Burza

Za opak burzovního obchodu lze považovat tzv. obchod přes přepážku (over the counter, OTC), kdy je každý obchod svými parametry unikátní: Objem a rozsah obchodu (např. počet kusů), způsob vypořádání a placení (platba předem / při předání / splatnost po dodání, převodem / z ruky do ruky, v penězích / barter / cizí měnou), samotná dodávka (prodejce dopraví kupujícímu / kupující sám a na své náklady / na jiném místě), moment skutečného převodu majetkových práv, placení poplatků prostředníkům, pojištění a dalších dokumentů určujících podmínky obchodu.

Na burzách se uzavírají především pokud možno co nejvíce standardizované transakce, což vede k eliminaci nutnosti vyjednávání a s ním spojených nejistot, průtahů a nákladů. Burza také slouží jako nástroj k přeměně relativně malých úspor na větší investice do rozvoje a růstu. Burza tedy pomáhá efektivní alokaci zdrojů.

Ceny na burze ovlivňují pouze tržní síly, které jsou ukazatelem výkonu celé ekonomiky. Díky tomu je index národní burzy ukazatelem stavu národní ekonomiky (např. medvědí trh často nastává, pokud je ekonomika v recesi).

Druhy burz

Podle předmětu obchodování se burzy dělí na

• Peněžní – jedná se o burzy cenných papírů, burzy finančních derivátů a devizové burzy. Spadají pod ně i burzy měnových párů, které se dříve považovaly za samostatný typ.
• Zbožové (komoditní) – obchod surovin a kontraktů s nimi svázaných.
• Burzy služeb.

Nejrozšířenější jsou burzy peněžní, pod které spadají burzy cenných papírů, devizové a burzy finančních derivátů. Nejslavnější burzou je New York Stock Exchange (NYSE) na Wall Street.

Dnes na světě existují především dva druhy burz, a to podle formálního předmětu obchodů:

• s naprosto standardizovanými cennými papíry, kde se obchodují především akcie, dluhopisy. Naopak směnky, ačkoli také CP, ze svého principu nejsou standardizované.

• s tzv. kontrakty, tedy opět CP, ale futures s různými podkladovými aktivy (komodity, energie, měny, CP), u kterých se při jejich vypršení (maturity) buď podklad fyzicky realizuje, anebo pouze finančně vypořádá (indexové "akcie", ETF, podílové listy fondů). Především komodity (plodiny) se ještě i dnes mohou někde obchodovat tzv. na parketu, kde si makléři své požadavky stále signalizují pomocí rukou a prstů, což je forma rychlého vyjednávání podmínek kontraktu: např. Chicago Board of Trade (CBOT).

Slovo burza pochází z latinského výrazu bursa – výměna. První burza (Beurs) byla založena v Antverpách roku 1531 a obchodovalo se na ní se směnkami, zlatými a stříbrnými mincemi. Počátky newyorské burzy sahají do roku 1817, kdy se obchodníci začali scházet pod platanem v ulici Wall Street.

Největším českým organizátorem trhu s cennými papíry je Prague stock exchange (PSE) – Burza cenných papírů Praha (BCPP) (Burza cenných papírů Praha, a.s.). Burzou pro malé a střední investory je RM-SYSTÉM (RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.). Burzy organizují trh s investičními nástroji podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Na funkci burzy dohlíží Česká národní banka, která spolu s ministerstvem financí vytváří právní předpisy pro její fungování.

• ASE – Athens Stock Exchange (Řecko)
• MIB – Borsa Italiana (Itálie)
• SAX – Bratislava Stock Exchange (Slovensko)
• BSE – Budapest Stock Exchange (Maďarsko)
• BET – Bucharest Stock Exchange (Rumunsko)
• Euronext – Euronext (Francie, Belgie, Holandsko, Portugalsko, Luxembursko, Velká Británie)
• FSE – Frankfurt Stock Exchange (Německo)
• OMX – Helsinki Stock Exchange (Finsko)
• ISE – Irish Stock Exchange (Irsko)
• LSE – London Stock Exchange (Velká Británie)
• BME – Madrid Stock Exchange (Španělsko)
• PSE – Prague Stock Exchange (Česko)
• OMX – Stockholm Stock Exchange (Švédsko)
• WBAG – Vienna Stock Exchange (Rakousko)
• WSE – Warsaw Stock Exchange (Polsko)

Největší skupiny akciových burz na světě a jejich akciové burzy (top 20 dle tržní kapitalizace), 30. 11. 2018.^[1]

Pořadí	Skupina / Burza	Země	Město	Tržní kapitalizace (mld. USD)	Měsíční objem obchodů (mld. USD)
1	New York Stock Exchange		New York	30 923	1 452
2	NASDAQ		New York	10 857	1 262
3	Japan Exchange Group Tokyo Stock Exchange		Tokio	5 679	481
4	Shanghai Stock Exchange		Šanghaj	4 026	536
5	Hong Kong Stock Exchange		Hongkong	3 936	182
6	Euronext		Amsterdam Brusel Dublin Lisabon Oslo Paříž	3 927	174
7	London Stock Exchange Group			3 767	219
	London Stock Exchange		Londýn
	Borsa Italiana		Milán
8	Shenzhen Stock Exchange		Šen-čen	2 504	763
9	TMX Group		Toronto	2 095	97
10	Bombay Stock Exchange		Bombaj	2 056	210
11	National Stock Exchange		Bombaj	2 030	196
12	Deutsche Börse		Frankfurt nad Mohanem	1 864	140
13	SIX Swiss Exchange		Curych	1 523	77
14	Korea Exchange		Soul, Pusan	1 463	277
15	Nasdaq Nordic Exchanges			1 372	72
	Copenhagen Stock Exchange		Kodaň
	Stockholm Stock Exchange		Stockholm
	Helsinki Stock Exchange		Helsinky
	Tallinn Stock Exchange		Tallinn
	Riga Stock Exchange		Riga
	Vilnius Stock Exchange		Vilnius
	Iceland Stock Exchange		Reykjavík
	Armenia Securities Exchange		Jerevan
16	Australian Securities Exchange		Sydney	1 326	56
17	Taiwan Stock Exchange		Tchaj-pej	966	75
18	B3		São Paulo	938	62
19	JSE Limited		Johannesburg	894	29
20	Bolsas y Mercados Españoles		Madrid	764	44

• CME Group
  • Chicago Mercantile Exchange (CME)
  • Chicago Board of Trade (CBOT)
  • New York Mercantile Exchange (NYMEX)
• Korea Exchange (KRX)
• Eurex Exchange
• London International Financial Futures and Options Exchange (LIFFE)
• National Stock Exchange of India (NSE)

Reference

Související články

• Burzovní aliance
• Burzovní kótování
• Íránská ropná burza

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu burza na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bursa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo burza ve Wikislovníku
• Oficiální stránky české burzy RM-SYSTÉM
• Oficiální stránky Pražské burzy
• Světová federace burz