27. březen

Česko

• 1357 – Za účasti císaře a krále Karla IV. byl slavnostně otevřen hrad Karlštejn. Stavba trvala pouhých 9 let, základní kámen byl položen 10. června 1348
• 1874 – Velmi úspěšná premiéra Smetanovy opery Dvě vdovy, ale kritika opět diskutovala o „wagnerismu“ této opery a po slibném rozběhu reprízy vázly.
• 1907 – První českomoravská strojírna a Ringhofferova strojírna podepsaly smlouvu o založení společné továrny na výrobu automobilů. Po rozchodu partnerů v prosinci 1908 se stala automobilka, postavená v sousedství První českomoravské strojírny, jejím majetkem.
• 1929 – Z KSČ na protest proti jejímu vedení vystoupily významné kulturní a umělecké osobnosti, např. Stanislav Kostka Neumann, Ivan Olbracht, Marie Majerová, Jaroslav Seifert a další. Šlo o tzv. Manifest sedmi. Většina z nich se později do KSČ vrátila.
• 1932 – Slavnostní otevření Dannerova stadionu dnes známého jako Ďolíček.
• 1960 – Byla namíchána první Kofola. Za první domácí nápoj kolového typu na československém trhu byl odpovědný tým z výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze pod vedením Zdeňka Blažka.
• 1963 – Marta Kubišová natáčí svou první píseň. Skladatel Harry Macourek a textař Jiří Štaidl napsali píseň Neotočím večer vypínačem pro divadelní představení pardubického divadla Stop. Píseň se také stala jejím prvním studiovým snímkem. Natočila ho ve studiu Pouchov Československého rozhlasu v Hradci Králové.
• 1991
  • Miloslav Vlk je jmenován pražským arcibiskupem
  • Byly vyhlášeny CHKO Broumovsko, CHKO Poodří a CHKO Železné hory.
• 1994 – V pražském Žižkovském divadle proběhla premiéra hry Divadla Járy Cimrmana - Záskok.
• 1996 – Britská královna Alžběta II. přicestovala do České republiky se svým manželem Princem Filipem, vévodou z Edinburghu. Byla to první návštěva britského monarchy do zemí koruny české.
• 1999 – Herečka Jiřina Jirásková získala Cenu Thálie za celoživotní herecké mistrovství.
• 2001 – Do čela Akademie věd České republiky byla zvolena první žena, bioložka Helena Illnerová

