mladšího[8] (snad syna) přesvědčit k odchodu do Galie, kde žili Vizigóti. S Ostrogóty byli příbuzní, byl to zpřízněný kmen.[8]