Tunel
Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinnou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Vodní tunely vybudované k přivádění nebo odvádění vody se někdy označují též jako štoly. Železniční i silniční tunely i prostory metra ve válečných dobách mohou posloužit též jako protiletecké kryty pro obyvatelstvo nebo pro válečnou výrobu. Výstavba tunelu se nazývá tunelování. Metaforicky přenesený význam slova tunelování se stal označením pro druh hospodářského podvodu.
Nejdelším tunelem světa je železniční Gotthardský úpatní tunel ve Švýcarsku, který má délku 57 km.
V České republice je v roce 2009 nejdelším silničním tunelem tunel Panenská (2115 metrů) a z budovaných silničních tunelů tunel Blanka (5502 metrů), z železničních tunelů je nejdelší Ejpovický tunel (4150 metrů), zamýšlený Berounský tunel na vysokorychlostní trati Praha – Beroun by měl měřit asi 19 km. Celkovou délkou je však předčí tunely pražského metra nebo pražské kolektorové sítě. (Podrobněji v článku Tunely v Česku.)
Historie tunelů
Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané tunely využívali ke spojeni akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tunel srze skalnatý kopec blízko Béziers ve Francii. Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razicí štít během ražení tunelu pod Temží. Tento vynález významně ulehčil stavbu tunelů. První železniční tunely vznikly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl. Pod vodou se tunel může stavět z prefabrikovaných betonových sekcí, které se upevní a spojí. Voda a kal je následně odčerpána. Existuje však více metod. Moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů, využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.
Nejdelší tunely světa
Seznam obsahuje všechny tunely dlouhé nejméně 16 km. Nezahrnuje tunelové vodovodní přivaděče, kolektory ani tunely metra.
| Název | Stát | Délka v m | Zahájení provozu | Využití | Trasa |
|---|---|---|---|---|---|
| Gotthardský úpatní tunel | Švýcarsko | 57 072 | 2016 | železniční | Curych – Lugano |
| Seikan | Japonsko | 53 841 | 1988 | železniční[1] | Aomori – Hakodate |
| Eurotunel | Francie – Spojené království | 50 450 | 1994 | železniční | Calais – Folkestone |
| Nový Lötschberský tunel | Švýcarsko | 34 577 | 2007 | železniční | Bern – Brig |
| Nový Tunel Guanjiao | Čína | 32 605 | 2014 | železniční | Si-ning – Golmud |
| Tunel Guadarrama | Španělsko | 28 377 | 2007 | železniční | AVE Madrid – Valladolid |
| Tchajchangský tunel | Čína | 27 848 | 2009 | železniční | CRH Š’-ťia-čuang – Tchaj-jüan |
| Tunel Hakkóda | Japonsko | 26 455 | 2010 | železniční | Šinkansen Hačinohe – Aomori |
| Tunel Iwate-ičinohe | Japonsko | 25 810 | 2002 | železniční | Šinkansen Morioka – Hačinohe |
| Lærdalský tunel | Norsko | 24 510 | 2000 | silniční | Lærdal – Aurland |
| Tunel Lainzer/Wienerwald | Rakousko | 23 844 | 2012 | železniční | Vídeň – Linec |
| Tunel Daišimizu | Japonsko | 22 221 | 1982 | železniční | Šinkansen Niigata – Tokio |
| Tunel Qingyunshan | Čína | 22 175 | 2013 | železniční | Nan-čchang - Pchu-tchien |
| Tunel Lüliangshan | Čína | 20 785 | 2011 | železniční | Tchaj-jüan - Jin-čchuan |
| Tunel Geumjeong | Jižní Korea | 20 323 | 2010 | železniční | KTX Daegu – Pusan |
| Tunel Wushaoling | Čína | 20 050 | 2006 | železniční | Lien-jün-kang – Urumči |
| Simplonský tunel II | Itálie – Švýcarsko | 19 824 | 1922 | železniční | Brig – Milano |
| Simplonský tunel I | Itálie – Švýcarsko | 19 803 | 1906 | železniční | Brig – Milano |
| Tunel Vereina | Švýcarsko | 19 058 | 1999 | železniční[2] | Klosters – Saglians |
| Tunel Šin-kanmon | Japonsko | 18 713 | 1975 | železniční | Šinkansen Kitakjúšú – Šimonoseki |
| Tunel Vaglia | Itálie | 18 561 | 2009 | železniční | TAV Bologna – Florencie |
| Tunel Appennino | Itálie | 18 507 | 1934 | železniční | Bologna – Florencie |
| Tunel Čchin-ling | Čína | 18 457 | 2002 | železniční | Si-an – An-kchang |
| Tunel Zhongnanšan | Čína | 18 040 | 2007 | silniční[3] | Si-an – An-kchang |
| Tunel Xuefengshan | Čína | 17 892 | 2013 | železniční | Nan-čchang - Pchu-tchien |
| Tunel Gaoganshan | Čína | 17 612 | 2013 | železniční | Nan-čchang - Pchu-tchien |
| Tunel Yongshouliang | Čína | 17 161 | 2013 | železniční | Si-an - Pching-liang |
| Gotthardský silniční tunel | Švýcarsko | 16 918 | 1980 | silniční | Lucern – Lugano |
| Tunel Rokkô | Japonsko | 16 250 | 1972 | železniční | Šinkansen Ósaka – Kóbe |
| Tunel Solan | Jižní Korea | 16 240 | 2012 | železniční | Taebaek – Samcheok |
| Mnoho kratších tunelů | |||||
Ve stavbě
Tento seznam nezahrnuje tunely v projekční fázi ani ve fázi ražení průzkumné štoly.
| Název | Stát | Délka v m | Plánované zahájení provozu | Využití | Trasa |
|---|---|---|---|---|---|
| Brennerský úpatní tunel | Rakousko - Itálie | 55 000 | 2028 | železniční | Innsbruck-Bolzano |
| Tunel Gaoligongshan | Čína | 34 531 | 2016 | železniční | Ta-li - Rui-li |
| Koralmský tunel | Rakousko | 32 893 | 2023 | železniční | Koralmská dráha |
| Tunel Ping'an | Čína | 28 398 | 2017 | železniční | Čcheng-tu - Lan-čou |
| Západní tunel Qinling | Čína | 28 236 | 2015 | železniční | Železniční trať Golmud–Lhasa |
| Semmerinský úpatní tunel | Rakousko | 27 300 | 2025 | železniční | Vídeň - Bruck an der Mur |
| Tunel Musil | Jižní Korea | 25 080 | 2018 | železniční | Wondžu - Čečchon |
| Tunel Minshan | Čína | 25 047 | 2017 | železniční | Čcheng-tu - Lan-čou |
| Tunel Pajares | Španělsko | 24 667 | 2023 | železniční | AVE Valladolid – Gijón |
| Tunel Iijama | Japonsko | 22 225 | 2015 | železniční | Šinkansen Nagano – Kanazawa |
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tunel na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo tunel ve Wikislovníku- (německy) Historické profily tunelů
.jpg){kind=link}