Pravěk

Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):

• Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
  • Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
    • Nejstarší paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 1 000 000 př. n. l.)
    • Starý paleolit (1 000 000 př. n. l. ‒ 300 000 př. n. l.)
    • Střední paleolit (300 000 př. n. l. ‒ 40 000 př. n. l.)
    • Mladý paleolit (40 000 př. n. l. ‒ 10 000 př. n. l.)
    • Pozdní paleolit (10 000 př. n. l. ‒ 8 000 př. n. l.)
  • Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
  • Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
  • Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)
• Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
  • Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.)
  • Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.)
  • Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
• Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)
  • Starší doba železná, doba halštatská (750 př. n. l. ‒ 450 př. n. l.)
  • Mladší doba železná, doba laténská (450 př. n. l. ‒ 0)

Jiné způsoby periodizace pravěku

1.) podle způsobu získávání potravy:

• období přisvojovacího hospodářství. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo.
• období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca −10.000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:

• období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
• období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
• období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti:

• období života v tlupě o 20–30 členech
• období rodového uspořádání, přičemž se rozeznává matriarchát a patriarchát.^[zdroj?]

Doba kamenná

Doba kamenná

Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.^[2][3]

V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo, včetně denisovanů a neandrtálců.^[4] První lidé dnešního typu se objevili v Evropě v mladém paleolitu před asi 40 tisíci lety. Během krátké doby nahradili neandertálce, kteří žili na území Evropy stovky tisíc let.^[5] Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z kamene. Některé byly využívány k drcení ulit nebo lebek zvířat či k mletí obilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako hrot kopí nebo šípu. Některé kamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly symetrický tvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze dřeva a kostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové filamenty, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat oheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k vaření a k ochraně před dravou zvěří.

Neolit a eneolit

V neolitu (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve společnosti. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a domestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu. Nositelé kultury s lineární keramikou byli vůbec prvními zemědělci na území dnešních Čech a Moravy.

Moderní genetické výzkumy zjistily, že většina současných Evropanů jsou potomci několika pravěkých migračních vln.^[6][7] Na jejich původu se podíleli mezolitičtí lovci a sběrači pocházející z kromaňonské populace, která obývala Evropu během poslední doby ledové,^[8] dále neolitičtí zemědělci, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety z Anatolie během neolitické revoluce v zemědělství, a nakonec pastevci jámové kultury,^[9] kteří se stěhovali z pontsko-kaspické stepi ve východní Evropě v souvislosti s indoevropskými migracemi před 5000 lety.^[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Three-age system na anglické Wikipedii.

Literatura

• Bouzek, J. Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha: Triton, 2005 – 168 s. 17 cm ISBN 80-7254-685-6
• Buchvaldek, M. et al. Archeologický atlas pravěké Evropy. Praha: Karolinum, 2007 – xxv, 721 s. ISBN 978-80-246-0774-0
• Buchvaldek, M. et al. Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN, 1985 – 279 s.
• Filip, J. Umělecké řemeslo v pravěku. Brno: „Zvláštní vydání...“, 1997 – 131 s., XVI s. ISBN 80-85436-58-2
• POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis pro gymnázia a střední školy 1: Pravěk a starověk. Redakce Miroslav Buchvaldek, Václav Marek, Vratislav Hanzlík; ilustrace Václav Hanuš (grafická úprava), Josef Spurný (mapy). 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2004. 144 s. ISBN 80-7235-145-1. Kapitola Pravěk, s. 18, 22, 27, 30, 34, 36, 37. 

Související články

• Archeologie
• Čtvrtohory
• Třídobá periodizace pravěkých dějin
• Umění pravěku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pravěk na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo pravěk ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Praehistorie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích