Archeologické muzeum Varna
Archeologické muzeum Varna (bulharsky Варненски археологически музей) je archeologické muzeum v bulharském městě Varna na pobřeží Černého moře.
| Archeologické muzeum Varna | |
|---|---|
 Budova muzea | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Bulharsko |
| Město | Varna |
| Adresa | Бул. "Мария Луиза" 41 |
| Založeno | 1906 |
| Zaměření | archeologické, historické |
| Původní účel budovy | Dívčí gymnázium |
| Zeměpisné souřadnice | 43°12′27,04″ s. š., 27°54′54,14″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum sídlí v neoklasicistní budově, navržené architektem Petko Momčilovem a postavené v letech 1892 až 1898 pro městské Dívčí gymnázium. V roce 1945 bylo muzeum znárodněno a v roce 1952 bylo přemístěno do budovy na ulici „Šejnovo“ (bulharsky Шейново) č. 5. V roce 1983 se vrátilo do původní budovy a od roku 1993 zabírá všechny její prostory.
Vznik
Vznik a rozvoj muzea je spjat s českým archeologem Karlem Škorpilem a jeho bratrem Hermannem, kteří přišli pomáhat s rozvojem vzdělanosti a kultury „bratrského“ slovanského národa, poté co se Bulharsko vymanilo z tureckého jha.
Bratři Škorpilové se v roce 1894 natrvalo usadili ve Varně. 12. prosince 1901 založila skupina společensky aktivních osob a učitelů „Varenskou archeologickou společnost“, která se po desetiletí stala vůdčí silou studia a zájmu o historii Varny, Varenské oblasti a celého severovýchodu Bulharska. Založení muzea bylo nejdůležitějším cílem společnosti. První muzejní výstava byla otevřena 11. června 1906 v místnosti tehdejšího „Dívčího gymnázia“. Karel Škorpil byl zvolen ředitelem muzea a zůstal jím až do své smrti v roce 1944.
Expozice
Archeologické muzeum ve Varně je jedním z největších muzeí v Bulharsku, expozice na ploše 2150 m² představuje sbírkové předměty z prehistorického, thráckého, antického Řeckého a římského období v regionu, stejně jako z dob středověké bulharské a byzantské říše, období nadvlády Turků a bulharského národního obrození (včetně asi 900 středověkých a obrozeneckých ikon).
Nejznámějšími exponáty jsou předměty z takzvaného „Pokladu z Varny“, nejstaršího zlatého pokladu na světě, nalezeného při vykopávkách nekropole v roce 1972. Zlaté a jiné předměty datované do období 4600–4200 let před naším letopočtem jsou vystaveny ve třech oddělených výstavních sálech.
Muzeum spravuje i venkovní archeologické prostory jako jsou velké římské lázně v centru města a středověká grotta kláštera Aladža v národním parku Zlaté Písky. Na dalších lokalitách probíhá výzkum a konzervace a mají být předána do správy muzea. Jde o episkopální baziliku ze 4. až 5. století na ulici chána Kruma, baziliku a klášter ze stejného období na návrší Džanavara, klášter Bohorodičky 9. až 10. století; skriptorium Preslavské literární školy v obci Pčelina; a středověké opevněné osídlení Kastritsi u paláce Evksinograd.
Muzeum má vlastní knihovnu, prodejnu suvenýrů a kavárnu. Jeho lapidárium každoročně hostí jazzový festival Varenské léto.
Od roku 2007 jsou expozice tematicky rozděleny do jednotlivých sálů:
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Varna Archaeological Museum na anglické Wikipedii a Варненски археологически музей na bulharské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Archeologické muzeum Varna na Wikimedia Commons - (bulharsky) (anglicky) Oficiální stránky