Svět

• 0196 př. n. l. – Faraón Ptolemaios V. Epifanés usedl na egyptský trůn
• 1188 – Fridrich I. Barbarossa oficiálně přebírá křižácký závazek v Mohuči a povede 3. křížovou výpravu
• 1309 – 195. Papež Klement V. vyhlásil exkomunikaci a vyloučení celého Benátského státu z církve, jakož i jakýkoliv obchodní styk za to, že obsadil Ferraru, papežské lenní panství
• 1329 – 196. Papež Jan XXII. vydal In Agro Dominico odsuzující psaní Mistra Eckharta jako kacířské
• 1513 – Španělský cestovatel Juan Ponce de León doplul na severní okraj Baham na své první cestě na Floridu
• 1536 – Švýcarští protestanti ze Strassburgu a Konstance podepsali První Helvetské vyznání. To je první významný dokument, ustanovující hlavní náboženský proud švýcarské protestantské církve
• 1599 – Robert Devereux II. se stal generálem Irska
• 1625 – Po smrti svého otce Jakuba I. nastoupil na anglický trůn Karel I. z rodu Stuartovců. Rovněž se prohlásil za krále Francie
• 1668 – Anglický král Charles II. věnuje Bombaj Východoindické společnosti
• 1708 – Anglický podvodník, vydávající se za krále Jakuba III., prchnul do Dunkerku
• 1709 – Hráz v holandském Hardinxveldu se prolomila, Alblasserwaard je pod vodou.
• 1721 – Francie a Španělsko podepisují Madridskou dohodu
• 1775 – Americký Kontinentální kongres zvolil budoucího prezidenta Thomase Jeffersona za svého člena na druhý termín
• 1782 – Charles Watson-Wentworth, druhý markýz z Rockinghamu se stal premiérem Spojeného království
• 1790 – Boty se poprvé zavazují tkaničkami - Angličan Harvey Kennedy si to nechal patentovat
• 1794
  • Americký kongres autorizuje prezidenta George Washingtona aby vyzbrojil lodě. Prezident zakládá americké námořnictvo v počtu šesti fregat.
  • Dánsko a Švédsko utvořili v Kodani neutrální spolek
• 1802 – Napoleon uzavírá mír v Amiensu, tím skončila francouzská revoluční válka
• 1808 – Premiéra oratoria Josepha Haydna Stvoření ve Vídni
• 1880 – První den prodáno 50 000 vydání Zolova románu Nana.
• 1941 – Začala námořní bitva u Matapanu, ve které se střetla flota Itálie se svazy lodí Velké Británie a Austrálie.
• 1958 – Nikita Chruščov se stává premiérem SSSR, ale současně si ponechává funkci prvního tajemníka KSSS.
• 1964 – Aljašku zhruba v půl šesté odpoledne tamního času postihlo jedno z nejsilnějších zemětřesení od roku 1900. Mělo intenzitu 9,2 stupně Richterovy škály. Ve 20. století silnější zemětřesení bylo zaznamenáno v roce 1960, které postihlo Chile, dosáhlo 9,5 stupně.
• 1977 – Letecké neštěstí na Tenerife, největší letecká nehoda v dějinách (nepočítaje Teroristické útoky 11. září 2001).
• 1994 – V italských parlamentních volbách zvítězil blok pravicových stran v čele se stranou Forza ltalia.
• 1996 – únos trapistických mnichů z kláštera v Tibhirine v Alžírsku
• 1998 – Americký úřad pro výživu a léky (FDA) schválil distribuci tablet proti mužské impotenci s názvem Viagra.
• 2020 – Severní Makedonie se stala členem NATO.

