Eurovision Song Contest 2013

Malmö

Dne 8. července 2012 veřejnoprávní televize SVT oznámila pořádání soutěže v Malmö a jeho víceúčelové hale Malmö Arena. Vzhledem k dohadům o možnosti využití tehdy nově otevřené Friends Arena ve Stockholmu, byla volba menšího místa konání vnímána jako paradox. SVT vyjádřila záměr uspořádat soutěž ve skromnějších poměrech, moderněji a šetrněji k prostředí a životu města ve srovnání s některými předchozími pořadateli. Celkový rozpočet ročníku činil 12 milionů €, více než jedenkrát méně ve srovnání s předcházejícím Baku. ^[1] Třetím kandidátem po Stockholmu a Malmö byl Göteborg.

Malmö je s třemi sty tisíci obyvateli třetím největším městem Švédska a správním centrem kraje Skåne. S dánskou Kodaní vzdálenou 25 kilometrů Malmö spojuje most Öresundsbron.

Malmö Arena

Malmö Arena je po třech stockholmských víceúčelových halách největší švédskou zastřešenou arénou. Mimo utkání domovského hokejového klubu Malmö Redhawks každý rok uspořádá řadu sportovních i kulturních akcí, mimo jiné Mistrovství světa v házené mužů v roce 2011, koncerty Britney Spears, Lady Gaga či Toma Jonese, kola pěvecké reality-show Idol asemifinále Melodifestivalenu, národního kola Eurovize. Běžně aréna pojme 13 až 15 tisíc lidí. Mimo pohnutku uspořádat komorně laděný ročník soutěže bylo faktorem pro volbu arény také dobré dopravní spojení v jejím okolí.

Systém hlasování a pořadí

Nejdůslednější změnou v systému soutěže bylo upuštění od dřívějšího systému kombinace nejlépe ohodnocené desítky vystoupení od diváků a poroty v každé zemi. Nově bylo ustanoveno, že v poměru 50:50 bude zkombinováno pořadí všech písní od diváků s pořadím poroty – tento systém může zamezit vysokému ohodnocení písně, která byla oceněna pouze jednou hlasující skupinou. Dobrý výsledek tak ideálně zajišťuje pouze ocenění skupinami oběma. Výsledná nejlepší desítka dané země byla tradičně přepočtena na odpovídající bodové ohodnocení v systému 12, 10, 8 – 1 bod. Nově byla ustanovena možnost hlasovat přes oficiální Eurovision App.

Poprvé v moderní historii soutěže bylo pořadí vystupujících během jednotlivých večerů určeno producenty soutěže po vzoru švédského kola Melodifestivalen na místo tradičního losování. Jediný los určil, v které polovině večera bude daný účinkující vystupovat. Záměrem je zamezit sledu podobných písní ihned za sebou a lepší umělecký dojem, rozhodnutí upustit od původního systému se však setkal se smíšenými reakcemi vzhledem k teoriím, že vystupování později během soutěžního večera zvyšuje šanci na úspěch a výsledky by takto bylo možné ovlivnit. Vítězové soutěže v několika posledních ročnících vystupovali vždy mezi posledními, pokaždé však šlo o vysoce favorizované písně. Pořadí semifinálových výstupů bylo zveřejněno 28. března. Hostící Švédsko v předstihu obdrželo 16. místo v pořadí vystupujících, zbylých pět automatických finalistů, tzv. Velká pětka (Itálie, Německo, Francie, Španělsko a Spojené království) si vylosovalo hlasovací právo do jednoho ze semifinálových kol.

Grafický design

Grafické zpracování soutěže zajistila göteborská reklamní společnost Forsman & Bodenfors (F&B). V lednu bylo představeno oficiální logo, pestrobarevný motýl, doplněný sloganem "We Are One" ("Jsme jeden"), zdůrazňujícím rovnost a kulturní sblížení Evropy. Animace motýla doprovázela úvodní medailonek ke každému vystoupení. Skrz medailonky byli

Sponzor

Hlavními sponzory ročníku byly švédský mobilní operátor TeliaSonera, kosmetické firmy Schwarzkopf a IsaDora a řetězce ICA AB a Tetra Pak.

První semifinále

• Prvního semifinále se 14. května zúčastnilo 16 soutěžících.
• Hlasovací právo do prvního semifinále obdrželi hlasující z Itálie, Švédska a Spojeného království.
• Deset nejúspěšnějších interpretů postoupilo do velkého finále.

