Jotvingové
Jotvingové,[1] Jatvingové,[2] Jatvěgové,[3] Jačvingové nebo Jatvězi[4] či Súduvé[5] (litevsky Jotvingiai nebo Sūduviai; lotyšsky Jātvingi; polsky Jaćwingowie; bělorusky Яцвягі, Jacvjahi; německy Sudauer) byl baltský kmen, který měl ve 13. století blízké vazby s Litevci a Prusy.
Jotvingie (Sudúva a Dainava) Sūdawa Dainava
| ||||||||||||
Geografie
| ||||||||||||
Obyvatelstvo | ||||||||||||
Státní útvar | ||||||||||||
Státní útvary a území | ||||||||||||
|
Příslušníci tohoto národa mluvili jotvingštinou (někdy také súduvština), mrtvým západobaltským jazykem z indoevropské jazykové rodiny, který měl velmi blízko k pruštině. Poslední záznamy o kmeni Jotvingů pochází z 19. století,[6] kdy byl tento kmen podmaněn a částečně vyhlazen Germány a užívání jejich jazyka bylo zakázáno.
Národ Jotvingů žil v zemích Súduva (lit. Suvalkija) a Dainava (Dzūkija), které ležely kolem středního toku Němenu. Dnes tato oblast odpovídá většině území Podleského vojvodství v Polsku a částem Litvy a Hrodenské oblasti v Bělorusku.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jotvingové na Wikimedia Commons