Česko

• 1323 – Anna Lucemburská, dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně († 3. září 1338)
• 1695 nebo 1696 – Jan Rudolf Špork, pomocný biskup pražský, sběratel a kreslíř († 21. ledna 1759)
• 1730 – Johann Josef Leitenberger, podnikatel německého původu působící především v textilním oboru († 30. května 1802)
• 1761 – Ondřej Kusý, tenorista, violoncellista a skladatel († 29. prosince 1806)
• 1815 – Josef Walter, pedagog († 16. června 1890)
• 1832 – Jan Balcar, náboženský myslitel († 25. listopadu 1888)
• 1835 – Jan Rechner, pražský zlatník, klenotník a hodinář († 5. března 1892)
• 1849 – František Adolf Šubert, dramatik, ředitel Národního divadla († 8. září 1915)
• 1861 – František Faktor, chemik a cestovatel († 23. října 1911)
• 1865
  • Františka Kyselková, sběratelka lidových písní († 23. července 1951)
  • Jaroslav Václav Vacek, kněz, hudební skladatel a spisovatel († 19. června 1935)
• 1866 – Jaroslav Šafařovič, ředitel Národního divadla v Praze († 13. července 1937)
• 1868 – Františka Kolaříková, politička a poslankyně († ?)
• 1871 – Ján Brežný, politik († 25. prosince 1939)
• 1872 – Richard Fischer, politik († 4. února 1954)
• 1873 – Vojtěch Hybášek, kněz, hudebník, propagátor české hudby a spisovatel († 28. listopadu 1947)
• 1874 – Jan Buzek, československý politik polské národnosti († 24. listopadu 1940)
• 1875
  • Bohumil Schweigstill, pedagog a autor loutkových her († 3. prosince 1964)
  • Johann Tschapek, československý politik německé národnosti († 23. prosince 1930)
• 1877 – Josef Drahoňovský, český sochař († 20. července 1938)
• 1883 – Jan Kunc, hudební skladatel a pedagog († 11. září 1976)
• 1896 – Vilém Stanovský, divizní generál čs. letectva, oběť komunismu († 14. července 1972)
• 1899 – Josef Polášek, architekt († 20. prosince 1946)
• 1904 – Adolf Kellner, dialektolog, bohemista a romanista († 31. května 1953)
• 1910 – Ladislav Vachulka, varhaník, cembalista († 14. dubna 1986)
• 1916 – August Wieser, brněnský starosta (* 17. května 1847)
• 1917 – Vladimír Nedvěd, vojenský letec († 31. října 2012)
• 1919 – František Miroslav Doubrava, herec († 28. prosince 2003)
• 1921 – Stanislav Libenský, sklářský výtvarník, sochař a pedagog († 24. února 2002)
• 1922 – Josef Smolík, evangelický teolog († 4. února 2009)
• 1924 – Jiří V. Svoboda, překladatel a básník († 13. února 1981)
• 1926 – Jaroslava Skleničková, pamětnice vyhlazení Lidic a spisovatelka
• 1927 – Jiří Horčička, rozhlasový režisér († 27. března 2007)
• 1928 – Antonín Tučapský, hudební skladatel, dirigent a pedagog († 9. září 2014)
• 1930 – Jiřina Štěpánová, basketbalistka
• 1940 – Radim Uzel, lékař-sexuolog († 2. května 2022)
• 1944
  • Heda Bartíková, redaktorka, novinářka a spisovatelka
  • Josef Ullmann, architekt a politik
• 1946 – František Panchártek, hokejový reprezentant
• 1948 – Ladislav Tichý, římskokatolický teolog
• 1951
  • Martin Petiška, spisovatel, básník, dramatik a vydavatel
  • Jiří Vejvoda, rozhlasový a televizní autor
  • Jan Urban, novinář, pedagog, disident
• 1952 – Eva Hrušková, herečka
• 1956
  • Zdeněk Palusga, herec
  • Jiří Škoda, cyklista, bronzová medaile na OH 1980
  • Markéta Fialková, disidentka a diplomatka († 23. srpna 2011)
• 1957 – Tomáš Hanák, herec a moderátor
• 1959 – Michaela Fukačová, violoncellistka
• 1960 – Renata Vesecká, právníčka, bývalá nejvyšší státní zástupkyně ČR
• 1964 – Vladimír Drápal (galerista), vydavatel, občanský aktivista
• 1980 – Michaela Paštiková, tenistka
• 1982 – Radoslav Banga, známý jako Gipsy, rapper, zpěvák, textař a hudebník
• 1985 – David Navara, šachový velmistr

