Kočoson

Kočoson (korejsky hangul: 조선, hanča: 朝鮮), též Starý Čoson, v anglickém přepisu Gojoseon, korejsky 고조선, byl první, polomýtický stát na Korejském poloostrově. Nacházel se na severu poloostrova (a v oblastech Liao-si a Liao-tung na území dnešní Číny), takže v 2. polovině 20. století se stal významným pro národní mýtus Severní Koreje. Zakladatelský mýtus zaznamenaný v knize Samguk Jusa (1281) říká, že Kočoson byl založen v roce 2333 př. n. l. Tangunem, který se narodil ze spojení syna Nebeského vládce a medvědice, která se po požití pelyňku změnila v ženu. Rok 2333 př. n. l. pak byl za dynastie Korjo (od 14. století) užíván jako výchozí datum korejského letopočtu. V Jižní Koreji tento kalendář platil až do roku 1962.^[1] Kočoson byl v roce 108 př. n. l. dobyt čínskou dynastií Chan.^[2]

Kočoson  조선 (朝鮮)  Joseon neznámo–108 př. n. l.  →  →  →
Geografie Kočoson v roce 108 př. n. l.
Hlavní město	Wanggeom (194–108 př. n. l.)
Obyvatelstvo
Jazyky	protokorejština
Náboženství	šamanistické
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Státní útvary a území
Předcházející Následující Pujo (stát) Samhan říše Chan