Dobříčany

část obce Liběšice v okrese Louny

Dobříčany (německy Dobritschan) jsou vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Liběšic. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. Dobříčany jsou také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².[3]

Dobříčany
Kostel v Dobříčanech
Kostel v Dobříčanech
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLiběšice
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel114 (2021)[1]
Katastrální územíDobříčany (3,06 km²)
PSČ438 01
Počet domů58 (2011)[2]
Dobříčany
Dobříčany
Další údaje
Kód části obce27782
Kód k. ú.627780
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Využití okolní krajiny v pravěku dokládá nález několika set kusů štípané industrie, který v místech těžby jílu poblíž soutoku Ohře a Blšanky učinil roku 1937 amatérský archeolog Anton Garstenhöfer. Slavomil Vencl později zjistil, že malá část pazourkových nástrojů pochází z neolitu, ale 530 kusů přiřadil kultuře magdalénienu. Nalezené nástroje pravděpodobně byly pozůstatkem dílny, ve které se vyráběly.[4]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1318,[5] kdy byla sídlem rytíře Hogera. Počátkem 16. století byly Dobříčany za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic připojeny k líčkovskému panství. Krátce po bitvě na Bílé hoře Dobříčany přepadli Valdštejnovi vojáci a zapálili zámek. Za účast na stavovském povstání byla ves Kryštofu Hrobčickému zkonfiskována a v roce 1623 prodána Františkovi Clary de Riva, jehož potomkům ves zůstala až do roku 1804.[6] Od roku 1823 byl statek a zámek Dobříčany ve vlastnictví baronské rodiny Zessnerů, jež jej po roce 1945 musel opustit a zámek sloužil jako kasárna.

Jihozápadně od vesnice bývaly u břehu Blšanky lázně využívané od osmnáctého století k léčebným koupelím. Na počátku dvacátého století je provozovali Zessnerové a po roce 1945 je převzal místní národní výbor. Ještě v roce 1971 bylo v lázních poskytnuto šest tisíc koupelí. Při ceně 6 Kčs za koupel byl provoz lázní ziskový. Přestože byly koupele označeny jako očistné, předepisovali je obvodní lékaři z okolí Žatce při revmatických a kožních nemocích.[7]

Přírodní poměry

Mezi Blšankou a bývalým náhonem jihozápadně od vesnice se v několik studních jímala z hloubky 1,5–1,8 metru hydrogenuhličitano-síranová vápenato-hořečnatá voda s mineralizací 0,83 g·l−1. V podloží kvartérních sedimentů úzké údolní nivy se zde nachází jíly a písky žatecké bezslojové facie souvrství hnědouhelných slojí.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 456 obyvatel (z toho 251 mužů), z nichž bylo devatenáct Čechoslováků, 435 Němců a dva cizinci. Převažovali lidé s římskokatolickým vyznáním, ale žili zde také tři evangelíci a osm lidí bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 482 obyvatel: 25 Čechoslováků a 457 Němců. Kromě římských katolíků ve vsi žil jeden evangelík a tři lidé bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][10]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé3924324064444884564821922171681391139298
Domy5051526166698569585550575658

Pamětihodnosti

  • Podoba původně gotického kostela Narození Panny Marie pochází z přestavby z roku 1878. Uvnitř se nachází stropní malby Madony a Adorace Nejsvětější svátosti a oltář s obrazem od A. Zessnera.[11]
  • Barokní dobříčanský zámek ve středu vesnice vznikl v roce 1620 renesanční přestavbou starší tvrze. DOchovanou podobu získal díky barokní přestavbě ve druhé polovině 17. století.[12]
  • Venkovská usedlost čp. 6

Reference

Literatura

  • ŠTĚPÁNEK, Karel. 700 let města Žatce. Žatec: Městský národní výbor Žatec, 1965. 72 s. 

Externí odkazy