Pořadí	Země	Interpret[2]	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Rakousko	Natália Kelly	„Shine“	angličtina	14.	27
2.	Estonsko	Birgit Õigemeel	„Et uus saaks alguse“	estonština	10.	52
3.	Slovinsko	Hannah Mancini	„Straight Into Love“	angličtina	16.	8
4.	Chorvatsko	Klapa s Mora	„Mižerja“	chorvatština	13.	38
5.	Dánsko	Emmelie de Forest	„Only Teardrops“	angličtina	1.	167
6.	Rusko	Dina Garipova	„What If“	angličtina	2.	156
7.	Ukrajina	Zlata Ogněvič	„Gravity“	angličtina	3.	140
8.	Nizozemsko	Anouk	„Birds“	angličtina	6.	75
9.	Černá Hora	Who See feat. Nina Žižić	„Igranka“	černohorština	12.	41
10.	Litva	Andrius Pojavis	„Something“	angličtina	9.	53
11.	Bělorusko	Aljona Lanskaja	„Solayoh“	angličtina	7.	64
12.	Moldavsko	Aliona Moon	„O mie“	rumunština	4.	95
13.	Irsko	Ryan Dolan	„Only Love Survives“	angličtina	8.	54
14.	Kypr	Despina Olympiou	„An Me Thimase“	řečtina	15.	11
15.	Belgie	Roberto Bellarosa	„Love Kills“	angličtina	5.	75
16.	Srbsko	Moje 3	„Ljubav je svuda“	srbština	11.	46

Druhé semifinále

• Druhého semifinále se 16. května zúčastnilo 17 soutěžících.
• Hlasovací právo do druhého semifinále obdrželi hlasující z Francie, Německa a Španělska.
• Deset nejúspěšnějších interpretů postoupilo do velkého finále.

Pořadí	Země	Interpret[2]	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Lotyšsko	PeR	„Here We Go“	angličtina	17.	13
2.	San Marino San Marino	Valentina Monetta	„Crisalide (Vola)“	italština	11.	47
3.	Makedonie	Esma & Lozano	„Pred da se razdeni“	makedonština, romština	16.	28
4.	Ázerbájdžán	Farid Mammadov	„Hold Me“	angličtina	1.	139
5.	Finsko	Krista Siegfrids	„Marry Me“	angličtina	9.	64
6.	Malta Malta	Gianluca Bezzina	„Tomorrow“	angličtina	4.	118
7.	Bulharsko	Elitsa Todorova & Stoyan Yankoulov	„Samo šampioni“	bulharština	12.	45
8.	Island	Eyþór Ingi Gunnlaugsson	„Ég á líf“	angličtina	6.	72
9.	Řecko	Koza Mostra & Agathonas Iakovidis	„Alcohol Is Free“	řečtina, angličtina	2.	121
10.	Izrael	Moran Mazor	„Rak bishvilo“	hebrejština	14.	40
11.	Arménie	Dorians	„Lonely Planet“	angličtina	7.	69
12.	Maďarsko	ByeAlex	„Kedvesem“	maďarština	8.	66
13.	Norsko	Margaret Berger	„I Feed You My Love“	angličtina	3.	120
14.	Albánie	Adrian Lulgjuraj & Bledar Sejko	„Identitet“	albánština	15.	31
15.	Gruzie Gruzie	Sopho Gelovani & Nodiko Tatišvili	„Waterfall“	angličtina	10.	63
16.	Švýcarsko	Takasa	„You and Me“	angličtina	13.	41
17.	Rumunsko	Cezar	„It's My Life“	angličtina	5.	83

Finále

• Finálového kola se 18. května zúčastnilo 26 zemí: Dvě desítky postupujících ze semifinálových kol, členové Velké pětky (Francie, Německo, Španělsko, Itálie, Spojené království) a Švédsko, vítěz předchozího ročníku.
• Vítězem se stala zástupkyně Dánska Emmelie de Forest s písní „Only Teardrops“.

Pořadí	Země	Interpret[2]	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Francie	Amandine Bourgeois	„L'Enfer et moi“	francouzština	23.	14
2.	Litva	Andrius Pojavis	„Something“	angličtina	22.	17
3.	Moldavsko	Aliona Moon	„O mie“	rumunština	11.	71
4.	Finsko	Krista Siegfrids	„Marry Me“	angličtina	24.	13
5.	Španělsko	ESDM - El Sueño de Morfeo	„Contigo hasta el final“	španělština	25.	8
6.	Belgie	Roberto Bellarosa	„Love Kills“	angličtina	12.	71
7.	Estonsko	Birgit Õigemeel	„Et uus saaks alguse“	estonština	20.	19
8.	Bělorusko	Aljona Lanskaja	„Solayoh“	angličtina	16.	48
9.	Malta Malta	Gianluca Bezzina	„Tomorrow“	angličtina	8.	120
10.	Rusko	Dina Garipova	„What If“	angličtina	5.	174
11.	Německo	Cascada	„Glorious“	angličtina	21.	18
12.	Arménie	Dorians	„Lonely Planet“	angličtina	18.	41
13.	Nizozemsko	Anouk	„Birds“	angličtina	9.	114
14.	Rumunsko	Cezar	„It's My Life“	angličtina	13.	65
15.	Spojené království	Bonnie Tyler	„Believe In Me“	angličtina	19.	23
16.	Švédsko	Robin Stjernberg	„You“	angličtina	14.	62
17.	Maďarsko	ByeAlex	„Kedvesem“	maďarština	10.	84
18.	Dánsko	Emmelie de Forest	„Only Teardrops“	angličtina	1.	281
19.	Island	Eyþór Ingi Gunnlaugsson	„Ég á Líf“	islandština	17.	47
20.	Ázerbájdžán	Farid Mammadov	„Hold Me“	angličtina	2.	234
21.	Řecko	Koza Mostra & Agathonas Iakovidis	„Alcohol Is Free“	angličtina, řečtina	6.	152
22.	Ukrajina	Zlata Ogněvič	„Gravity“	angličtina	3.	214
23.	Itálie	Marco Mengoni	„L'essenziale“	italština	7.	126
24.	Norsko	Margaret Berger	„I Feed You My Love“	angličtina	4.	191
25.	Gruzie Gruzie	Sopho Gelovani & Nodiko Tatišvili	„Waterfall“	angličtina	15.	50
26.	Irsko	Ryan Dolan	„Only Love Survives“	angličtina	26.	5