Svět

• 1196 – Svjatoslav Vsevolodovič, kníže novgorodský, jurjevský a vladimirsko-suzdalský († 3. února 1252)
• 1401 – Albrecht III. Bavorský, bavorsko-mnichovský vévoda († 29. února 1460)
• 1665 – Pietro Pariati, italský básník a operní libretista († 14. října 1733)
• 1668 – Cornelio Bentivoglio, italský kardinál († 30. prosince 1732)
• 1676
  • František II. Rákóczi, sedmihradský kníže, vůdce neúspěšného protihabsburského uherského povstání († 8. dubna 1735)
  • Maria Clara Eimmart, německá astronomka a ilustrátorka († 29. října 1707)
• 1679 – Domenico Lalli, italský básník a operní libretista († 9. října 1741)
• 1744 – Alexej Ivanovič Musin-Puškin, ruský šlechtic, historik a sběratel umění († 13. února 1817)
• 1765 – Franz von Baader, německý lékař, filosof a teolog († 23. května 1841)
• 1768 – Joseph Schreyvogel, rakouský spisovatel († 28. července 1832)
• 1784 – Sándor Kőrösi Csoma, maďarský filolog a orientalista († 11. dubna 1842)
• 1785 – Ludvík XVII., francouzský následník trůnu († 8. června 1795)
• 1787 – Pierre Antoine Delalande, francouzský přírodovědec a cestovatel († 27. června 1823)
• 1797 – Alfred de Vigny, francouzský spisovatel, básník a dramatik († 17. září 1863)
• 1801 – Josef Kalchegger von Kalchberg, ministr obchodu Rakouského císařství († 27. dubna 1882)
• 1802 – Félix-Jacques Moulin, francouzský fotograf († 12. prosince 1875)
• 1807 – Bernhard Grueber, německý architekt, první profesor architektury na AVU v Praze a historik umění († 12. října 1882)
• 1809 – Baron Haussmann, francouzský městský architekt a pařížský prefekt († 11. ledna 1891)
• 1817 – Karl Wilhelm von Nägeli, švýcarský botanik († 11. května 1891)
• 1822 – Henri Murger, francouzský spisovatel († 28. ledna 1861)
• 1832 – William Quiller Orchardson, skotský malíř († 13. dubna 1910)
• 1845 – Wilhelm Conrad Röntgen německý fyzik, nositel první Nobelovy ceny za fyziku (1901) († 10. února 1923)
• 1847 – Otto Wallach, německý chemik, držitel Nobelovy cenu za chemii († 26. února 1931)
• 1851
  • Ruperto Chapí, španělský hudební skladatel († 25. března 1909)
  • Vincent d'Indy, francouzský hudební skladatel († 2. prosince 1931)
• 1857 – Karl Pearson, anglický matematik a filozof († 27. dubna 1936)
• 1863 – Henry Royce, britský průkopník automobilismu († 22. dubna 1933)
• 1866 – Andon Zako Çajupi, albánský spisovatel († 11. července 1930)
• 1871 – Heinrich Mann, německý spisovatel († 12. březen 1950)
• 1875 – Albert Marquet, francouzský malíř († 14. července 1947)
• 1879
  • Edward Steichen, americký fotograf a malíř († 25. března 1973)
  • Sándor Garbai, prezident komunistické Maďarské republiky rad († 7. listopadu 1947)
• 1881 – Arkadij Timofejevič Averčenko, ruský spisovatel († 12. března 1925)
• 1883 – Marie Underová, estonská básnířka († 25. září 1980)
• 1886
  • Ludwig Mies van der Rohe, německý architekt funkcionalismu a mezinárodního slohu († 17. srpen 1969)
  • Sergej Mironovič Kirov, sovětský politik († 1. prosince 1934)
• 1894 – René Fonck, francouzské letecké eso († 18. června 1953)
• 1895 – Erich Abraham, nacistický generál († 7. března 1971)
• 1897
  • Wilhelm Busch, německý evangelický farář a spisovatel († 20. června 1966)
  • Cyril Slater, kanadský hokejový útočník, zlato na OH 1924 († 26. října 1969)
• 1899
  • Rudolf Svensson, švédský zápasník, zlato na OH 1924, 1928 a 1932 († 4. prosince 1978)
  • Gloria Swanson, americká filmová herečka († 1983)*
  • Alfred Kärcher, německý inženýr a podnikatel († 17. září 1959)
  • Eisaku Sató, premiér Japonska († 3. června 1975)
• 1902 – Émile Benveniste, francouzský jazykovědec († 3. října 1976)
