Vysoké Veselí

město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji

Vysoké Veselí (německy Hochwessely či Wisokiwesseli[4]) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji asi třináct kilometrů jihovýchodně od Jičína. Žije zde 869[1] obyvatel.

Vysoké Veselí
Pohled na Vysoké Veselí od hřbitova
Pohled na Vysoké Veselí od hřbitova
Znak města Vysoké VeselíVlajka města Vysoké Veselí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecJičín
Obec s rozšířenou působnostíJičín
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel869 (2024)[1]
Rozloha9,34 km²[2]
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ507 03
Počet domů356 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové náměstí 9
507 03 Vysoké Veselí
vysoke.veseli@quick.cz
StarostaLuboš Holman
Oficiální web: www.vysokeveseli.cz
Vysoké Veselí
Vysoké Veselí
Další údaje
Kód obce573809
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1323, kdy náleželo k panství Vartenberků. Mezi lety 1297–1312 užíval velmož Beneš II. predikát z Veselí a Vartenberka, Vartenberkové zde měli tvrz. Slavným obdobím historie prošlo Vysoké Veselí v období knížecí rodiny Paarů, kteří přestavěli zámek, provozovali pivovar a roku 1871 postavili cukrovar.[5]

Do roku 1976 do města vedla regionální železniční trať Smidary – Vysoké Veselí.

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[6]

Přírodní poměry

Město stojí ve Východolabské tabuli. Podél jeho západního okraje protéká řeka Cidlina, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou zde součástí přírodní památky Javorka a Cidlina – Sběř. Jihovýchodně od města leží přírodní památka Veselský háj.

Místní části

Pamětihodnosti

Kostel Svatého Mikuláše Tolentinského
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém Veselí.
  • Zámek Vysoké Veselí – Ze středověké tvrze byl v roce 1585 vybudován renesanční zámek, s dochovaným kamenným aliančním erbem majitelů Jana Bořka Dohalského z Dohalic a Barbory ze Solopysk. Po roce 1715 jej Paarové přestavěli na barokní a na místě zbořené fortifikace vznikla zahrada. Po požáru v roce 1835 kníže Karel Paar zámek přestavěl v empírovém stylu. Po vyvlastnění zámek pustl, až byl od roku 1950 přestavěn na školu. Při tom byl nevhodně modernizován, stejně jako v letech 1967–1969.[7]
  • Kostel svatého Mikuláše Tolentinského
  • Socha svatého Jana Křtitele (mezi mostem přes Cidlinu a hasičskou zbrojnicí)
  • Sloup se sochou Piety na křižovatce ulice Zahraničních hrdinů a Rybniční
  • Sloup se sochou svatého Václava u cesty do zámku
  • Pomník Karla Havlíčka Borovského, replika kutnohorského pomníku od Josefa Strachovského z roku 1883

Osobnosti

Reference

Externí odkazy