Dálnice D3

Celá dálnice D3 je pro osobní vozidla do 3,5 tuny zpoplatněna formou časového dálničního kupónu, s výjimkou úseku obchvatu Tábora mezi sjezdy Čekanice a Měšice a obchvatu Veselí nad Lužnicí. Osvobození dálničního obchvatu Českých Budějovic, který je nyní ve výstavbě, od poplatku pro vozidla do 3,5 tun, je zatím v jednání.^[4]

Nově zprovozněné úseky Bošilec – Ševětín – Borek – Úsilné, které byly v roce 2019 otevřeny, jsou pro osobní vozila do 3,5 tuny od 1.1.2020 zpoplatněny.^[5]

Pro vozidla nad 3,5 tuny dálnice D3 podléhá zpoplatnění v celé délce formou elektronického výběru mýta.

Výstavba dálnice byla plánována od roku 1987. V roce 1988 byla zahájena stavbou obchvatu Tábora, který však po zprovoznění nebyl označen jako dálnice. Vládním usnesením z února 1997 č. 86 byl úsek vyjmut z dálniční sítě, o dva roky později pak vládním usnesením č. 741 z července 1999 (za nesouhlasu MŽP) do dálniční sítě opět zařazen. Na tomto úseku probíhá spor o příjezdovou cestu k Motocentru. Vlivem chyby úředníka bylo toto připojení zkolaudováno jako trvalé i přes to, že bylo napojené přes dočasnou příjezdovou cestu k čerpací stanici, která byla později zrušena. Na tomto úseku je dodnes omezení rychlosti a snížení počtu jízdních pruhů a nyní probíhají jednání o vyvlastnění.

V říjnu 2004 byl předán do provozu první úsek v délce 8,3 km Chotoviny – Čekanice. Úsek Mezno – Chotoviny byl stavěn od roku 2005 a zprovozněn 17. prosince 2007.^[6] V roce 2008 byla zahájena výstavba 25 km dlouhého úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí, který byl zprovozněn 28. června 2013. Zároveň byly zrekonstruovány úseky z 80. a 90. let mezi Stoklasnou Lhotou a Měšicemi. Obchvat Tábora byl poté nově označen jako dálnice.^[7][8]

Mimoto byly od přelomu 80. a 90. let 20. století uváděny do provozu přeložky silnice I/3, které byly konstruovány jako jeden pás dálnice a kde už pouze zbývá vybudovat druhý pás, popř. mimoúrovňové křížení. Jedná se o obchvat Veselí nad Lužnicí (současně dobudován na plný profil), úsek Ševětín – Borek (současně dobudován na plný profil) a obchvat obce Dolní Dvořiště.

Úsek Dolní Třebonín – státní hranice byl původně plánován jako rychlostní silnice R3, administrativně byl přeřazen pod dálnici v lednu 2016.

Nejnovějším úsekem dálnice D3, který byl otevřen, je úsek Bošilec – Ševětín dlouhý 8,13 kilometrů. Cena stavby byla necelých 1,3 miliardy korun (bez DPH). Komplikací na tomto úseku bylo příliš hluboké rašeliniště pod mostem přes Bukovský potok. Nakonec harmonogram prací byl dodržen a úsek byl 24. června 2019 otevřen.

3,16 kilometrů dlouhý úsek u Českých Budějovic byl otevřen 27. září 2017.^[9] Stavba tohoto úseku stála 720 milionů korun (bez DPH) a nejnáročnější byla mimoúrovňová prstencová křižovatka. V tentýž rok byl 7. dubna otevřen 5,22 km dlouhý úsek na úseku Veselí nad Lužnicí – Bošilec, který byl dostavěn z polovičního profilu na úplný dálniční profil. Cena této stavby byla 635 milionů korun (bez DPH). Otevírací slavnosti těchto dvou úseků vyšly ŘSD celkem na 420 tisíc Kč, za což bylo kritizováno.^[10]

Středočeský kraj

Ve Středočeském kraji existovalo několik variant vedení trasy. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje obsahují variantu „Stabilizovaná“. Proti stavbě protestují ekologické organizace (zvláště kvůli přemostění řeky Sázavy, nedaleko chráněného území v okolí vrchu Medník) a obyvatelé obcí, kolem kterých by měla trasa vést. Naopak urychlenou výstavbu požadují obyvatelé některých obcí, přes které vede současná silnice I/3.

Jelikož se na výběru varianty nemohlo shodnout ministerstvo dopravy (stabilizovaná varianta) a životního prostředí (varianta Zenkl-Vyhnálek), vybrala vláda v prosinci 2005 variantu ministerstva dopravy.