• 1903 – Kurt Oberhauser, vrchní tajemník pražského gestapa († 18. dubna 1947)
• 1905 – Leroy Carr, americký bluesový zpěvák a klavírista († 29. dubna 1935)
• 1908 – Július Móži, slovenský dirigent a hudební skladatel († 1968)
• 1909
  • Antoni Świadek, polský katolický kněz, mučedník, blahoslavený († 25. ledna 1945)
  • Ben Webster, americký saxofonista († 20. září 1973)
  • Golo Mann, německý historik a esejista († 7. dubna 1994)
• 1910 – Louise Rosskam, americká fotografka († 1. dubna 2003)
• 1911
  • Alexa Bokšay, ukrajinský fotbalista († 27. srpna 2007)
  • Franc Rozman, slovinský partyzánský velitel († 7. listopadu 1944)
• 1912 – James Callaghan, britský premiér († 26. března 2005)
• 1914 – Budd Schulberg, americký scenárista († 5. srpna 2009)
• 1915 – Eugène Martin, francouzský automobilový závodník († 2006)
• 1917 – Cyrus Vance, americký politik a diplomat († 12. ledna 2002)
• 1921
  • Rudo Moric, slovenský spisovatel († 26. listopadu 1985)
  • Richard Marner, britský herec († 18. března 2004)
  • Héléne Berrová, francouzská spisovatelka († duben 1945)
• 1922 – Alexej Alexejevič Rodionov, ministr zahraničních věcí Ruska († 18. května 2013)
• 1923
  • Šúsaku Endó, japonský náboženský a humoristický spisovatel († 29. září 1996)
  • Inge Morath, rakouská fotografka († 30. ledna 2002)
• 1924 – Sarah Vaughan, americká jazzová zpěvačka († 3. dubna 1990)
• 1925 – Jozef Nálepka, slovenský partyzán a československý diplomat († 29. září 2014)
• 1927
  • Horst Sachs, německý matematik († 25. dubna 2016)
  • François Furet, francouzský historik († 12. července 1997)
  • Mstislav Rostropovič, ruský violoncellista a dirigent († 27. dubna 2007)
• 1928 – Radomir Konstantinović, srbský spisovatel († 27. října 2011)
• 1929 – Sybil Christopher, velšská herečka († 9. března 2013)
• 1931 – Anton Šulík, slovenský herec († 11. ledna 1999)
• 1937 – Johnny Copeland, americký bluesový kytarista a zpěvák († 3. července 1997)
• 1940 – Janis Martin, americká zpěvačka († 3. září 2007)
• 1941 – Ivan Gašparovič, slovenský politik
• 1942
  • John Sulston, anglický biolog, nositel Nobelovy ceny 2002 († 6. března 2018)
  • Michael York, britský herec
• 1946 – Andy Bown, britský klávesista, člen Status Quo
• 1947 – John Mayhew, bubeník progresivní rockové skupiny Genesis († 26. března 2009)
• 1949 – Dubravka Ugrešićová, chorvatská spisovatelka
• 1950
  • Anton Ondruš, slovenský fotbalista, československý reprezentant
  • Tony Banks, anglický hudebník (skupina Genesis)
• 1951
  • Andrej Kozyrev, první ministr zahraničí Ruské federace
  • Alfried Längle, rakouský psychoterapeut, klinický psycholog a praktický lékař
• 1952 – Maria Schneiderová, francouzská herečka († 3. února 2011)
• 1953 – Annemarie Moserová-Pröllová, rakouská lyžařka
• 1955 – Mariano Rajoy, předseda vlády Španělska
• 1956
  • Michael J. Harney, americký herec
  • Thomas Wassberg, švédský běžec na lyžích, čtyřnásobný olympijský vítěz
• 1960 – Štefan Skrúcaný, slovenský herec, moderátor a humorista
• 1961 – Tony Rominger, švýcarský silniční cyklista
• 1962 – Kevin J. Anderson, americký spisovatel sci-fi
• 1963
  • Quentin Tarantino, americký filmový režisér, scenárista a herec
  • Xuxa, Brazilská modelka, zpěvačka a herečka
• 1966 – Peter Marcin, slovenský herec, humorista, moderátor a zpěvák
• 1968 – Irina Bělovová, ruská atletka, vícebojařka
• 1969
  • Mariah Carey, americká zpěvačka
  • Pauley Perrette, americká herečka, fotografka, básnířka a spisovatelka
• 1969 – Mariah Carey, americká zpěvačka
• 1970
  • Elizabeth Mitchell, americká herečka
  • Leila Pahlaví, íránská princezna († 10. června 2001)

