Hokkaidó

Má chladné klima a na japonské poměry i velmi nízkou hustotu osídlení (66,4 obyvatel/km² – na ploše 77 900 km² žije zhruba 5,76 mil. obyvatel, z toho 2 mil. v Sapporu a okolí). V prosinci 1868 zde admirál Takeaki Enomoto v přístavu Hakodate vyhlásil nezávislou Republiku Ezo^[1]. Fakticky byl ostrov kolonizován centrální vládou období Meidži až od přelomu 60. a 70. let 19. století – z té doby také pochází nynější jméno, znamenající „(správní) oblast severního moře“; dříve byl znám pod pejorativním označením Ezo (蝦夷; „barbarský“). Až do obsazení nově vzniklým císařstvím byl ostrov obýván původním národem Ainuů s menšími sídly japonských osadníků na jižním pobřeží.

Právě pozdní japonská kolonizace také způsobila, že ostrov je v porovnání se zbytkem Japonska řídce osídlený.

Ostrov Hokkaidó, spolu s několika malými ostrůvky v jeho okolí, tvoří administrativně největší japonskou prefekturu. Prefektura Hokkaidó se dále dělí na podprefektury ( (総合)振興局 [(sógó)šinkókjoku] neboli 支庁[šičó]:

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hokkaidó na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Hokkaidó ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.