Jako nesouhlas s trasováním dálnice D3 Posázavím prosadil ministr životního prostředí Martin Bursík v roce 2007 zřízení speciálních komisí, které mají vyhodnotit variantní řešení výstavby dálnice D3 ve Středočeském kraji. To pobouřilo především hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla, který takový postup označil za zdržování. Bursík se však ostře ohradil.^[11] Spor o trasování D3 se tak znovu rozhořel. Proti plánované trase D3 byl dokonce v srpnu 2008 uspořádán koncert, na kterém vystoupila mj. Anna K, David Koller či Michal Hrůza.^[12]

V srpnu 2008 řekl tehdejší středočeský hejtman Petr Bendl, že by se výstavba dálnice D3 mohla zpozdit až o deset let, pokud by se začala projednávat její další varianta kopírující současnou silnici I/3; s podobnými názory přišel také tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček, který tvrdí, že v oblasti Mirošovic by prý vznikly neřešitelné dopravní kolapsy.^[13] Sdružení obcí Klid jim oponuje tvrzením, že „stabilizovaná“ varianta z 80. let je v oblasti napojení na pražský okruh již zastaralá a neúměrné zatížení by přinesla naopak do oblasti jižního okraje Prahy, kde se rychle rozvíjí bytová zástavba.^[14]

Na začátku roku 2012 vydalo Ministerstvo životního prostředí kladný posudek EIA pro západní variantu vedoucí přes Posázaví.^[15] Začátkem srpna 2013 uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, že geologický průzkum je ze sedmdesáti procent hotový a že ŘSD připravuje soutěž na vypsání dokumentace k územnímu rozhodnutí. Teprve poté by se začaly vykupovat pozemky, pak by následovala dokumentace pro stavební povolení a žádost o vydání stavebního povolení. Termín zahájení stavby nedokázala v té době odhadnout.^[16]

V srpnu 2013 soud na základě žaloby, kterou podaly obce Ješetice, Tisem a Václavice a jeden vlastník rodinného domu, zrušil rozhodnutí Středočeského kraje o vymezení koridoru dálnice D3 v západní variantě (přes Jesenici, Psáry, Heřmaničky a Mezno) v 60km úseku mezi Miličínem a Prahou a Václavické spojky přes Dolní Posázaví a Neveklovsko v územím plánu kraje. Ovšem i východní varianta trasy má své odpůrce.^[16]

Roku 2016 vypršela platnost EIA; MŽP její platnost prodloužilo (k prodloužení došlo čtyři měsíce po vypršení platnosti původní EIA^[17]). Obce, spolky i jednotlivci, kteří se navrhovanou trasou dálnice či s dálnicí jako takovou nesouhlasí, se obávají ohromné ekologické zátěže krajiny, zamoření emisemi a hlukem, v současné době, kdy České republice hrozí sucho, se navíc obávají, že by stavba dálnice zničila vodní režim krajiny (na to ŘSD reaguje nabídkou provázat s dálnicí vodovod, jež by do oblasti dodával vodu ze Želivky; tato voda, jež by nahrazovala původní vodu z místa, by ovšem byla placená).^[18] Nevyřešeny zůstávají některé technické aspekty stavby (například trasování poddolovaným okolím Jílového u Prahy).^[zdroj?]

Od roku 2016 se v problematice středočeského úseku D3 angažuje spolek Alternativa středočeské D3.^[19]

Úseky

0301 Praha – Jílové u PrahyÚsek je dlouhý 9,5 km. Součástí stavby je zkapacitnění cca 1 km Pražského okruhu na začátku stavby. V km 4,0 se nachází MÚK Psáry. Dále na jih se nachází 1517 m dlouhý hloubený tunel Libeř, 517 m dlouhý most přes Záhořanský potok a 1690 m dlouhý ražený tunel Kamenná Vrata. Stavba končí MÚK Jílové, kde se napojuje obchvat města. Ten je tvořen 1974 m dlouhým úsekem silnice II. třídy. Začíná za MÚK Jílové a končí na okružní křižovatce se silnicí II/105. Na trase se nachází jedna úrovňová křižovatka.

0302 Jílové u Prahy – HoštěradiceÚsek je dlouhý 4,5 km. Na začátku je tunel Luka pojmenovaný podle nedaleké obce Luka pod Medníkem. Jeho délka činí 1843 m, z toho 1260 m je ražených. Podle původního plánu měl být rozdělený na 200 m dlouhý hloubený tunel Bohuliby, 100 m dlouhý povrchový úsek a ražený tunel Luka. V červenci 2015 byla zpracována aktualizace (spojení a prodloužení tunelů), která byla schválena v říjnu 2015. Následuje 787 m dlouhý a 113 m vysoký most přes Sázavu a železniční trať (nejvyšší v ČR). Stavba končí v MÚK Hoštěradice.