• 1971
  • David Coulthard, skotský automobilový závodník
  • Nathan Fillion, kanadský filmový herec
• 1975
  • Fergie, americká zpěvačka
  • Richard James, velšský hudebník
• 1979 – Zoltán Bátovský, slovenský hokejista († 8. srpna 2001)
• 1981 – Cacau, německý fotbalista brazilského původu
• 1985 – Naděžda Skardinová, běloruská biatlonistka
• 1986 – Manuel Neuer, německý fotbalový brankář
• 1987 – Polina Gagarinová, ruská zpěvačka
• 1988
  • Jessie J, britská zpěvačka a textařka
  • Brenda Song, americká modelka, tanečnice, herečka a zpěvačka
• 1990 – Kimbra, novozélandská zpěvačka
• 1992 – Marc Muniesa, španělský fotbalista

Česko

• 1757 – Jan Václav Stamic, skladatel a houslista (* 19. června 1717)
• 1769 – Josef Antonín Gurecký, hudební skladatel a houslista (* 1. března 1709)
• 1832 – Tomáš Josef Povondra, teolog (* 25. ledna 1786)
• 1867 – Heřman Přerhof, recitátor a organizátor kulturního života (* 1. června 1831)
• 1883 – Václav Vilém Trnobranský, básník a spisovatel (* 3. listopadu 1819)
• 1885 – Bedřich Schwarzenberg, arcibiskup v Salcburku a v Praze (* 6. dubna 1809)
• 1895 – František Pošepný, geolog (* 30. března 1836)
• 1902 – Jaroslav Prager, lékař, herec, autor textů k písním (* 13. dubna 1863)
• 1903 – Marie Dostalová, česká malířka (* 15. července 1877)
• 1937
  • Josef Vraný, novinář a politik (* 9. května 1874)
  • Kajetán Tichý, kantor a hudební skladatel (* 23. února 1859)
• 1945 – František Hasa, strojní inženýr, rektor ČVUT (* 4. února 1863)
• 1946
  • Zorka Janů, herečka (* 9. července 1921)
  • Gabriela Preissová, spisovatelka (* 23. března 1862)
• 1947 – Jan Rozkošný, národohospodář a politik (* 19. října 1855)
• 1953 – Antonín Profous, odborník na toponomastiku (* 2. ledna 1878)
• 1958 – František Sekanina, básník (* 14. února 1875)
• 1959 – Jindřich Kamenický, ministr protektorátní vlády (* 17. listopadu 1879)
• 1961 – Věra Jičínská, malířka (* 3. července 1898)
• 1966 – Jan Čarek, český spisovatel (* 29. prosince 1898)
• 1967
  • Richard Tesařík, generálmajor, Hrdina Sovětského svazu (* 3. prosince 1915)
  • Jaroslav Heyrovský, český chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959 (* 20. prosince 1890)
• 1969 – Karel Josef Beneš, český spisovatel (* 21. února 1896)
• 1975 – Jaroslav Krčál, spisovatel (* 21. prosince 1901)
• 1979
  • Sláva E. Nováček, skladatel (* 2. ledna 1911)
  • Vincenc Beneš, český malíř (* 22. ledna 1883)
• 1989 – Vojta Nolč, český malíř, grafik (* 18. března 1912)
• 1990
  • Václav Bubník, hokejový reprezentant (* 1. ledna 1926)
  • František Kopečný, bohemista a slavista (* 4. října 1909)
• 1997 – Emanuel Macek, bibliograf (* 11. dubna 1924)
• 2004 – Jiří Vackář, vynálezce v oblasti slaboproudé techniky (* 24. ledna 1919)
• 2007
  • Jiří Horčička, rozhlasový režisér (* 27. března 1927)
  • Pavel Frýbort, publicista, prozaik, překladatel a dramatik (* 20. května 1946)
  • Jiřina Jelenská, herečka (* 21. prosince 1942)
• 2010 – Jindřich Bernhard Thebes, opat cisterciáckého kláštera v Oseku (* 4. listopadu 1928)
• 2011 – Jitka Válová, výtvarnice (* 13. prosince 1922)
• 2021 – Petr Kellner, podnikatel (* 20. května 1964)
• 2022 – Jaroslav Falta, motocyklový závodník (* 22. března 1951)

