Němska demokratiska republika

něhdyši stat w srjedźnej Europje

Němska demokratiska republika (němsce Deutsche Demokratische Republik) běše socialistiski stat w srjedźnej Europje, na teritoriju dźensnišich němskich zwjazkowych krajow Sakskeje, Braniborskeje, Durinskeje, Mecklenburgsko-Předpomorskeje a Saksko-Anhaltskeje kaž tež we wuchodnym dźělu Berlina.

Němska demokratiska republika
1949–1990
zakładne daty:
swójske mjenoDeutsche Demokratische Republik
stolicaBerlin
přestrjeń108.333 km²
wobydlerstwo16.675.000 (1988)
hustosć153,9 wob./km²
hłowa stata a šef knježerstwa
    • Wilhelm Pieck (1949–1960);
    • Walter Ulbricht (1960–1973);
    • Willi Stoph (1973–1976);
    • Erich Honecker (1976–1989);
    • Egon Krenz (1989);
    • Manfred Gerlach (1989–1990)
měna1 Mark der DDR = 100 Pfennig
hamtska rěčněmčina, zdźěla serbšćina
hymnaAuferstanden aus Ruinen
nastaće7. oktobra 1949
Top Level Domain.dd (rezerwowana)
telefon+37
Połoženje na zemi
Połoženje Němskeje demokratiskeje republiki w Europje
Wobdźěłać
p  d  w

Najwažniša knježaca strona bě Zjednoćena socialistiska strona Němskeje (SED), kotraž je w Narodnej Fronće ze slědowacymi stronami knježiła:

Stawizny

40. róčnica załoženja NDR w lěće 1989, poslednja swjećena

Němska demokratiska republika wobsteješe wot 7. oktobra 1949 hač do 2. oktobra 1990. Dnja 3. oktobra 1990 přistupi Zwjazkowej republice Němskej.

Wot lěta 1949 hač do 1952 su kraje wobstali, mjeztym zo bě NDR wot 1952 do 1990 do slědowacych 15 wobwodow rozdźělena.

Wobwody NDR wot lěta 1952
  • Wobwod Roztok (01)
  • Wobwod Zwěrin (02)
  • Wobwod Neubrandenburg (03)
  • Wobwod Podstupim (04)
  • Wobwod Frankobrod (05)
  • Wobwod Choćebuz (06)
  • Wobwod Dźěwin (07)
  • Wobwod Hala (08)
  • Wobwod Jarobrod (09)
  • Wobwod Gera (10)
  • Wobwod Suhl (11)
  • Wobwod Drježdźany (12)
  • Wobwod Lipsk (13)
  • Wobwod Karl-Marx-Stadt (14)
  • Berlin (15)

Wotkaz

 Commons: Němska demokratiska republika – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije