Antonín Benda

Antonín Benda se narodil 5. června 1892 v Praze. Jako středoškolský profesor tělocviku vyučoval tento předmět na gymnáziích v Praze a zároveň byl pracovníkem a činovníkem v Československé obci sokolské (ČOS).^[6] Tyršův tělovýchovný ústav v Praze vedl jako ředitel od roku 1921.^[6] Mezi léty 1931 až 1936 vykonával funkci náčelníka Sokola Pražského. Z pohledu župy Pražské – Scheinerovy fungoval jako místonáčelník a vedoucí žáků.^[6] Od začátku 20. let 20. století až do jara roku 1941, kdy vydávání periodika zakázala německá okupační moc, byl redaktorem časopisu Sokol.^[6] Antonín Benda byl členem náčelnictva Československé obce sokolské.^[6] V roce 1936 jej zvolili III. místonáčelníkem a později dosáhl i funkce I. místonáčelníka.^[7]

Po německé okupaci Čech a Moravy (14. až 16. března 1939) a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (16. března 1939) se Antonín Benda zapojil do domácího sokolského protiněmeckého odboje.^[7] V polovině července 1941 vznikla tzv. Sokolské revoluční rady (SRR). Ta byla čtyřčlenná v následujícím složení:^[8]

• předseda: Antonín Hřebík (krycí jméno Karel Heller);
• náměstek předsedy: Antonín Benda (krycí jméno Václav Vorel);
• hospodářská agenda: Otakar Klich (krycí jméno Aga Podlipný);^{[p. 1]}
• vedoucí sokolské odbojové sítě Ladislav Vaněk (krycí jméno Jindra Sklenář), který měl na starosti rovněž styk s ostatními odbojovými organizacemi.

Činnost tohoto ilegálního orgánu byla přerušena krátce nato asi dva měsíce po jeho vzniku,^[7] takže se stačila uskutečnit jen jediná jeho schůzka, která se konala na Zbraslavi 14. září 1941. ^[8]

• Ostatní členové Sokolské revoluční rady
• 
  Antonín Hřebík (1945 až 1948)
• 
  Otakar Klich (jako příslušník československých legií na Rusi)^{[p. 1]}
• 
  Ladislav Vaněk v sokolském cvičebním úboru

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora (27. září 1941) a vyhlášení prvního stanného práva^{[p. 2]} se Obec sokolská v odboji (OSVO) stala cílem úderů německých bezpečnostních orgánů (gestapo, sicherheitsdienst). Drtivý úder sokolské organizaci zasadily německé bezpečnostní složky v noci ze 7. na 8. října 1941, kdy proběhla tzv. Akce Sokol.^[13] Při této razii bylo zatčeno asi 1 500 členů České obce sokolské^[14] (mezi nimi: Antonín Benda,^[7][6] Stanislav Bukovský, Ladislav Jandásek,^{[p. 3]} Jan Václav Keller, Jan Pelikán a mnoho dalších) z toho asi 800 funkcionářů.^[13] Dne 8. října 1941 byla sokolská organizace rozpuštěna, ale úředně k tomuto aktu došlo až 11. října 1941. Rekonstrukcí poničených struktur OSVO se začal zabývat Ladislav Vaněk – zakladatel ilegální organizace Jindra, která se stala přímým pokračovatelem OSVO.

• Někteří zatčení funkcionáři ČOS v Akci Sokol
• 
  MUDr. Stanislav Bukovský
• 
  Ladislav Jandásek^{[p. 3]}
• 
  JUDr. Jan Václav Keller
• 
  PhDr. Jan Pelikán

Po zatčení byl Antonín Benda vyslýchán a krátce vězněn nejprve v Praze, následně v policejní věznici pražského gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, odkud byl 14. ledna 1942 deportován do koncentračního tábora v Osvětimi.^[2][6] Tam na následky vysílení organizmu zemřel 27. března 1942.^[7]

• BENDA, Antonín, ed. a PELIKÁN, Jan, ed. Tělocvičné hry. Díl I., Hry bez náčiní. V Praze: Matice Sokola pražského, 1921. 61 stran; Knihovna cvičitelů sokolských; svazek 36. (Druhé vydání vyšlo v roce 1922.)
• BENDA, Antonín a PELIKÁN, Jan. Tělocvičné hry. Díl II., Hry s náčiním. Praha: nákladem Matice Sokola pražského, 1922 84 stran; Knihovna cvičitelů sokolských; číslo 39. (Druhé doplněné vydání vyšlo v roce 1930 a mělo 89 + 7 stran)
• VOREL, Václav a BENDA, Antonín. O záchraně. V Praze: Nákladem Matice Sokola pražského, 1923; 68 stran; Knihovna cvičitelů sokolských; svazek 43.
• BENDA, Antonín. Pokyny k vedení besídek. Praha: Československá obec sokolská, 1924 2 strany; Knihovna cvičitelů sokolského žactva; svazek 11.
• KLÍMA, Jiří Václav a kolektiv (Cziviš, Kamil; Fikar, J.; Benda, Antonín). Základní úvahy vychovatelské pro činovníky sokolské. Praha: Čs. obec sokolská, 1924; 32 stran; Knihovna cvičitelů sokolského žactva; svazek 2.
• BENDA, Antonín. Napodobení: praktické příklady pro cvičitele nejmenších. Praha: Československá obec sokolská, 1929; 22 stran; Knihovna cvičitelů sokolského žactva; svazek 5.
• BENDA, Antonín, ed. Příručka pro herní odbory jednot: Sbírka usnesení a řádů pro hry. V Praze: Československá obec sokolská, 1935; 58 stran + [VI] stran příloh; Knihovna herních pravidel a řádů; svazek 6.

Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v Tyršově domě^[17] (a v Sokole Pražském). Na pamětní desce v Tyršově domě je nápis: „NA PAMĚŤ ČLENŮ ÚSTŘEDÍ ČOS, / KTEŘÍ PŘINESLI V LETECH 1939 – 1945 / OBĚŤ NEJVYŠŠÍ // ANTONÍN BENDA *5.6.1892 +26.3.1942 OSVĚTIM, .... následuje výčet jmen ...“^[17]

• Akce Sokol
• Sokolská revoluční rada
• Jan Václav Keller

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Benda
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Benda na Wikimedia Commons