Svět

• 0964 – Arnulf I. Flanderský, hrabě flanderský (* 885/90)
• 1221 – Berengarie Portugalská, dánská královna (* asi 1195)
• 1248 – Maud Marshalová, anglo-normanská šlechtična (* 1192)
• 1378 – Řehoř XI., poslední avignonský papež (* 1329)
• 1482 – Marie Burgundská, burgundská, lucemburská a brabantská vévodkyně (* 13. února 1457)
• 1564 – Lütfi Paša, osmanský státník a velkovezír (* cca 1488)
• 1613 – Zikmund Báthory, vévoda sedmihradský (* 1572)
• 1615 – Královna Margot, francouzská princezna, manželka krále Jindřicha IV. (* 14. května 1553)
• 1625 – Jakub I. Stuart, král Anglie, Skotska a Irska (* 19. června 1566)
• 1667 – František Vešeléni, vojenský kapitán Horního Uherska, vůdce protihabsburského spiknutí (* ? 1605)
• 1714 – Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská, norská a dánská královna, manželka krále Kristiána V. (* 27. dubna 1650)
• 1729 – Leopold Josef Lotrinský, vévoda lotrinský (* 11. září 1679)
• 1735 – Ján Baltazár Magin, slovenský básník a historik (* 6. ledna 1681)
• 1770 – Giovanni Battista Tiepolo, italský pozdně barokní malíř (* 5. března 1696)
• 1809 – Joseph Maria Vien, francouzský malíř (* 18. června 1716)
• 1824 – Louis-Marie de La Révellière-Lépeaux, francouzský revoluční politik (* 24. srpna 1753)
• 1850 – Wilhelm Beer, německý bankéř a astronom (* 4. ledna 1797)
• 1879 – Hércules Florence, francouzský malíř a vynálezce (* 29. února 1804)
• 1882 – Jørgen Engebretsen Moe, norský foklorista, biskup a básník (* 22. dubna 1813)
• 1884 – Leopold, vévoda z Albany, syn britské královny Viktorie (* 7. dubna 1853)
• 1887 – Koloman Banšell, slovenský básník a literární teoretik (* 26. srpna 1850)
• 1900 – Florian Ziemiałkowski, předlitavský politik polského původu (* 28. prosince 1817)
• 1909 – Theodor Haase, evangelický duchovní a liberální politik (* 14. července 1834)
• 1918
  • Martin Sheridan, americký trojnásobný olympijský vítěz v hodu diskem (* 28. března 1881)
  • Henry Adams, americký spisovatel a historik (* 16. února 1838)
• 1923 – Sir James Dewar, skotský chemik a fyzik (* 20. září 1842)
• 1927 – William Healey Dall, americký přírodovědec (* 21. srpna 1845)
• 1933 – Matylda Saská, saská princezna (* 19. března 1863)
• 1934 – Musa al-Husajni, palestinský politik a starosta Jeruzaléma (* 1853)
• 1938
  • Friedrich Leo von Rottenberger, rakouský zahradník a zahradní architekt (* 3. září 1872)
  • William Stern, americký psycholog a filozof (* 29. dubna 1871)
• 1942 – Julio González, španělský malíř a sochař (* 21. září 1871)
• 1956 – Giuseppe Merosi, italský automobilový konstruktér (* 8. prosince 1872)
• 1960 – Gregorio Marañón, španělský lékař, psycholog, přírodovědec, historik a spisovatel (* 19. května 1887)
• 1961
  • Paul Landowski, francouzský sochař (* 4. června 1875)
  • Moše Novomejskij, sionistický aktivista a průmyslník (* 25. listopadu 1873)
