Dani Carvajal

Mládež

Daniel Carvajal se narodil v Leganés, předměstí Madridu. Ve svých deseti letech nastoupil do mládežnické akademie Realu Madrid, kde se postupně propracoval až do rezervního týmu v roce 2010.

Bayer Leverkusen

11. července 2012 podepsal pětiletou smlouvu s německým klubem Bayer 04 Leverkusen, jejíž součástí byla výkupní klauzule pro případ, že by jej Real chtěl koupit zpět. Do Bayeru přestoupil za 5 milionů eur a po jedné sezóně jej Real vykoupil za 6,5 milionu eur zpět.^[2][3]

Za Leverkusen debutoval v německé Bundeslize 1. září 2012 v domácím zápase proti SC Freiburg (výhra 2:0). Dostal se zároveň do jedenáctky kola vyhlašované magazínem Kicker (šlo o 2. kolo).^[4] Během sezóny odehrál celkem 32 ligových zápasů a vstřelil jeden gól (25. listopadu 2012 proti Hoffenheimu – výhra 2:1, šlo o vítězný gól).^[5] Po sezóně se dostal v hlasování fanoušků se 16 % na třetí místo mezi nejlepšími pravými obránci Bundesligy (před ním skončili vítězný Acuto Učida z FC Schalke 04 a Philipp Lahm z Bayernu Mnichov).^[6]

Návrat do Realu Madrid

Po výborných výkonech v Německu aktivoval Real Madrid výkupní klauzuli a Carvajal se v červenci 2013 stěhoval do A-mužstva slavného španělského klubu. Ligový titul v sezóně 2013/14 sice nezískal (vyhrálo jej Atlético Madrid), ale stal se vítězem Ligy mistrů UEFA po finálové výhře 4:1 po prodloužení v derby právě nad Atléticem Madrid.^[7][8] Rovněž vyhrál s Realem Copa del Rey 2013/14 (španělský pohár).^[9]

Carvajal odehrál celý zápas Superpoháru UEFA 2014, ve kterém porazil Real Madrid další španělský celek Sevillu,^[10] a také finále Mistrovství světa klubů v Maroku, kde Real vyřadil argentinské San Lorenzo.^[11] V prvním zápase semifinále Ligy mistrů proti Juventusu, 5. května 2015, fauloval ve vápně Carlose Téveze, který následně penaltu sám proměnil, díky čemuž postoupil Italský mistr do finále tohoto turnaje.^[12]

Dne 8. července 2015 podepsal Carvajal novou smlouvu s Merengues do roku 2020.^[13] Přispěl osmi zápasy a jednou vstřelenou brankou^[14] k vítězství v Lize mistrů v sezóně 2015/16. Ve finále byl proti Atléticu Madrid vystřídán kvůli zranění, Real však i přesto dokázal Atlético porazit po pokutových kopech.^[15][16]

9. srpna 2016 startoval v utkání Superpoháru UEFA proti Seville v Trondheimu a v 119. minutě skóroval po individuálním akci, čímž dovedl tým k další trofeji.^[17] Během ligové sezóny, i přes několik zranění, odehrál 23 zápasů a pomohl tak týmu stát se ligovými šampióny.^[18][19] Dne 3. prosince 2016, poté, co Sergio Ramos v poslední minutě vyrovnal v El Clásicu na Camp Nou, oslavoval branku tím, že ukázal prostředníček soupeřovým fanouškům,^[20] později se však za své chování omluvil.^[21] Po téměř jednom měsíci stráveném na lavičce se vrátil na hřiště ve finále Ligy mistrů 3. června, ve kterém Real porazil Juventus Turín a radoval se z třetího vítězství v soutěži za poslední čtyři roky.^[22]

Dne 17. září 2017 byl Carvajalův kontrakt prodloužen do roku 2022.^[23] V následujícím měsíci byl odsunutý mimo startovní jedenáctku poté, co měl problémy se srdcem^[24]; v průběhu dalšího ročníku Ligy mistrů si připsal osm startů a pomohl týmu vyhrát svůj třetí po sobě jdoucí a 13. celkový titul. Ve finále proti Liverpoolu byl kvůli zranění nucen opustit hřiště, nicméně Real vyhrál poměrem 3:1.^[25]

Carvajal vstřelil 19. srpna 2018 první ligový gól Realu Madrid v nové sezóně při domácím vítězství 2:0 nad Getafe.^[26]

V následující sezóně byl pravidelným členem základní jedenáctky, když Real Madrid vyhrál v La Lize 2019/2020.^[27]

Při čtvrté výhře Realu nad Barcelonou (2:1) v El Clásicu v řadě 24. října 2021 odehrál 300. soutěžní střetnutí za celek z Madridu. Na hřišti se objevil jako střídající hráč v závěru zápasu.^[28]

Trenér Carlo Ancelotti jej 28. května 2022 nasadil do základní sestavy při finále Ligy mistrů s Liverpoolem. Carvajal odehrál celý zápas a nejprestižnější evropskou trofej vybojoval popáté, čímž společně s Karimem Benzemou a Lukou Modrićem dorovnali rekord Cristiana Ronalda v počtu prvenství v novodobé éře této soutěže.^[29]

Mládežnické reprezentace

Carvajal reprezentoval Španělsko v mládežnických kategoriích. Zúčastnil se Mistrovství Evropy hráčů do 19 let 2011 v Rumunsku, kde mladí Španělé porazili ve finále Českou republiku 3:2 v prodloužení.^[30][31]

Také reprezentoval na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let v Izraeli, kde Španělé získali zlaté medaile po finálové výhře 4:2 nad rovesníky z Itálie.^[32][33]

A-mužstvo

V A-mužstvu Španělska přezdívaném La Furia Roja debutoval 4. 9. 2014 v přátelském zápase proti domácímu týmu Francie (prohra 0:1).^[34]

Zúčastnil se Mistrovství světa 2018 v Rusku, kde Španělsko vypadlo v osmifinále.

Klubové

K zápasu odehranému 7. srpna 2020^[35]

¹ Zápasy Supercopy de España, Superpoháru UEFA a Mistrovství světa klubů.

Reprezentační

K zápasu odehranému 18. listopadu 2019^[36]

Klubové

Real Madrid Castilla^[37]

• Segunda División B: 2011/12

Real Madrid^[37]

• La Liga: 2016/17, 2019/20^[27]
• Copa del Rey: 2013/14
• Supercopa de España: 2017,^[38] 2019/20^[39]
• Liga mistrů UEFA: 2013/14, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2021/22
• Superpohár UEFA: 2014, 2016, 2017
• Mistrovství světa klubů: 2014, 2016, 2017,^[40] 2018

Reprezentační

Španělsko U21^[37]

• Mistrovství Evropy hráčů do 21 let: 2013

Španělsko U19^[37]

• Mistrovství Evropy hráčů do 19 let: 2011

Individuální

• Jedenáctka sezóny Ligy mistrů UEFA: 2013/14, 2016/17^[41][42]
• Jedenáctka sezóny La Ligy podle UEFA: 2016–17^[43]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Carvajal na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Carvajal na Wikimedia Commons
• Profil hráče, transfermarkt.com (anglicky)