Čeng-čou
Čeng-čou (čínsky pchin-jinem Zhèngzhōu, znaky 郑州) je hlavním městem čínské provincie Che-nan a po Wu-chanu nejlidnatější město ve střední Číně. Čeng-čou je městská prefektura, která slouží jako politické, ekonomické, technologické a vzdělávací centrum provincie. Centrum města leží na jižním břehu Žluté řeky a od roku 2004 patří mezi osm starobylých čínských hlavních měst.
| 郑州 Čeng-čou | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 34°46′ s. š., 113°39′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+8 |
| Stát |  Čína |
| provincie | Che-nan |
  郑州 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7 507 km² |
| Počet obyvatel | 12 600 574 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 678,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ma Yi |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 371 |
| PSČ | 450000 |
| Označení vozidel | 豫A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Do prefektury Čeng-čou patří i okres Teng-feng, kde se nachází řada náboženských a vědeckých památek souhrnně zařazená do světového dědictví UNESCO jako Historické památky Teng-fengu.
Starověké město
V průmyslové části města na východě Čeng-čou, v městském obvodu Kuan-čcheng, se nachází zbytky starověkého města. Jednalo se o jedno z prvních center prvního historicky doloženého čínského státu – dynastie Šang. Většina budov pochází z let 1630 př. n. l. až 1400 př. n. l..[2]
Hradbami ohrazená oblast byla rozsáhlá 1,75 × 1,5 km, celá aglomerace činila 25 km².[4] Počet obyvatel je odhadován na 100 000.[4] Dnešní výzkumy komplikuje skutečnost, že se na ruinách města nachází průmyslová oblast.[4]
V severovýchodní části historického města se nachází palácový okrsek o rozloze 300 000 m², který byl obklopen 5–6 metrů širokým příkopem.[4] V jiných částech města se zpracovával bronz, keramika a kosti.[4] V jihovýchodní části města bylo nalezeno 13 velkých bronzových předmětů.[4] Většinu z nich tvoří nádoby, z nichž největší váží 75 kg.[4]
Doprava
Čeng-čou je dopravním uzlem ve střední Číně. Jeho hlavním letištěm je mezinárodní letiště Čeng-čou Sin-čeng jižně od města.
Město je železničním uzlem. Od severu k jihu jím prochází železniční trať Peking – Kanton a od východu k západu železniční trať Lien-jün-kang – Lan-čou. Ve stejném směru vedou i vysokorychlostní trať Peking – Hongkong a vysokorychlostní trať Sü-čou – Sin-ťiang.
Správní členění
Městská prefektura Čeng-čou je rozdělena na dvanáct celků okresní úrovně, a sice šest městských obvodů, pět městských okresů a jeden okres.
| Název | Počet obyvatel[5] (2018) | Rozloha[5] km² | Hustota zalidnění[5] (obyv. na km²) (2018) | |
|---|---|---|---|---|
| český přepis | znaky | |||
| Městský obvod | ||||
| Ťin-šuej | 金水区 | 1 764 700 | 240 | 7 343 |
| Er-čchi | 二七区 | 838 100 | 154 | 5 438 |
| Chuej-ťi | 惠济区 | 303 500 | 227 | 1 335 |
| Kuan-čcheng (chuejský) | 管城回族区 | 835 700 | 197 | 4 252 |
| Čung-jüan | 中原区 | 1 080 900 | 197 | 5 477 |
| Šang-ťie | 上街区 | 144 000 | 60 | 2 383 |
| Městské okresy | ||||
| Sing-jang | 荥阳市 | 648 700 | 912 | 712 |
| Sin-čeng | 新郑市 | 989 700 | 887 | 1 116 |
| Teng-feng | 登封市 | 717 400 | 1211 | 592 |
| Sin-mi | 新密市 | 813 100 | 998 | 815 |
| Kung-i | 巩义市 | 838 300 | 1052 | 797 |
| Okres | ||||
| Čung-mu | 中牟县 | 1 161 600 | 1397 | 832 |
| Celkem | 10 136 000 | 7 533 | 1 346 | |
Partnerská města
Campo Grande, Brazílie
Čindžu, Jižní Korea (2000)
Gödöllő, Maďarsko
Irbid, Jordánsko (2002)- Joinville, Brazílie (2003)
Kluž, Rumunsko (1995)
Mariental, Namibie (2001)
Namur, Belgie
Richmond, Spojené státy americké (1994)
Saitama, Japonsko (2001)
Samara, Rusko (2002)
Schwerin, Německo (2005)
Šumen, Bulharsko
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čeng-čou na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeng-čou na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}