Vladimir Jengibarjan
Vladimir Nikolajevič Jengibarjan (arménsky Վլադիմիր Նիկոլայի Ենգիբարյան, rusky Влади́мир Никола́евич Енгибаря́н, 24. dubna 1932 Jerevan – 1. února 2013 Los Angeles) byl sovětský boxer arménské národnosti.
| Vladimir Jengibarjan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. dubna 1932 Jerevan |
| Úmrtí | 1. února 2013 (ve věku 80 let) Los Angeles |
| Příčina úmrtí | Alzheimerova choroba |
| Místo pohřbení | Pantheon Komitas |
| Národnost | Arméni |
| Povolání | boxer |
| Ocenění | zasloužilý mistr sportu SSSR (1957) Řád rudého praporu práce (1957) zasloužilý trenér Arménské SSR (1965) zasloužilý pracovník tělesné kultury a sportu Arménské SSR (1968) Medaile maršála Bagramjana … více na Wikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1961) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Box na LOH | ||
| zlato | LOH 1956 | velterová váha |
| Mistrovství Evropy | ||
| zlato | ME 1953 | kategorie do 60 kg |
| zlato | ME 1957 | kategorie do 63,5 kg |
| zlato | ME 1959 | kategorie do 63,5 kg |
| bronz | ME 1955 | kategorie do 63,5 kg |
Od roku 1946 boxoval v jerevanském týmu Trudovyje rezervy pod vedením Eduarda Aristakesjana. Stal se olympijským vítězem ve velterové váze v Melbourne v roce 1956, třikrát vyhrál na mistrovství Evropy v boxu (1953 lehká váha, 1957 a 1959 velterová váha). Třikrát byl boxerským mistrem SSSR (1955, 1956 a 1958). Na LOH 1960 vypadl ve čtvrtfinále s Polákem Marianem Kasprzykem a ukončil kariéru. Působil pak jako trenér, rozhodčí a funkcionář Mezinárodní boxerské federace.[1] Od roku 1992 žil v USA. Zemřel v důsledku Alzheimerovy choroby, na žádost rodiny byl pohřben v Arménii.
Obdržel titul zasloužilý mistr sportu SSSR a Řád rudé zástavy práce. V Jerevanu byla po něm pojmenována boxerská škola.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Jengibarjan na Wikimedia Commons - Vladimir Jengibarjan v databázi Olympedia (anglicky)
.jpg){kind=link}