Údajné podvody při hlasování

Krátce po finále byl Ázerbájdžán obviněn z nekalých praktik při hlasování – litevský plátek 15 min zveřejnil zprávu, dle níž měli zástupci ázerbájdžánské delegace v Litvě, ale také v dalších postsovětských republikách, Chorvatsku a Švýcarsku (celkem v patnácti zemích), uplácet skupiny jednotlivců k masivnímu hlasování za Ázerbájdžán pomocí SIM karet, které jim poskytli. Zpráva byla doplněna videem s tajným odposlechem. Hlavní producent soutěže Jon Ola Sand zdůraznil prioritu spravedlivých výsledků s ujištěním, že situace byla prošetřena a mezi ázerbájdžánskou televizí Ictimai a osobami na videu nebyla prokázána spojitost. Bez ohledu na to Ázerbájdžán z Litvy i dalších inkriminovaných zemí obdržel vysoká bodová ohodnocení. Ázerbájdžán se pod tlakem ze strany organizátorů ocitl již po několikáté po předchozích obviněních z uplácení porot a policejního vyšetřování občanů, kteří v minulosti hlasovali pro umělce z Arménie.

Ázerbájdžán dále vzbudil ohlas, neboť ruská reprezentantka i přes tradiční vazby mezi zeměmi východní Evropy a Kavkazu neobdržela v tamějším hlasování žádné body, přestože v hodnocení diváků obsadila druhé místo. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev přikázal důsledné prošetření kauzy, zatímco ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov označil hlasování za zfalšované a slíbil "adekvátní odezvu". Bonnie Tyler, zástupkyně Spojeného království, později v médiích prohlásila, že ruští delegáti si v zákulisí soutěže stěžovali na skutečnost, že nedostali "deset bodů, které si zaplatili".

Plagiátorství

Z plagiátorství jiných písní bylo neoficiálně nařčeno několik soutěžních příspěvků – nejvýraznější pozornost médií si získalo obvinění německého projektu Cascada, jejichž píseň "Glorious" měla být kopií předešlé vítězné písně "Euphoria" zpěvačky Loreen. Obvinění byla označena za neopodstatněná.

Lesbický polibek

Na podporu legalizace gay manželství ve Finsku tamější reprezentantka Krista Siegfrids v závěru své písně "Marry Me" políbila jednu ze svých doprovodných zpěvaček. Toto gesto bylo s náležitou odezvou v médiích označeno za "první lesbický polibek na Eurovizi". V konzervativních zemích, především v Turecku, které záznam soutěže i přes neúčast mělo odvysílat, byl krok Siegfrids zkritizován, později se stal předmětem spekulací i kvůli ruskému federálnímu zákonu zakazujícímu "propagaci homosexuality" v médiích. Skutečnost, že Turecko nakonec soutěž neodvysílalo, byla v souvislosti s polibkem zmíněna v řadě médií, vysílatel TRT však uvedl jako důvod rozhodnutí "nízký zájem diváků".

Další polibek, tentokrát dvou mužů, byl součástí satirického vystoupení moderátorky Petry Mede během přestávky. Vystoupení obsahovalo směs stereotypů i reálných moderních přístupů švédské společnosti včetně liberálního postoje k homosexualitě.

Eric Saade

Eric Saade, švédský zpěvák a moderátor v zákulisí během hlasování v jednom momentě předal slovo Petře Mede se slovy: "Zpět k tobě, Petro. Hashtag: MILF." Komentář byl několika médii označen za urážlivý, britský vysílatel BBC na několik inkriminovaných sekund přerušil zvukový záznam, přestože nebylo potvrzeno, zda záměrně či kvůli poruše.

Podruhé v řadě se reprezentantkou San Marina stala Valentina Monetta, která s písní "Crisalide (Vola)" nepostoupila ve finálovém kole. Při své třetí účasti v roce 2014 však finále dobyla – San Marino se tak ze semifinále probojovalo poprvé. Bulharsko podruhé vyslalo duo Elica Todorova & Stojan Jankulov, které v roce 2007 v Helsinkách obsadili páté místo. S písní "Samo šampioni" však do finále nepostoupili. Nevena Božović, jedna z členek srbského tria Moje 3, v roce 2007 obsadila třetí místo na Junior Eurovision Song Contest, odnoži soutěže pro dětské umělce. Zástupci Albánie, Moldavska, Estonska a Arménie v minulosti na pódiu Eurovize vystoupili coby doprovodní umělci.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurovision Song Contest 2013 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Eurovize