Šan-tung (2017)
Šan-tung (jinak též typ 002) je první letadlová loď Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády, která byla vyvinuta a postavena přímo domácími loděnicemi.[3] Plavidlo konstrukčně vychází z první čínské letadlové lodě Liao-ning (typ 001), která je přestavěnou ruskou letadlovou lodí Projektu 1143.5 Kreml. Postavena bylo v letech 2015–2019. Je v pořadí druhou do služby přijatou letadlovou lodí Číny.
 Šan-tung | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | letadlová loď |
| Třída | Typ 002 |
| Číslo trupu | 17 |
| Jméno podle | Šan-tung |
| Zahájení stavby | březen 2015 |
| Spuštěna na vodu | 26. dubna 2017 |
| Uvedena do služby | 17. prosince 2019 |
| Osud | aktivní (2022) |
| Předchůdce | Liao-ning |
| Následovník | Fu-ťien |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 55 000 t (standardní) 70 000 t (plný)[1] |
| Délka | 315 m |
| Šířka | 75 m |
| Ponor | 8,97 m[2] |
| Pohon | konvenční |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Výzbroj | 3× HQ-10 (18hl.) 3× 30mm H/PJ-11 2× vrhač hlubinných pum 6× vrhač klamných cílů |
| Letadla | 32× J-15 8× Z-18 4× Z-9 |
| Operační nasazení | |
| Služba u | Námořnictvo Jižního válčiště |
Pozadí vzniku
Čína o stavbě svých letadlových nezveřejňuje téměř žádné informace. Informace o vývoji první domácí letadlové lodě čínští představitelé poprvé oficiálně potvrdili v lednu 2014.[4] Čínské námořnictvo svou první letadlovou loď Liao-ning získalo roku 2012. Kvůli zajištění dlouhodobé přítomnosti letadlových lodí na moři jich však námořnictvo potřebuje více, neboť letadlová loď tráví mnoho času údržbou a výcvikem. Dle dostupných informací má ČLR v plánu získat do roku 2025 celkem šest letadlových lodí.[3]
Stavba letadlové lodě Šan-tung byla zahájena v listopadu 2013 v loděnici Dalian Shipbuilding Industry Company (DSIC) v Ta-lienu, přičemž k založení kýlu došlo v březnu 2015 (Další letadlová loď obdobného typu přitom měla být stavěna také v loděnici poblíž Šanghaje).[3] Čínské ministerstvo vnitra stavbu plavidla potvrdilo 31. prosince 2015.[5] V září 2016 byly zveřejněny snímky prokazující, že na trup první jednotky již byl instalován velitelský ostrov.[6])[7] Plavidlo bylo na vodu spuštěno 26. dubna 2017.[8] Po přemístění k přístavnímu molu na něm proběhly dokončovací práce.[7] V květnu 2018 Šan-tung zahájila námořní zkoušky.[9] Do služby byla přijata 17. prosince 2019. Ceremoniálu se účastnil čínský prezident Si Ťin-pching.[1]
Konstrukce
Plný výtlak plavidla je odhadován na 70 000 tun.[1] Jedná se o zdokonalenou verzi předcházející letadlové lodě Liao-ning zachovávající její rozměry a koncepci STOBAR. Loď je vybavena úhlovou palubou se skokanským můstkem na přídi, dvěma výtahy a ostrovem na pravoboku. Velitelský ostrov je řešen výrazně odlišně, je celkově o asi 10 % menší, můstek má přidané druhé patro a nese čtyři pevné antény multifunkčního radaru Typu 346A (mají je též torpédoborce typu 052D).[7] Plavidlo ponese až třicet šest palubních stíhacích letounů Shenyang J-15, které doplní několik dalších letounů, či vrtulníků. Například transportní vrtulníky Changhe Z-18, výstražné Kamov Ka-31 a protiponorkové a záchranné Z-9 Chaj-tchun.[10]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šan-tung na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}