Wikipedista:Bafomet Mendes/Pískoviště
Utlačování národnostních menšin v Číně
V posledních 5 letech vzrůstá četnost zpráv, ale i přímých svědectví o utlačování národnostních menšin v Číně (ČLR), jde především o Ujgury, Tibeťany, Mongoly, Kazaše, Kyrgyzy ale i příslušníky dalších etnických menšin a náboženství. Tento proces má své počátky už v 30. letech 20. století, kdy se politika čínské komunistické strany (ČKS) pro oblasti obydlené menšinami změnila až do dnešní podoby, kdy Čína internuje příslušníky národnostních menšin do tzv. převýchovných táborů, kde lidé žijí v nehygienických podmínkách a denně dochází k represi, nuceným pracím, nelidskému zacházení, jak psychickému tak fyzickému násilí ale i sterilizaci žen i mužů, sexuálnímu násilí a v neposlední řadě i mučení.[1][2][3][4]
„Převýchovné tábory“
Převýchovné zvané též jako indoktrinační tábory byly objeveny roku 2017, ale výstavba pravděpodobně začala už před rokem 2014, kdy Čína přijala tzv. politiku boje proti terorismu. Čínská vláda se až do roku 2018 snažila existenci těchto táborů utajit, avšak nyní je prezentuje jako “rekvalifikační centra”, v nichž se pracuje na převýchově lidí ovlivněných extremismem. Veškeré tábory se nacházejí především v pohraničních oblastech čínské provincii Sin-ťiang, kde za posledních několik let bylo odhadem uvězněno na 1 až 3 miliony lidí. Počet těchto zařízení není přesně znám, ale podle získaných satelitních snímků se odhaduje okolo 350 s tím, že číslo neustále stoupá.[5][6][7][8][9][10]
Utlačované menšiny
Mezi nejznámější utlačované menšiny v Číně, ale i na světě, dlouhodobě patří Tibeťané, nicméně v posledních letech se také dostává velké pozornosti Ujgurské menšině, nejsou to však jediné menšiny.
Mongolové
Mongolská menšina čítajíc zhruba 5 milionu obývá čínskou provincii Vnitřní Mongolsko. Kvůli nařízení čínské vlády, zákazu výuky v mongolštině na školách a následným nahrazením čínštinou, se začátkem roku 2020 vzedmula vlna poklidných i násilných protestů. Do ulic vyšli jak studenti tak jejich rodiče, podepisovaly se petice ve snaze zachránit svůj rodný jazyk, i přesto došlo na zásahy místní policií.[11][12]
Související články:
Podpora
Mezi největší a zároveň poslední podpory menšin v Číně se řadí částečný diplomatický bojkot zimních olympijských her v únoru 2022 ze strany USA, Austrálie, Velké Británie a Evropské unie a květnová návštěva Číny vysokou komisařkou OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové a následná zpráva OSN o porušován lidských práv v Číně.[13][14]