0303 Hoštěradice–VáclaviceÚsek je dlouhý 11,3 km. Na začátku je 377 m dlouhý ražený tunel Hoštěradice. Následuje ražený tunel Vršky (137 m), most Krňany (231 m) a ražený tunel Krňany (432 m). Silnici II/105 a údolí přechází 434 m dlouhým mostem Maskovice, přeložku silnice III/1057 a Brejlovský potok 574 m dlouhým mostem Netvořice. Silnice III/10513 a přivaděč Týnec nad Sázavou (o délce 3240 m) je napojena v MÚK Dunávice. V km 22,3 se nachází oboustranná odpočívka Dunávice. Úsek končí v MÚK Václavice. Součástí stavby je přivaděč Benešov, který začíná na MÚK Václavice, údolí Janovického potoka překonává 245 m dlouhým mostem, dalším, 98 m dlouhým mostem, překonává potok Zbožnice. V MÚK Chlístov se kříží se silnicí II/106. Údolí Konopišťkého potoka překonává mostkem délky 314 m a končí na MÚK Červené Vršky.

0304 Václavice–VoračiceÚsek měří 16,7 km. Na začátku úseku se nachází 960 m dlouhý tunel Prostřední Vrch. V km 28,8 je navržen ekodukt a v km 30 MÚK Neštětice se silnicí II/114. Dálnice překračuje potok Tisan 342 m dlouhým mostem, údolí Zderadického potoka 807 m dlouhou estakádou. Přes dálnici přechází další ekodukt a v km 39,5 se nachází oboustranná odpočívka Minartice. Nový potok je překročen mostem délky 222 m. Úsek končí MÚK Voračice.

0305 Voračice – Nová HospodaÚsek je dlouhý 16,5 km. Hned na začátku se nachází most přes údolí a vodoteč délky 249 m. Údolí potoka Mastník je překročeno dalším, 283 m dlouhým mostem. Dále jsou navrženy mosty přes vodoteč (134 m) a Divišovský potok (220 m). V MÚK Loudilka se kříží se silnicí II/121. Estakádou délky 462 m překračuje Voračický potok a nejdelším mostem úseku i celé dálnice, 925 m dlouhou estakádou, překračuje znovu potok Mastník a IV. železniční koridor. Následují další mosty délky 413 (údolí vodoteče) a 207 (údolí a polní cesta) metrů. Středočeská D3 končí v MÚK Mezno.

Jihočeský kraj

Dálnice byla v Jihočeském kraji a na území VÚC Tábor prohlášena za veřejně prospěšnou stavbu. Na tomto území je dálnice projekčně připravena a rychlost její realizace závisí jen na rychlosti přípravy (výkupy pozemků) a rychlosti přísunu finančních prostředků. Jihočeský kraj stavbu podporuje a očekává od ní oživení regionu.

V Jihočeském kraji se v roce 2024 staví na 4 úsecích, jeden zbývající je v přípravě. V březnu 2019 byla zahájena stavba obchvatu Českých Budějovic (úsek Úsilné – Hodějovice) včetně tunelu Pohůrka. U toho však byla kvůli problémům se spodní vodou změněna technologie a podle představ ze začátku roku 2022 se měl tunel dostavět později než zbytek úseku.^[20] Koncem roku 2022 byla však dohodnuto, že se celý úsek včetně tunelu zprovozní koncem roku 2024.^[21]

Úsek Dolní Třebonín – Kaplice-nádraží se měl původně stavět od roku 2021, termín ale posunuly spory o reference firmy Metrostav Infrastructure. Ke slavnostnímu zahájení stavby došlo 4. února 2022.

Zatím posledním úsekem, kde byla zahájena výstavba, je hraniční úsek s Rakouskem Nažidla – státní hranice, který se začal stavět 9. ledna 2024. Posledním chybějícím úsekem dálnice v Jihočeském kraji je úsek Kaplice-nádraží – Nažidla, který by se měl začít stavět v první polovině roku 2024 a který nahradí úsek silnice I/3 přezdívanou „Silnice smrti“. Tento název silnice získala kvůli tragické nehodě u Nažidel.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dálnice D3 na Wikimedia Commons
• Dálnice D3 – na webu ceskedalnice.cz
• Dálnice D3 na stránkách Ekologického právního servisu
• Dálnice D3 na OpenStreetMap
• Iniciativa Alternativa D3 – iniciativa za účelné, citlivé a hospodárné řešení dopravy ve středních Čechách
• Sdružení obcí KLID – (Ortomapy, vizualizace, odkazy, ankety atp.)
• Sdružení pro výstavbu D3 a R4 – sdružení prosazující výstavbu dálnice D3 a rychlostní silnice R4 (od roku 2016 dálnice D4)