| Renate Rössingová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Renate Winkler |
| Narození | 15. dubna 1929 Drážďany |
| Úmrtí | 11. července 2005 (ve věku 76 let) Lipsko |
| Alma mater | Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku |
| Povolání | fotografka |
| Manžel(ka) | Roger Rössing |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Renate Rössingová (nepřechýleně Renate Rössing; rozená Renate Winkler, 15. dubna 1929 – 11. července 2005) byla německá fotografka. Její kariéra pokračovala i po revolučních změnách z přelomu roku 1989/1990. Předtím měla jako východoněmecká občanka výsady, které jí umožňovaly cestovat do zahraničí.[1] Nejznámější je díky svým snímkům pořízeným v jejích domovských městech Lipsko a Drážďany během padesátých a šedesátých let. Její práce zahrnovala fotožurnalistiku, portrétní fotografie a krajinu. Pro historiky jsou nejzajímavější její snímky pojednávající o každodenním životě v dobách poválečné rekonstrukce v Německé demokratické republice (NDR).
Na konci 40. let se Renate Winkler spojila s kolegou studentem fotografie Rogerem Rössingem. Poté úzce spolupracovali: autorství jejich fotografií bylo přičítáno autorovi „Rössing-Winkler“ nebo po jejich sňatku v roce 1951 jednoduše „Rössing“. Ve většině případů proto není možné zjistit, který z nich držel fotoaparát pro jakýkoli jednotlivý snímek. Rolf Richter, novinář, který byl také blízkým přítelem páru, připomíná, že Renate byla při výběru lokalit často tím dobrodružnějším. Plazila se k okraji plochých střech na vysokých budovách, aby zachytila nápadnější panorama. Rovněž to byla obecně Renate, kdo převzal odpovědnost za kompozici obrazu a za umístění obrazu a textu.[2][3][4]
Renate Winkler se narodila a vyrostla v Drážďanech. Její otec Willy Rössing zemřel mladý v roce 1934, v roce jejích pátých narozenin. V noci ze dne 13. února 1945 byl rodinný dům zcela zničen bombardováním britským a americkým bombardováním Drážďan.[2] Renate přežila, několik dní pohřbena pod troskami, ale její matka Margarete Winklerová zemřela. Po zbytek svého života nosila Renateino tělo jizvy od fosforu po popáleninách, které tu noc utrpěla.[2] Po její záchraně získala starou jednoduchou fotografickou kameru a začala fotografovat důsledky bombardování v Drážďanech. Ačkoli její práce nebyla zjevně politická, nikdy nebylo žádným tajemstvím, že po celý dospělý život byla Renate Rössing-Winkler oddaná pacifistka.[5]
Podala si přihlášku na filmovou akademii v Postupimi, aby mohla studovat dokumentaristiku, ale třída byla již plná. Měla však větší úspěch na Akademii pro knihu a grafiku ( „Hochschule für Grafik und Buchkunst“) v Lipsku. Na fotografii se zapsala v roce 1948.[6] Mezi její studentské vrstevníky patřil muž, který se později stal dlouholetým ředitelem akademie, Bernhard Heisig, sochař a grafik Wolfgang Mattheuer, malíř Werner Tübke a Günter Rössler, který později získal slávu (nebo proslulost) za svou průkopnickou práci v aktu umělecká fotografie.[4] Její kurz byl zaměřen na reklamu a reportáž. Jejím lektorem fotografie byl Johannes Widmann, který ji považoval za nesmírně talentovanou, ale velmi plachou a uzavřenou. Požádal dalšího ze svých studentů, Rogera Rössinga, aby se o ni postaral. Krátce nato se společně usadili v několika pronajatých místnostech v Lipsku-Stötteritzu na jižním okraji města. Bydleli na stejné adrese až do smrti Renate Rössingové v roce 2005, i když v té době byly přidány některé pokoje.[4] Vzali se v roce 1951.[6]
Po dvou nebo třech letech přišla o studentské financování, protože, jak se říká, nesplnila své sociální závazky (... wegen „Nichterfüllung der gesellschaftlichen Pflichten“): v roce 1951 byla nucena opustit kurz. Roger Rössing projevil solidaritu tím, že také z akademie odešel. Jako studenti a bezprostředně po ukončení kurzů se Rössingsovi podporovali především v oblasti fotožurnalistiky v Lipsku a okolí.[7] Jak se ukázalo, jejich společné umění zajistilo, že budou moci pokračovat v dlouhé a úspěšné kariéře ve fotografii na volné noze i přes zjevnou překážku jejich zkráceného studia.[8]
Aktivní kariéra Rössingsové trvala přibližně 55 let, nejplodnější byla v samotném Lipsku[7] a v Drážďanech, ale fotografovala také portréty, města a krajinu v Rumunsku[9] Bulharsku[10] a Maďarsku.[11] Kromě toho proběhla alespoň jedna pracovní návštěva v severní Africe a střední Asii.[12] Ačkoli začínali jako fotožurnalisté, kteří dodávali fotografie novinám a časopisům, postupem času zvyšovali důraz na vydávání knih obsahujících fotografie lidí, scén a míst.[7] Existují informace, že nakonec vyšlo přibližně 90 svazků: internetové stránky Rössing Foundation zmiňuje „více než 100 knih a písemných prací, ve kterých nemá smysl [zkoušet] oddělovat příspěvky Renate a Rogera“.[6][pozn. 1]
Fotografie Rogera a Renate Rössingových:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renate Rössing na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Renate Rössingová na Wikimedia Commons 