• 1967 – Malcolm Arbuthnot, anglický fotograf a malíř (* 1877)
• 1968 – Jurij Gagarin, první sovětský a světový kosmonaut (* 9. března 1934)
• 1972 – M. C. Escher, nizozemský výtvarník (* 17. června 1898)
• 1973 – Timo K. Mukka, finsko-laponský spisovatel a malíř (* 17. prosince 1944)
• 1978 – Sverre Farstad, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 8. února 1920)
• 1981 – Mao Tun, čínský spisovatel, ministr kultury (* 4. července 1896)
• 1987 – Stane Kavčič, slovinský politik (* 30. října 1919)
• 1992 – James E. Webb, ředitel NASA (* 7. října 1906)
• 1993
  • Kamál Hasan Alí, premiér Egypta (* 18. září 1921)
  • Clifford Jordan, americký saxofonista (* 2. září 1931)
• 1995
  • Margita Figuli, slovenská spisovatelka (* 2. října 1909)
  • Maurizio Gucci, italský podnikatel a vnuk zakladatele značky Gucci (* 26. září 1948)
• 1998
  • Maciej Słomczyński, polský spisovatel, překladatel a scenárista (* 10. dubna 1920)
  • David McClelland, americký psycholog (* 20. května 1917)
• 2000 – Ian Dury, anglický rock and rollový zpěvák (* 12. květen 1942)
• 2002 – Billy Wilder, americký filmový scenárista a režisér (* 22. června 1906)
• 2004
  • Pavol Haspra, slovenský režisér (* 8. prosince 1929)
  • Alex Randolph, americký tvůrce stolních her (* 4. května 1922)
• 2005 – Antonio Téllez Solá, španělský anarchista, novinář a historik (* 18. ledna 1921)
• 2006
  • Stanisław Lem, polský spisovatel (* 12. září 1921)
  • Rudolf Vrba, slovenský profesor farmakologie, uprchlík z koncentračního tábora (* 11. září 1924)
• 2007 – Faustino Oramas, kubánský zpěvák (* 4. června 1911)
• 2010 – Vasilij Smyslov, ruský sovětský šachista, sedmý mistr světa v šachu (* 24. března 1921)
• 2012 – Adrienne Richová, americká básnířka a feministická aktivistka (* 16. května 1929)
• 2013 – Hjalmar Andersen, norský rychlobruslař (* 12. března 1923)
• 2015 – Martin Porubjak, slovenský dramatik, scenárista, překladatel, režisér a politik (* 18. května 1944)
• 2018 – Stéphane Audranová, francouzská herečka (* 8. listopadu 1932)
• 2019 – Valerij Bykovskij, sovětský kosmonaut (* 2. srpna 1934)
• 2022
  • Titus Buberník, slovenský fotbalista, československý reprezentant (* 12. října 1933)
  • Alexandra Zabelinová, ruská sportovní šermířka (* 11. března 1937)
• 2024 – Daniel Kahneman, izraelsko-americký psycholog a ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 5. března 1934)

Česko

• Dita
• Robert
• Malvína

Svět

• Mezinárodní den divadla od roku 1962
• Barma: Den odporu
• Myanmar: Den ozbrojených sil
• Slovensko: Alena

Liturgický kalendář

• Sv. Rupert
• Jan Egyptský

27. březen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 6. 4. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
−8,8 °C (1853)	7,7 °C (od 1961)	20,8 °C (2006)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 27. březen na Wikimedia Commons
• Galerie 27. březen na Wikimedia Commons