Utqiaġvik
Utqiaġvik, dříve Barrow, je nejsevernější aljašské město, současně je i jedním z nejseverněji položených osídlení s více než 4000 obyvateli na světě. Blízký mys Barrow (9 mil severně) je nejsevernějším bodem USA.Tento mys byl pojmenován F. W. Beecheyem v roce 1825 na památku britského námořního důstojníka Sira Johna Barrowa. Původní název Ukpeagvik, čili „místo, kde se loví sněžné sovy“ dali místu Inuité před více než 1000 lety.
Utqiaġvik Barrow | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 71°18′1″ s. š., 156°44′9″ z. d. |
Nadmořská výška | 3 m n. m. |
Stát | Spojené státy americké |
Federální stát | Aljaška |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 55,2 km² |
Počet obyvatel | 4 927 (2020)[1][2] |
Hustota zalidnění | 89,3 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1959 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 907 |
PSČ | 99723 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město není vzhledem ke své vzdálenosti napojeno na zbytek aljašské silniční sítě a je zásobováno především prostřednictvím letecké dopravy, případně v krátkém letním období nákladními loděmi. Většina jeho obyvatel jsou buď příslušníci původních národů, nebo lidé, kteří do Barrow odešli v souvislosti s těžbou ropy.
Do roku 2016 se město jmenovalo Barrow, na základně referenda se od prosince 2016 nazývá Utqiaġvik. Změna názvu měla podporovat používání jazyka Iñupiaq a je součástí procesu dekolonizace.[3]
Geografie
Podle United States Census Bureau, rozloha města činí 55 km² z čehož 47,6 km² tvoří pevnina a 7,6 km² vodní plochy. Dominujícím typem biomu je tundra, která je vyvinutá na permafrostu, který je až 400 m hluboký.[4]
Podnebí
Utqiaġvik má nehostinné polární klima. Zima je mrazivá a polární léto je velice krátké a chladné (průměrná červencová teplota 4,9 °C).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Utqiaġvik na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky