GNU
GNU (výslovnost [ɡnuː]IPA; anglicky také pakůň, odtud logo systému i projektu) je v tuto chvíli[kdy?] nekompletní počítačový svobodný operační systém projektu GNU.[pozn. 1] Jeho jméno je rekurzivní zkratka pro anglické „GNU's Not Unix!“ (GNU Není Unix!). Systém je tzv. UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro něj ještě nebylo dopsáno jeho oficiální jádro GNU Hurd ([ɡnuː ˈhəːd]), používá obvykle jádro Linux nebo Linux-libre, případně jádro OpenSolaris či další svobodná jádra. Mezi distribuce tohoto systému patří např. GNU/Linux nebo Nexenta OS. Vývoj tohoto systému byl iniciován v projektu GNU Richardem Stallmanem, který započal v roce 1984 a byl hlavním záměrem společnosti Free Software Foundation (FSF). V roce 2013 stále není stabilní vydání GNU. Jádra, která nemají nic společného s GNU, například známé linuxové jádro může být využito s GNU softwarem.
 | |
 | |
| Vyvíjí | Free Software Foundation |
|---|---|
| Rodina OS | Unix-like |
| Typ jádra | mikrojádro (GNU Hurd) nebo monolitické (GNU Linux-libre, fork Linuxu) |
| Programovací jazyk | různé (zejména C a assembler) |
| Výchozí uživatelské rozhraní | GNOME |
| Licence | GNU GPL, GNU LGPL, GNU AGPL, GNU FDL, GNU FSDG[1][2] |
| Stav | Aktivní |
| Oficiální web | www.gnu.org |
Historie
27. září 1983 byl Richardem Stallmanem na stránkách net.unix-wizards a net.usoft uveřejněn záměr pro vytvoření GNU operačního systému.[3][4] Vývoj softwaru započal 5. ledna 1984, když Stallman ukončil práci na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v laboratoři umělé inteligence, kvůli právu na vlastnictví a aby nemohli zasahovat do distribuce GNU jako svobodného softwaru (free software).[5] Název GNU byl vybrán Richardem Stallmanem výběrem z různých slovních hříček, včetně písně The Gnu.[6]
Hlavní myšlenkou bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Stallman chtěl, aby uživatelé byli „free“ (variace angl. slova – znamená volný/svobodný). Chtěl, aby mohli:
- volně studovat zdrojový kód softwaru, který používají
- volně sdílet software s jinými uživateli
- volně upravovat chování programu
- volně zveřejňovat upravené verze softwaru.
Tato myšlenka byla později uveřejněna jako GNU Manifest v dubnu roku 1985.[4]
Stallmanovy zkušenosti s Incompatible Timesharing Systemem,[5] což byl raný operační systém napsaný v jazyku symbolických adres, který se stal zastaralým kvůli přerušení výroby minipočítače PDP-10, pro který byl napsán, vedly k rozhodnutí, že je zapotřebí přenositelného systému.[6][7] Bylo proto rozhodnuto, že GNU bude ponejvíce kompatibilní s Unixem.[8] Již v té době byl Unix populárním komerčním softwarem. Unix byl navržen modulárně, takže mohl být reimplementován po částech.[7]
S většinou potřebného softwaru bylo potřeba začít od píky. Na druhou stranu byl použit svobodný software třetích stran, jako například TeX (výslovnost [tech], angl. [tek]) sázecí software, X Window System[4] a jádro Mach, které formuje základ GNU Mach jádra GNU Hurd (oficiální jádro GNU).[9] S výjimkou posledně zmíněných komponentů třetích stran, byla většina GNU napsána dobrovolníky z GNU Projektu. Někteří psali GNU ve svém volném čase, někteří byli placeni společnostmi,[10] vzdělávacími institucemi a neziskovými společnostmi. V říjnu roku 1985 Stallman vytvořil Free Software Foundation (FSF). Na přelomu let 1980 a 1990 si FSF najalo softwarové vývojáře, aby jim napsali potřebný software pro GNU.[11][12]
Jak se GNU dostávalo do popředí, společnosti, které měly zájem, začaly přispívat k vývoji, nebo k prodeji GNU softwaru a technické podpory. Nejvýznačnější a nejúspěšnější byla firma Cygnus Solutions,[10] nyní součástí Red Hat.[13]
Komponenty
Základní systémové komponenty obsahují GNU Compiler Collection (GCC), GNU C Library(glibc) a GNU Core Utilities (coreutils), ale také GNU Debugger (GDB), GNU binutils (binutils), Bash shell[9][14] a GNOME[15] Desktopové prostředí. Vývojáři GNU přispěli Linuxu, přenesením GNU aplikací a nástrojů, které jsou nyní široce využívané na jiných operačních systémech jako varianty BSD, Solaris a macOS.[16]
Mnoho GNU programů bylo přeneseno na jiné operační systémy, včetně komerčních platforem jako MS Windows[17] a macOS.[18] V porovnání s jejich komerčními protějšky se GNU prokázaly být také více spolehlivé.[19]
V roce 2007 bylo hostováno 319 GNU balíčků na oficiálních stránkách vývoje GNU.[20]
Varianty GNU
Oficiální jádro Projektu GNU je GNU Hurd mikrojádro. Nicméně v roce 2012 je linuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve formě Linux-libre – varianta linuxového jádra bez jakýchkoliv proprietárních součástí.[21]
Ostatní jádra se také dají zakomponovat do GNU softwaru k vytvoření fungujícího operačního systému, např. FreeBSD.[22] FSF (Free Software Foundation) prohlašuje, že Linux použitý s GNU nástroji a pomůckami, by měl být považován za variantu GNU a dále proklamuje pro tyto systémy termín GNU/Linux (Tato okolnost vede k GNU/Linux kontroverzi).[23][24][25] GNU Projekt takto schválil varianty GNU obsahující linuxové jádro zejména gNewSense, Trisquel a Parabola GNU/Linux.[26] Ostatní varianty GNU, které nepoužívají Hurd jako jádro obsahují Nexenta Core (GNU a jádro OpenSolaris) [27] a GNU-Darwin.[28]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku GNU na anglické Wikipedii.
Související články
- Projekt GNU
- Hnutí za svobodný software
Poznámky
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu GNU na Wikimedia Commons - Galerie GNU na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}